Když hodnotíme členství České republiky v Evropské unie, je dobré vidět obě strany mince. Evropská unie čelí v současné době mnoha výzvám a problémům. Přes všechnu kritiku musím přiznat, že naše členství v EU má na Českou republiku a hlavně české regiony i pozitivní dopad.

Členství ČR v ní nikdy nebylo bez problémů. Špatně vyjednané přístupové podmínky a výjimky nám nezaručily nejlepší start a následky pociťujeme dodnes. Mnozí představitelé České republiky mnohdy odsouhlasí slepě vše, co z Bruselu přijde. Jiným se pro změnu hodí vlastní neúspěch a neschopnost prosadit věci ve prospěch ČR podat občanům jako "za to může Brusel". Domnívám se, že v EU je potřeba posílit lidovou suverenitu. Je potřeba ukončit moc technokratů a nikým nevolených expertů, kteří řeší, jak moc zahnutý má být banán. Jsem proto pro revizi Smluv EU s cílem posílit pravomocí Evropského parlamentu jako jediné přímo volené EU instituce. Občané EU musí mít možnost se více zapojit do rozhodování k chystané legislativě a na jejich názor musí být brán větší zřetel než je tomu doposud (Evropská občanská iniciativa). V neposlední řadě je potřeba omezit vliv nadnárodních korporací a hlavně posílit mírovou roli EU.

Na druhou stranu, ministerstvo financí na svých webových stránkách uvádí, že "ČR získala jen z kohezní politiky na období 2014 – 2020 více jak 20,5 mld. EUR v cenách 2011, tzn. 23,1 mld. EUR v běžných cenách, což představuje 4. nejvyšší alokaci na obyvatele. V porovnání s podobně vyspělými státy jako ČR (Portugalsko a Malta) dosahuje ČR výrazně lepšího výsledku. V oblasti Společné zemědělské politiky ČR obdrží 6,1 mld. EUR na přímých platbách a 2,2 mld. EUR na rozvoj venkova. Celkově příjmy ČR z rozpočtu EU na SZP dosáhnou 8,3 mld. EUR a významně tak převýší příjmy z období 2007-2013, kdy činily 7,4 mld. EUR." Důležitým pro ČR bylo bezpochyby i prosazení tzv. pravidla čerpání prostředků "n+3", které ČR umožňuje čerpat prostředky těchto fondů ještě v průběhu následujících tří let.

Podívejme se nyní na pár příkladů projektů realizovaných z fondů EU v Praze a Středočeském kraji, přičemž bližší informace lze najít www.dotaceeu.cz. V hlavním městě bylo realizováno několik projektů, které přispěly jak ke zlepšení dopravní situace ve městě, vytvoření kvalifikovaných pracovních míst a podpoře vědy, výzkumu a inovací, ale i ke zlepšení životního prostředí za všechny uvádím tyto: DOPRAVA - prodloužení linky A pražského metra v úseku Dejvická-Nemocnice Motol, rekonstrukce tramvajové trati v ulici Evropská, VĚDA, VÝZKUM, INOVACE - vznikl Centra polymerních materiálů a technologií, VZDĚLÁVÁNÍ - zefektivnění informačních služeb pro veřejnost v Národní technické knihovně, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - zkvalitnění pitné vody "Voda pro Prahu", nový sběrný dvůr hlavního města v Perucké ulici a v oblasti SOCIÁLNÍCH SLUŽEB - vybudování komunitního centra na Praze 14 atd.

Středočeský kraj je specifický tím, že je nejen největším krajem ČR co do velikosti, tak co do počtu obyvatel, ale jeho dopravní síť je klíčová pro spojení s Prahou, ale i uvnitř kraje. Není tedy s podivem, že se z EU fondů mimo jiné realizovaly projekty, které měly odlehčit dopravní situaci v regionu - jako byla stavba nového mostu přes Labe, který spojuje Brandýs nad Labem a Mladou Boleslav, nebo dostavba a modernizace dálnic a železničních tratí, například na trase Nymburk - Mladá Boleslav. V sociální oblasti to byla dotace na rekonstrukci a dostavbu Domova seniorů v Uhlířských Janovicích nebo na nový dům pro seniory v Rakovníku. Jedním z důležitých oblastí je i podpora komunitních projektů, jako byla rekonstrukce chátrajícího objektu v Kolíně a jeho následné přetvoření ve víceúčelový prostor, ve kterém se nachází muzeum, sál či městské informační centrum. Významným bylo bezpochyby vybudování Výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Březanech disponující největším laserem na světě. Toto centrum je největším projektem v ČR v oblasti výzkumu a vzdělávání.

Dagmar Švendová, kandidátka KSČM-České spojené levice do Evropského parlamentu