Nejčastější otázky o houbách s podtitulem Více než 100 otázek a odpovědí mykologů je název novinky z nakladatelství Kazda.

 

 

 

Kniha začíná předmluvou a úvodními kapitolami o tom, co jsou houby, jak se určují, co je potřeba k houbaření, jaká je trvanlivost hub a co dělat při otravě houbami. To se mi jevilo jako velmi praktické a byla jsem ráda, že jsem si to přečetla. Následují části rozdělené podle druhů hub na hřibotvaré, lupenotvaré a holubinnkotvaré, liškotvaré, chorošotvaré a kkustřebkovité a v závěru se nachází další informace v podobě odborné literatury, poraden a webových stránek. Kromě rejstříku zde najdeme také informace o autorech.

Björn Wergen v předmluvě uvádí, že se příručka snaží co nejsrozumitelněji odpovědět na různorodé otázky, které si lidé kladou při sběru hub. Zaměřili se přitom na ty nejčastější a vycházeli z oblíbeného německého diskuzního fóra o houbách, jehož je Björn moderátorem. Cenným zdrojem otázek a odpovědí autorům byly také houbařské exkurze s úplnými začátečníky. „Příručka neobsahuje určovací klíč, protože určování hub není jejím cílem – má zodpovědět otázky, které si houbaři často kladou,“ dodává Björn Wergen.

U jednotlivých hub patří mezi nejčastější otázky, kde se dají najít, jak se od sebe liší, případně s čím se dají zaměnit a jaké jsou důsledky požití jedovatých hub. Mě zaujala například otázka, jestli jsou plodnice hřibu hnědého stále radioaktivně kontaminované s tím, že by se tento hřib měl konzumovat jen v omezené míře nebo například zamyšlení nad tím, jak je možné, že je houba, kterou jsme roky sbírali a jedli, najednou označena jako jedovatá. Zde autoři doporučují nespoléhat se na znalosti prarodičů a raději sáhnout po novějších atlasech.

Jako cenné jsem vnímala také popisy otrav houbami, protože u nich si člověk opravdu rozmyslí sbírat něco, co nezná a určitě si bude dávat pozor. V tomto ohledu mě například překvapilo, že u otravy muchomůrkou zelenou je doba než se objeví první příznaky šest až deset hodin s tím, že po první fázi otravy projevující se kolikovitými bolestmi břicha a průjmy, dochází k mírnému zlepšení. To je však následováno poslední fází otravy, kdy postiženému začnou selhávat játra.

Nejsem si úplně jistá, jestli tento titul ocení zkušení houbaři, ale věřím, že si v něm každý něco najde. Já jsem se při čtení dozvěděla několik nových informací a zajímavostí a také jsem si zavzpomínala na karbolový zápach, když jsme od někoho dostali „žampiony“, ale byla to jedovatá pečárka zápašná.

Knihu můžete vyhrát v naší soutěži: Nechte si poradit od zkušených mykologů

Björn Wergen (1985) působí od roku 2001 jako mykolog v Německé mykologické společnosti a od roku 2015 vede výstavu hub ve Schwarzwaldu v Hornbergu v Bádensku-Württembersku. Houby jsou jeho koníčkem už od dětství. Je moderátorem různých internetových fór a skupin na Facebooku, kde odpovídá na dotazy houbařů a zájemců o rady.

Katrin Gilbertová (1987) působí od roku 2014 v Německé mykologické společnosti. Během vysokoškolského studia biologie se zaměřila na houby. Na podzim každoročně pořádá houbařské exkurze.

Nejčastější otázky o houbách
Více než 100 otázek a odpovědí mykologů
Autor: Björn Wergen, Katrin Gilbertová
Překlad: Martin Richter
Žánr: průvodci a atlasy, příroda
Nakladatelství: Kazda
Rok vydání: 2023
Počet stran: 128
Hodnocení: 85 %

https://www.knihykazda.cz/nejcastejsi-otazky-o-houbach/

< Předchozí		Další >