Víte, proč je podzim podzimem? Slovo je složeno z předložky pod a slova zima, tedy jde o čas před zimou. Slovensky je podzim jeseň. Tento název ročního období se používá v téměř všech slovanských jazycích. Polsky - jesień, srbochorvatsky jesen, rusky osen', ukrajinsky ósin'. Co mají společného? Jeseň je žena, slovo má ženský rod. Původ je v gótském výrazu asans, který je také rodu ženského. Výraz je pojmenováním období sklizně. Přestože v Česku je to podzim, nebylo to vždy. V době obrození převzala spisovná čeština výraz jeseň, podzim se však nakonec do jazyka českého vrátil.

Září je devátý měsíc v roce a má po dvou prázdninových třicetidenních měsících jen 30 dní. V římském kalendáři bylo září původně sedmý měsíc a mělo 31 dní. Latinsky je sedm: septem, odtud tedy september. Původně měl totiž římský kalendář měsíců 10, dva navíc dostal až po reformě. Císař Numus Pompilius v sedmém století př. n. l. přidal na konec roku leden a únor, počet dní: 354. Pro Římany byla sudá čísla nešťastná a tak přibyl pro jistotu ještě jeden den a celkový počet 355. Dny, co chyběly, Římané dopočítali v přechodném období.

Později císař Gaius Julius Caesar reformou stanovil správný počet: 365,25 dne. V praxi? Tři roky měly 365, čtvrtý přestupný 366 dní. Tento výpočet je znám jako juliánský kalendář. Podle Julia Caesara. Sedmička je považována za šťastné číslo a září – september je pro sklizeň otevírací měsíc. Štěstí je dobré i pojistit –sedmičkou. Jaká je úroda, taková bude zima. Podzim rozhodne, zda bude plodů pro přežití zimního období chladu dostatek.

Měsíc je znám i pod staroslovanským názvem studeň – příchod studených dnů po létě. Vřeseň, neboť kvete vřes. Česky je september září. Slovo pochází od slova říje. Přesněji za říje, během říje, staročesky za řuje. Z archaického slova říti vzniklo současné řváti. Září je totiž čas, kdy se zvěř páří a je to i slyšet. Zvěř řve. Teorie, že září naznačuje odchod léta, kdy slunce ještě září, se ukázala jako nepravděpodobná. Rozdíl mezi římským a slovanským názvoslovím? Římané, to jsou čísla, Slované, to je příroda a názvy měsíců podle ní.

Podzim: Začíná podzimní rovnodenností v září, slovo je složeno z předložky pod + slova zima, tedy jde o čas před zimou.

Pranostiky na září

Měsíc září je měsíc bohatý na pranostiky. Nakonec, pomáhaly lidem přežít. Lidé obdělávali pole a tak usilovně sledovali, jak se chová příroda a podle toho předpovídali budoucnost. Ta jejich vlastní budoucnost byla děním v přírodě, a tím i zdárné nebo chudé úrody, důležitě spojena. Pozorováním tedy vešlo do historie několik skutečností, pranostik.

Pranostiky se předávaly z generace na generaci. A že jsou užitečné stále naznačuje jednoduchý fakt, nezapomnělo se na ně  a známe je i dnes:

Jaké je počasí 1. září, takový bude celý měsíc. Když na prvního září prší, řepu budou táhnout z bláta.

Pokud je na Egida jasný den, můžeme předpovědět hezký podzim. Nebo - Když Rozália květiny pálí, Lucie (13.12.) květy pomaluje okny.

Vedle pranostik za zmínku určitě stojí 8. zářijový den. Je to církevní svátek Narození Panny Marie. Bez ohledu na církev zůstává dějinný původ narození Panny Marie tajemný a málo známý. Na Východě svátek nazývají Narození Boží Matky. Nicméně, podle liturgie je příchod holčičky Marie na svět počátek spásy. Do jejího narození má být vložen boží plán milosti. Mnozí to vidí i v tom, že Marii, církví a věřícími považovanou za boží dceru, porodila neplodná Anna. Svým způsobem to může také symbolizovat příslib vítězství života nad smrtí.

