Hlavu vzhůru, Keiko Carterová. Román pro dospívající slečny

Dagmar Magnusková 22. 12. 2025 Bez komentářů

Keiko, Audrey a Jenny mají po letních prázdninách nastoupit do sedmé třídy. Je to velká změna. Příležitost zažít nová báječná dobrodružství. Mají spoustu snů a přání. Do nového školního roku si dávají předsevzetí, které by měla být výzvou. Domlouvají se na společných plánech a cílech. Chtějí si to jednoduše užít a získat skvělé zážitky, které by se staly vzpomínkami na celý život. Nadšení a entuziasmus jim nechybí. Hlavně Audrey, samozvaná vůdkyně dívčí party, musí mít vždy poslední slovo a určuje, jakým směrem se bude ubírat zájem všech.

Důležité jsou pro ni pochůzky po obchodním centru, nekonečné nákupy, protože je nesmírně důležité si vybrat ty nejlepší šaty na školní ples, ale největší důraz klade na výběr toho správného kluka. Rozhodne, že si všechny tři zkrátka musí najít svého vyvoleného chlapce, děj se, co děj. Výjimky či námitky jsou předem zavrhnuty. Keiko ani Jenny není její přístup příjemný. Chtěli si spíše najít jen fajn zájmový kroužek, chodit do svého oblíbeného obchůdku na bubble tea a věnovat se i jiným věcem. Audreyin plán přece jen nakonec přijmou s tím, že to zase tak špatný nápad není. Komplikace na sebe nenechají dlouho čekat, dívky se navzájem dostávají do konfliktů, musí si ujasnit své hranice a to, co jsou schopny obětovat pro zdánlivé dobro a přání kamarádky. Poznávají sebe samé, své vlastní touhy a přání, hodnoty, kterých se nechtějí vzdát a to, že někdy zkrátka člověk nemůže vyhovět všem, i kdyby si to sebevíc přál.

Příjemné překvapení od spisovatelky japonsko-amerického původu Debbi Michiko Florence v podobě dívčího románu pro dospívající „Hlavu vzhůru Keiko Carterová“. Jednoduše můžu říci, že se mi vážně líbil. Zprvu jsem měla obavy, že na něco takového už přece jen nemám věk a bude stačit, že to přečte má dvanáctiletá dcera a já to jen „projedu“, ale chytlo mě to a knížku jsem měla během chvilky přečtenou celou. Až mi bylo líto, že už je konec a nemůžu ještě s hlavními hrdiny a hrdinkami zůstat o něco déle. Moc se mi líbil přístup Keiko i Jenny, to jak se nakonec dokázaly postavit samy za sebe a snažily se být férové i upřímné. Dle mého názoru je to skvělá kniha pro náctileté slečny s přesahem. Má potenciál oslovit i dívky, které třeba čtení příliš nevyhledávají. Je velmi čtivá, děj ubíhá svižně, stáe se „něco“ děje, ale hlavně se s celým příběhem či jejich hlavními postavami může ztotožnit nejedna dospívající čtenářka.

Doporučuji a doufám, že vydají i další knihy pro mládež od této autorky.

Recenze dcery Stazi:

„Kniha je o dívce Keiko, která jde do sedmé třídy a má dvě kamarádky Audrey a Jenny, které si moc nerozumí a když si jedna začne psát s klukem, které se líbí druhé, začnou hádky. Keiko je chce vyřešit, ale nedaří se jí to. Myslela si, že po prázdninách budou zase pořád jen spolu. Budou se bavit, chodit nakupovat, smát se vtipům atd., ale najednou se zjistilo, že si už moc nerozumí a jejich plány jsou jiné. Keiko by chtěla vše napravit, ale Audrey se k ní chová nehezky a podrazí ji, protože je na Keiko naštvaná, že nedělá to, co ona chce. Dále už si to musíte přečíst sami, abych toho moc neprozrazovala.

Celkově se mi kniha moc líbila a dobře se mi četla. Je zábavná a má dobré zvraty v příběhu. Doporučila bych ji spíše holkám okolo dvanácti let.“