Bezmála deset let práce na novém románu se Kateřině Tučkové rozhodně vyplatilo – vydání její téměř sedmisetstránkové prózy Bílá Voda provázejí nadšené ohlasy čtenářů i slova uznání literárních kritiků. Audioverze díla označovaného za knihu roku či dokonce celé dekády si žádala obzvláštní péči, které se jí dostalo ve vydavatelství OneHotBook, kde vyšly i nahrávky předešlých autorčiných próz Vyhnání Gerty Schnirch a Žítkovské bohyně. Oceňovaná režisérka Jitka Škápíková totiž měla k ruce hned devítičlenný herecký ansámbl v čele s Vandou Hybnerovou…

 

Spisovatelka proslulá svým zájmem o osudy výjimečných žen se v novém románu rozhodla literárně reflektovat násilný zásah komunistického režimu proti ženským řeholím, a vůbec složitou situaci katolické církve v Československu druhé poloviny 20. století. Krátce po svém knižním vydání se román Bílá Voda dočkal také audioknižní podoby jako vícehlasá četba režírovaná Jitkou Škápíkovou.

Lena Lagnerová přijela do kláštera v Bílé Vodě hledat útočiště před bolestnými vzpomínkami. Namísto očekávaného klidu ji však ve zchátralém konventu čekají intriky, pomluvy a útoky, jejichž terčem je hrstka řeholnic z řádu Panen Anežky České v čele s obětavou, ale nepoddajnou sestrou Evaristou. Co je to však proti útlaku, jemuž byly spolu se stovkami dalších řeholnic vystaveny před pádem komunistického režimu!

Hlavní hrdince – bývalé novinářce – se tu dostanou do ruky dokumenty, které jí umožní proniknout hluboko do pohnuté historie zdejšího kláštera, v jehož zdech byly od roku 1950 internovány příslušnice nejrůznějších řádů, vysídlených ze svých svatyní v rámci nechvalně proslulé Akce Ř. Hlídány kovanými soudruhy i kolaborujícími církevními hodnostáři, musely pracovat na poli nebo v továrně a dennodenně čelit nejrůznějším obstrukcím a trestům. A přece se ty statečné ženy nevzdaly své víry ani naděje v lepší zítřky. Dokáže v sobě Lena najít podobnou sílu? A co její pátrání přinese klášteru a jeho současným obyvatelkám?

Protagonistce románu propůjčila svůj nezaměnitelný hlas uznávaná herečka a dabérka Vanda Hybnerová, kterou prý už po první frekvenci život Leny a obrazotvornost autorky úplně pohltily. „Lena je člověk, který v sobě zprvu nese beznaděj, ale shodou okolností i náhod, jak už to bývá, dostane její život jiný smysl. I když jsem až tak tragické události jako Lena neprožila, v mnoha ohledech jejímu chování a vnímání světa rozumím,“ říká o své postavě a na adresu samotného románu dodává: „Kniha může pomoci otevřít oči a dodat sebevědomí těm, kteří bloudí v nějakých slepých uličkách, nebo nemají odvahu čelit svému osudu. Tématem ženské emancipace se sama zabývám ve své divadelní tvorbě... A myslím, že zrovna román Bílá Voda bude jistě lákat k dramatizaci, ať už na divadle, nebo ve filmu.“

„Na Tučkovou v dubnu 2023 skoro jistě čeká Kniha roku.“ – Jonáš Zbořil, Seznam Zprávy

„Bílá Voda je kniha, na niž se dlouho čekalo – a o které se bude minimálně stejně dlouho mluvit.“ – Radim Kopáč, MF Dnes

Přečtěte si naši recenzi této knihy: Bílá Voda si zaslouží být knihou roku

Kateřina Tučková (* 1980) vystudovala dějiny umění a bohemistiku na FF MU v Brně, doktorát získala na FF UK v Praze. Debutovala novelou Montespaniáda (2006), v roce 2009 jí vyšel román Vyhnání Gerty Schnirch, za který v soutěži Magnesia Litera vedle nominace na Literu za prózu obdržela Kosmas cenu čtenářů a byla též nominována na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého. Je také nezávislou kurátorkou a (spolu)autorkou několika odborných publikací z oblasti českého výtvarného umění, na pomezí historie a krásné literatury se pohybuje beletrizovaný životopis Můj otec Kamil Lhoták (2008) nebo kniha Fabrika – příběh textilních baronů z moravského Manchesteru (2014). Ve svém dosud nejúspěšnějším románu Žítkovské bohyně (2012) zachytila výjimečné osudy léčitelek z Bílých Karpat. Kniha získala Cenu Josefa Škvoreckého, ocenění Český bestseller či další Kosmas cenu čtenářů v soutěži Magnesia Litera. Za svou společenskou angažovanost obdržela Cenu za svobodu, demokracii a lidská práva, kterou jí v roce 2017 udělil Ústav pro studium totalitních režimů. V roce 2018 měla v Divadle Husa na provázku premiéru její divadelní hra Vitka na motivy životního příběhu hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové, přičemž text této hry vyšel zároveň knižně. V roce 2022 vydala svůj zatím poslední román Bílá Voda, připomínající mimo jiné internaci několika stovek katolických řeholnic v bělovodském klášteře během druhé poloviny 20. století. Více na www.katerina-tuckova.cz.

Vanda Hybnerová (* 1968) ve stopách svého otce – věhlasného mima a divadelního pedagoga Borise Hybnera – začala kráčet už jako dvanáctiletá v pantomimické skupině Grglo na jevišti Branického divadla, a přesto nejprve vystudovala obor fotografie na SUPŠ grafické. Po absolutoriu herectví na DAMU (1992) působila sedm sezon v Divadle Labyrint a posléze účinkovala na dalších zavedených i nezávislých pražských scénách, zejména v Divadle v Řeznické a v Divadle Komedie. Za roli Catherine ve hře Davida Auburna Důkaz obdržela Cenu Thálie 2004 za nejlepší ženský herecký výkon. Před kamerou se uplatňuje převážně v televizních seriálech (Pojišťovna štěstí, Ordinace v růžové zahradě, Bazén, Letiště, Soukromé pasti, Krejzovi aj.), nicméně plnokrevné postavy ztvárnila i ve filmech Kanárek, Divoké včely, Taková normální rodinka, Román pro muže, Román pro pokročilé nebo Cena za štěstí. Věnuje se též režii a dabingu: jejím hlasem promlouvají mj. Penélope Cruzová či Rachel Weiszová. Účinkuje i v těchto audioknihách vydavatelství OneHotBook: Plachetnice na vinětách (2020).

Kateřina Tučková: BÍLÁ VODA
Účinkují: Vanda Hybnerová, Johanna Tesařová, Ladislav Cigánek, Petr Pochop, Pavla Tomicová, Oldřich Vlach, Dana Pešková, Libuše Švormová a Tereza Vítů
Délka nahrávky: 28 hodin 46 minut
Režie: Jitka Škapíková

https://onehotbook.cz/collections/novinky/products/bila-voda

< Předchozí		Další >