SHINEDOWN se připravují na vypuštění své čtvrté desky

Pojďme si představit výše zmíněné skladby ze třetí desky THE SOUND OF MADNESS trochu blíže. Album THE SOUND OF MADNESS, jenž udělal kapele do světa boom, začíná vypalovačkou Devour, která je politického charakteru. Jak sám Brent Smith říká na adresu George W. Bushe jako prezidenta USA, když se frontman kapely vrátil z Iráku od vojenských jednotek, jež tam byl navštívit: „Nebudu lhát. Byl jsem vážně rozčilený. Toto je můj postoj k němu. Toto je konec jeho úřadu a toto je to, co musíte za to ukázat. Ne všechno, co udělal bylo zlé nebo špatné. Já se nechci příliš vměšovat do politiky, protože nejsem politicky založený člověk, ale potom, co jsem se vrátil z Iráku, jsem prostě musel napsat tuto píseň a dostat to ze systému.“ A taky, že to ze svého systému vztekem dostal. Skladba Devour vás po pár sekundách vykopne z křesel, chytí do rytmu a už nepustí. Jedná se o velice rychlou, agresivní a dynamickou věc. Po poslechu si začnete broukat melodii a prozpěvovat text, protože song Devour je velice chytlavý.

Dvojka na tracklistu nese název Sound Of Madness. Tato pecka sociálního charakteru je odjištěná a připravená vybouchnout. Zloba a vztek kapely jde cítit z celé skladby i textu. Rychlé riffy střídají pomalejší, bubny mají až garážový zvuk a pronikavý hlas zpěváka se vám pomalu zařezává do kůry mozkové.

Třetí píseň Second Chance je pomalejšího rázu, i když jí nesmíme upřít stálou dynamiku. Opět je zde cítit sociální podtext v textu. Kapela se hodně často a ráda zaobírá, jak je zřetelně vidět v jejich textech, sociálními problémy a hledání sebe sama.

Zajímavá je šestka If You Only Knew. Je to první romantická věc, jakou kdy SHINEDOWN vypustili. Smith se k ní vyjadřuje takto: „Hodně dávno jsem řekl, že nenapíšu milostnou věc, že nejsem ten člověk. Nikdy předtím jsem neměl důvod napsat milostný song. Tenhle song byl však napsán ten samý den, kdy jsem se dozvěděl, že budu otcem. Můj syn mi dal úplně jinou perspektivu na věci a hlavně na lásku.“ Jedná se tedy o skladbu dosud nevídanou u SHINEDOWN plnou lásky, smutku, něhy a především naděje. Je to opět melodická věc, ale není tvrdého rázu. Ono vlastně ani nezáleží na tom, jestli SHINEDOWN hrají pomalé či rychlé skladby, protože melodičnost je u nich jedním z nejdůležitějších prvků.

Všechny tyto zmíněné songy mají i videa. Ty můžete vidět na internetovém kanálu kapely viz. níže.

 

Nová deska

Brent Smith vysvětluje: „Vždy jsem viděl SHINEDOWN jako svou vlastní entitu. Tato živoucí věc, která roste a vyvíjí se již přes uplynulých deset let. Během nahrávání se vize toho, co SHINEDOWN jsou a kam směřují, stala naprosto jasnou. AMARYLLIS je projevem této vize. Je to střed toho, čím SHINEDOWN jsou. Reflektuje to vše, co děláme a kam směřujeme.“

Od nové věci, která by měla vyjít 27. března si kapela hodně slibuje: „Je to zpráva síly, vytrvalosti a inspirace, která promlouvá k fanouškům, kteří s námi jsou již od začátku stejně jako ti, kteří teprve poznávají, kdo jsme a o čem jsme. Nemůžu se dočkat, až to svět uslyší.“ říká Smith.

Producentem nové placky je několikanásobný vítěz Grammy Award Rob Cavallo a i v jeho studiu se album nahrávalo. Produkoval desky i například MY CHEMICAL ROMANCE nebo GREEN DAY.

První vlaštovkou AMARYLLIS je singl Bully. Ten můžete shlédnout na oficiálních stránkách kapely zde: http://shinedown.com/bullylyrics/

Kapela se dnes může řadit k takovým velikánům žánru jako jsou NICKELBACK, THEORY OF A DEADMAN, DAUGHTRY, BUSH, PUDDLE OF MUDD nebo například SEETHER.

Kapela není ani slepá k potřebným (hlavně k problému autismu) a účastní se a přispívá na různé charitativní akce. Zejména oblíbené mají například HEAL! (Healing every autistic life), VH 1’s Save the music, Autism Society of America Foundation nebo Cure Autism Now.

Zdroje: http://shinedown.com
http://www.noisecreep.com/2012/01/03/shinedown-amaryllis/
http://www.youtube.com/ShinedownTV