Marie je nazývána také božím příbytkem. Jejím posláním má být podle věřících obnovit svět a předat milost každému stvoření. Abychom však nezůstali dlužní pranostiku:

Panny Marie narození, vlaštovek rozloučení.

Neprší-li na Narození Panny Marie, bude suchý podzim. 

Jaké bude počasí na den Narození Panny Marie, tak bude potom za čtyři týdny.

Katedrála Panny Marie Květné: Florentský chrám je jedním z mnoha na oslavu ženy, co přišla na svět podle věřících jako „příslib plánu boží milosti". 

Podzimní rovnodennost

Přírodou se neřídí jen pranostiky a slovanské názvy měsíců, ale i původní německé, starogermánské názvy. A možná i anděly a ochranou nebes. Historický německý název pro září je Herbstmond – Podzimní měsíc, Holzmonat – Měsíc dřeva ale i Engelmonat – Měsíc andělů či andělský měsíc. Každopádně, nic to nemění na faktu, že, v září nastane podzimní rovnodennost. V roce 2023 to je 23. září v 6:51 hodin světového času a v 8:51 hodin našeho místního času. Co to znamená? V tento okamžik je délka dne na obou polokoulích, severní i jižní, stejná. Z astronomického hlediska na severní polokouli začíná podzim a na jižní jaro. 

Podívejme se na září ještě jednou očima Říma. V římské provincii Malá Asie bylo považováno září za první měsíc roku, protože císař Augustus měl narozeniny. A poznámka na okraj, tuto místní tradici později převzala Byzantská říše a v Rusku se jí sebevědomě dařilo až do roku 1700. Až po tomto datu se podařilo prosadit obecné závazné pravidlo stálého měsíce, ve kterém rok začíná. A ne podle toho, kdy přišel na svět panovník.

Římskému císaři Tiberiovi senár navrhl, aby se září jmenovalo po něm tiberius a říjen po jeho matce Livii Drusille, livius. Císař však odmítl, aby nemusel přijmout rovnoprávné postavení s matkou. Zajímavé to září mělo i za vlády císaře Commoda. Ten přejmenoval září na srpen august na počest císaře Augusta a srpen nechal pro změnu přejmenovat na svou slávu commodus.

Pivní slavnost na Terezině louce – Oktoberfest

Každopádně, dnes jsou časy jiné a milovníci piva vědí: již od roku 1872 v Mnichově ve druhé polovině září začíná oslava piva, Oktoberfest. Nebo chcete-li Říjnové – Októbrové slavnosti, ačkoli v Bavorsku je volají zkráceně Wiesn. Z německého die Wiese–louka, množné číslo Wiesen–louky. Traduje se, že je to „největší veselice na louce“. A opravdu je i ta přesná správná louka. Theresienwiese–Terezina louka. Pro slavnost Wiesn vaří tamní pivovary exkluzivní pivo, tmavší a silnější. Lije se do litrového pivního korbelu, takzvaného Mass.
Přeloženo z němčiny, Mass: množství, měřítko, míra. A ta je při pití piva, a nejen piva a nejen pití, ta správná. Tak na správnou míru na zdraví!

Pivaři totiž na jedinečný nápoj dopustit nedají. Můj známý nezapomene snad při každém doušku piva zdůraznit: „Tekutý chléb, ani krájet není třeba." Odpověď na mou otázku, zda je při řezaném pivu „řezání“ v pořádku je jeho úsměv a věta: „Řezané je rovnováha, světlé a tmavé pivo, tam ano!“ 

Oktoberfest: Oslavy piva na louce začínají v polovině září.

Text, fotografie © Maja Kadlečíková, novinářka, spisovatelka

Kniha Bodkulienka

https://marencin.sk/704/Bodkulienka

Kniha Život ide ako má
https://marencin.sk/938/Zivot_ide_ako_ma
Kniha Modré diaľky
https://marencin.sk/1104/Modre_dialky
Kniha Poetika Foto - Grafie
http://www.eshop.librix.eu/Poetika-foto-grafie-d763.htm

< Předchozí		Další >