Louis de Funes servíruje Zelňačku

Zelňačka (1981) je jedním z těch velmi povedených filmů, ve kterých hraje stařičký Louis de Funes. Ve své knižní předloze je příběh hlavně o kontrastu zarezlých starousedlíků a nového, svěžího mládí. Film jako takový je tím také dost okořeněný, ale díky svému zpracování je mnohem vtipnější a nemusí se brát zase moc vážně.

Claude a Francis jsou dva staří sousedi, kteří žijí na samotě dál od města, každý sám ve svém domě. Claude (Louis de Funes) stále postrádá svou deset let mrtvou ženu a v doma má všechno skoro takové, jako když tam ještě byla. Své dny oba dědci tráví pěstováním hlávkového zelí, sekáním dřeva, vařením, pobíháním kolem baráku a hlavně pitím značného množství dobrého francouzského vína.

Takových 5-6 litrů denně pro každého z nich, zapíjených pramenitou vodou ze studny na dvorku, nic lepšího snad nemůže být. Clauda také, k jeho nespokojenosti, chvíli trápí cukrovka, ovšem do té doby, než na jejich louku přistane létající talíř.

Mimozemšťan blekotá dost srandovně a chce být s Claudem v kamarád. Následující zápletky probíhají díky tomu dost schématicky. Claude z mimozemšťana vyšiluje, ale vidí v něm dobráka. Mimozemšťanovi zachutná zelňačka a chce si přiletět pro další. Jeho soused Francis talíř viděl, ale Claude to zapírá. Mimozemšťan je za zelňačku u nich na panenské planetě povýšený a chce víc. Vrací nazpět mezi živé Claudeovu ženu, ehm, ve věku dvaceti let, aby se mu odměnil.

Když může být třeba zdůraznit hlubokou povahovou propast mezi technologicky nevyspělým stářím a progresivní budoucností mládí, bylo by jednoduché postavit vedle sebe dědka s dcerou a nechat je, se hádat. Nicméně, divák se vždy přikloní na jednu nebo druhou stranu podle svých vlastních sympatií. Tenhle mimozemšťan s komickými pohyby dělá ve filmu mnohem víc. Ukazuje, jak dokáží být nové věci uživatelsky nenáročné, jde jenom o to, chtít se někam posunout.

Přirozeně, Claudeho dvacetiletá žena mu nechá všechno sežrat. Stejně tak jako kolemjdoucí, když se u dědkova stavení začíná provozovat nový lunapark. Jenže v životě starousedlíků toho bylo mnohem víc, než jen nemoderní způsob života a lpění na jednoduchých věcech.

Z celého příběhu dýchá atmosféra spokojenosti, moudrosti a svěží životní filosofie. Dokonce i když oba dědci na dvorku ze zábavy prdí, odehrává se mezi nimi mnohem víc, než na co jsou třeba vysoce postavení manažeři dnes zvyklí. Jedna z teorií mezilidských vztahů říká, že si člověk najde tu největší radost teprve v těch nejprostších věcech. Ony však dokáží být skoro všechny věci velmi prosté, když se chce.

Zelňačka / Soupe aux choux, La
Francie / 1981 / 98 minut
Žánr: Komedie / Sci-fi
Režie: Jean Girault
Scénář: Louis De Funès, Jean Halain
Kamera: Edmond Richard
Hudba: Raymond Lefevre
Hrají: Louis De Funès (Claude Ratinier), Jean Carmet (Francis Chérasse), Jacques Villeret (Ox), Claude Gensac (Amelie Poulangeardová), Henri Génès (strážmistr), Marco Perrin (starosta), Christine Dejoux (Francine), Jean-Pierre Rambal (komentátor)

Zdroj foto: internet