Do kostnice se vrátil zrestaurovaný unikátní lustr z lidských kostí

Do kostnice kostela Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory se vrátil zrekonstruovaný lustr z lidských kostí, který v roce 1870 vyrobil František Rint. Téhož roku 1870 provedl František Rint, stavební mistr a řezbář z České Skalice ve službách Schwarzenbergů, výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek z původních pyramid. Kosti dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem a kromě lustru se ve výzdobě objevil například kalich nebo i erb majitelů panství.

V roce 2014 byly zahájeny přípravy na restaurování části kosterní výzdoby hřbitovního kostela Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory. Vše začalo mapováním a vypracováním podrobných nákresů kosterní výzdoby. Následně byly testovány technologie oprav, aby bylo zjištěno, která z nich bude pro výzdobu nejšetrnější. V roce 2015 byly zahájeny restaurátorské práce na výzdobě v okolí lustru, pod klenbami a v čele kleneb. V roce 2016 bylo rozhodnuto o restaurování lustru z kostnice z důvodu havarijního stavu dřevěné konstrukce lustru. Postupně byly demontovány jednotlivé části lustru. Kosterní pozůstatky prošly konzervačním procesem, aby bylo možno lustr znovu sestavit. 

Jednotlivé kosterní pozůstatky, z nichž byl lustr sestaven, byly připevněny na dřevěné konstrukci, která byla vlhkem a dobou značně poškozena a nebylo možno ji zachránit. Restaurátoři podle nákresů a fotodokumentace vyrobili konstrukci novou. Připojení kostí ke konstrukci bylo původně řešeno hřeby, ty dobou značně zrezly; proto je nové připojení řešeno vruby. Po sestavení se lustr vrátil zpět na své místo. Následovat budou další části kosterní výzdoby kostnice a současně s tím probíhá rekonstrukce celého objektu hřbitovního kostela Všech svatých.

Kostnice je podzemní kaple Hřbitovního kostela Všech Svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142. Kostelík byl vystavěn ve 14. století.

Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých; dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. V roce 1421 byly objekty sedleckého kláštera zasaženy požárem. Požár částečně zasáhl také stavbu hřbitovního kostelíka.

Na začátku 18. století byl kostelík upraven v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho – Aichla. Stavbu bylo nutné staticky zajistit; proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a stavbu vzepřel přístavbou západní předsíně. Ve stylu svého specifického architektonického projevu (tzv. barokní gotika) upravil i interiér.

Barokní štít mezi věžemi nese sochu Panny Marie – Neposkvrněné početí od Matěje Václava Jäckela z roku 1709. Od téhož autora je socha sv. Jana Nepomuckého, stojící před kostnicí. Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka.

Světoznámá Kostnice v Sedlci u Kutné Hory dnes patří s více než 250 tisíci návštěvníky ročně mezi nejnavštěvovanější památky Středočeského kraje.

Zdroj a ilustrační foto: Římskokatolická farnost Kutná Hora – Sedlec