Atlasova vzpoura: „Kapitalisté všech zemí, spojte se!“
Na více než tisíci stránkách se odehrává románová fikce, psaná procesem převodu abstrakce na konkrétní realitu originálně a s použitím nových a originálních prostředků. Nějak podobně, bez falešné skromnosti, definovala své snažení sama autorka. Do logicky se odvíjejícího příběhu je zařazeno mnoho filosofických pasáží, kde jsou rozvíjeny myšlenky, jež se z určitého pohledu mohou jevit kacířskými. Nabízí totiž neotřelý obraz světa byznysu, vztahů mezi „odpornými“ kapitalisty a vykořisťovanými zaměstnanci právě z té druhé stránky. Z pohledu oněch hybatelů, vizionářů a vynálezců, kteří jsou společností stavěni do pozice těch zlých, přestože právě díky nim dostávají další lidé práci a získávají tak prostředky ke své obživě. Filosoficko-románové pojetí této problematiky se pozastavuje například i nad obecně vžitým pravidlem solidarity s těmi, kdo nejsou schopni sami něco vytvořit a nad dalšími společenskými paradoxy. Patří mezi ně i názor, že bohatí by se snad měli pomalu stydět za to, že mají dostatek peněz a majetku.
Vůbec se nedivím, že v době svého vzniku vzbudila Atlasova vzpoura tolik rozruchu a pobouření. A tuším, že ani dnes myšlenky vizionářky Ayn Randové nepřijmou všichni úplně bez výhrad. Svědčí o tom i mnoho komentářů, které si lze na netu vyhledat (mohu-li vám poradit, nedělejte to předtím, než se sami pustíte do četby románu). Zejména generaci, která byla masírována „proletářskou propagandou“ se budou některé myšlenky zdát zvrácené a hůř uchopitelné. Je to vlastně tak trochu Anna proletářka naruby. Na druhou stranu by se toto pojetí mohlo líbit těm, kdo se nacházejí právě v pozicích oněch hybatelů – podnikatelům a dalším lidem, díky nimž se vývoj sune vpřed. Třeba jim to i pomůže utřídit si některé z priorit a uvědomit si hodnotu vlastního konání.

Co se samotného příběhu týče, nečekejte žádný zázrak. Hlavní hrdiny provází na jejich cestě životem běžné problémy, láska i nenávist, úspěchy i neúspěchy. Dočkáte se klišé milostných scén, pohledných a zdravím kypících pozitivních postav a nevzhledných, neduživých záporáků. To, co činí knihu výjimečnou, jsou již zmiňované filosofické pasáže (někdy možná zbytečně dlouhé), myšlenkové pochody stěžejních postav a hlavně způsob, jakým autorka celé téma uchopila.
Atlasova vzpoura nesporně patří mezi velká díla světové literatury nejen svým gigantickým rozsahem, ale hlavně obsahem.
Ayn Randová (1905-1982) se narodila jako Alisa Zinovjevna Rosenbaumová v Rusku. Studovala v Petrohradě, jejím oborem byla historie. V SSSR jí vyšla i její první kniha, biografie slavné herečky polského původu jménem Pola Negri. V roce 1926 přesídlila do USA. V roce 1931 získala díky sňatku s hollywoodským hercem americké občanství, ve 40. letech se začala politicky angažovat. Roku 1943 vydala knihu The Fountainhead, ve které románové i romantické prvky mísí s politicko-filozofickým poselstvím. Kniha jí přinesla celosvětový úspěch a množství oddaných příznivců, v roce 1949 vznikl film z Garym Cooperem v hlavní roli. Za její opus magnum se považuje Atlas Shrugged z roku 1957. Vliv této knihy daleko přesáhl hranice literatury.
Atlasova vzpoura / Atlas Shrugged
Autor: Randová Ayn
Překlad: Aleš Drobek
EAN: 9788025712979
Formát: 1112 stran, vázaná
Rok vydání: 2014
Hodnocení: 100%
Kniha byla vydána ve spolupráci s nakladatelstvím Dokořán.
www.argo.cz
www.argo.cz/knihy/194540/atlasova-vzpoura/
www.dokoran.cz
Čtěte také
Eduard Cupák jako Faust
Zpracování Faustova příběhu lákalo, láká a lákat bude zřejmě i do budoucna. Je fascinující, přináší spoustu možností spisovatelům, básníkům, dramatikům i hudebníkům. Učenec, který se upíše ďáblu, aby dosáhl svého ve vědě i v požitcích,…
