Knížka s názvem Rys za 200 litrů, kterou letos vydalo nakladatelství Beskydy, jistě osloví nejen děti, kterým je primárně určena, ale také dospělé. Najdete v ní dobrodružný příběh dvou kluků, kteří pátrají na vlastní pěst po tom, kdo zabil rysa ostrovida.
Co všechno se může stát o jarních prázdninách na horách v lovecké chatě? A kdo je hromotluk ze zeleného subaru? Dva mladí kluci a jejich dobrodružství upoutá každého zvídavého čtenáře. V napínavém příběhu vystupuje také postava mého tatínka hajného Jury Krupaře, o němž se autor Jaromír Šlosar vyjadřuje i v závěru knihy. Představuje ho fiktivní postava strýce Pavla, příbuzného jednoho z mladých dobrodruhů.
Honza a Martin se rozhodnou strávit jarní prázdniny v zasněžených horách na chatě, kde lišky dávají dobrou noc. V lese objeví rysa a dokonce se jim podaří ho chvíli pozorovat. Bohužel jej pak ale najdou zastřeleného. Zdá se, že vyplašili pytláka. Kdo má rysa na svědomí? A stihne jej nějaký trest? Rozjíždí se kolotoč vyšetřování, kluci povolají na pomoc hajného - strýce Pavla, ale i policii a dokonce i zooložku. Jak tohle všechno vlastně dopadne?
Každý milovník přírody, velkých šelem a nádherného kraje Beskyd jistě dokáže ocenit knížku, která by mohla být skvělým vánočním dárkem pro děti. Pro současné rodiče může být velkou výzvou k tomu, aby si v dnešním uspěchaném a chaotickém světě našli čas na to vzít své děti do přírody a seznámit je s posvátnou krásou zeleného ticha, ke kterému bychom měli mít úctu. Pokud to naše děti nenaučíme, vztah k přírodě a úctu ke všemu živému si jen tak nevypěstují, někteří dospívající se raději pohybují ve virtuální realitě přetechnizovaného světa, anebo se baví mnohem horším způsobem.
V knize Jaromíra Šlosara jako by se zastavil čas. Možná sám vzpomíná na své dospívání a na děti, kterým se věnoval jako ředitel Dětského domova na Ostravici v době, než začal pracovat pro Český rozhlas a Českou televizi. Z písemného projevu autora je cítit silný vztah k přírodě a láska k Beskydám. Děj knihy doplňují hezké ilustrace Ludvíka Kunce.
O autorovi
Jaromír Šlosar (*1953) vystudoval etopedii a výtvarnou výchovu pro základní a umělecké školy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Po studiích působil jako vychovatel, a později i ředitel tehdejšího Dětského domova na Ostravici. Od roku 1978 se pravidelně účastnil ostravské literární soutěže Generace, kde získával ocenění. Jeho první sbírku básní Zelené peří, inspirovanou prací v dětském domově, vydala v roce 1987 Mladá fronta. V letech 1984–1998 působil v literární redakci Českého rozhlasu Ostrava. Nejprve jako redaktor, později jako vedoucí redakce. Mimo jiné zde připravil i cyklus Studánky (obrázky soudobé lidové výtvarné kultury) a cyklus Beskydy. O roku 1998 až do roku 2013 pracoval pro Českou televizi Ostrava jako dramaturg.
Mezi jeho další vydané sbírky básní a knížky patří Petr Bezruč bez záruky 2003, Střípky Moravy a Slezska 2007, Cesta jako marijánka 2008, Choditi stříbro 2013, Strážkyně pokladu 2015 a Momentky. Momentky? 2019, které představují poetické deníkové záznamy z průběhu celého roku a haiku. Opět z nich proudí silný citový vztah k přírodě a k Beskydám. Momentky ilustrovala Kristýna Večeřová a vydalo je nakladatelství Akropolis.
Ukázka z knihy Momentky. Momentky?
Dopis Jaromíru Tomečkovi
Vážený příteli
dne desátého ledna
jsem narazil na stopy rysa
v místech kde ježatý Smrček
ohýbá svůj hřbet
jak masožravý dinosaurus
Mé srdce nedočkavý brakýř
vyvádělo po celém těle
Taková radost
Týden poté na Košárce
rys strhl laň
a jak bývá u ostrovidů zvykem
nejdřív se nalokal teplé krve
pak zkonzumoval kýtu
pětikilovou porci nejlepšího masa
Fajnšmekr
Přesto mám o něj strach
aby se někomu nezlíbil
jak šílenému filatelistovi
Modrý Mauritius
Ukázka z knihy Rys za 200 litrů
Martin najednou znejistí.
“Tak, kde máš to auto?”
“Počkej. Počkej.” Ale ať Martin napíná zrak sebevíc, auto tam není. Subaru zmizelo. “To není možné!” zoufale vykřikne. “Vždyť tam stálo! - snad bychom ho slyšeli odjíždět, ne?”
Honza pokrčí rameny. “Panáček se vypařil.”
Na sněhu zůstal jen vzorek po pneumatikách a černá špína, která odpadla z blatníků tam, kde auto zastavilo.
“Tady! Tady shodil ten pytel.”
Nic. Na sněhu ani kapka krve.
“Tak jdeme za ní!” rozhodne Honza.
“Jak to myslíš - za ním?”
“No přece po stopách. Do lesa.”
Netrvá to dlouho a už čenichají jako lovečtí psi.
“Chlapík má ale hnátu! Nejmíň sedmačtyřicítku,” Honza zkušeně zhodnotil šlápoty a hned má jasno.
“Ten by nám dal!”
“Jsme přece dva, ne?!” kámoš do něj šťouchne a zasměje se.
Název: Rys za dvě stě litrů
Autor: Jaromír Šlosar
Ilustrace: Ludvík Kunc
Žánr: beletrie pro děti
Vydáno: 2019
Stran: 93
Vydalo nakladatelství: Beskydy
Hodnocení: 100 %
| < Předchozí | Další > |
|---|