„Mám velmi rád improvizační projekty nebo díla pohybující se na hranici kompozice a improvizace. V takovém žánrově „tekutém“ prostředí se cítím jako ryba ve vodě,“ přiznává akordeonista Peter Katina, který právě vydal nejnovější CD Evgeny Irshai: Pofigušky.

Jak to začalo, že jste se stal akordeonistou? Čím vás tento hudební nástroj tak zaujal, že jste se hrát na něj začal učit ve svých šesti letech a již na ZUŠ v Topolčanech jste získával ceny na hudebních soutěžích? Vybral jste si akordeon sám nebo si akordeon našel vás?

Byl to přirozený výběr, akordeon byl v těch dobách oblíbený nástroj a doma na něm hrával můj táta i dědeček. Jako dítě jsem o tom nepřemýšlel, rodiče mě přihlásili do ZUŠ a mě to bavilo. Hodně jsem cvičil, hrál jsem koncerty a chodil jsem na soutěže. Už jako dítě mě fascinovala současná hudba, i u nás tehdy vznikala spousta zajímavých děl. Ten příklon k poznávání nové hudby mi zůstal.

Po gymnáziu jste hru na akordeon studoval na bratislavské VŠMU a ve studiu pokračoval na Carl Nielsen Academy of Music v dánském Odense, pod vedením prof. Owena Murraye a specializoval jste se na interpretaci současné hudby. A poté pokračoval v doktorandském studiu na VŠMU v Bratislavě. Co vás přivedlo ke studiu právě do Dánska? Co vám tento pobyt dal?

V Dánsku jsem našel zázemí, během mého prvního soutěžního pobytu v této zemi jsem se seznámil s rodinou, která mě od té doby všestranně podporovala. Jelikož se věnuji téměř výhradně současné hudbě, dánské hudební prostředí bylo pro mě ideální pro poznávání nových děl, autorů a interpretů, protože seveřané současné trendy podporují. Můj repertoár je do značné míry postaven na skandinávské hudbě, několik alb i moje disertační práce se zabývají Skandinávií. Takže ten přínos je obrovský, takříkajíc celoživotní.

Jako interpret, hráč na akordeon, jste spolupracoval s řadou skladatelů jako je např. dánský skladatel Per Nørgård (1932 – 2025) na jeho cyklu Nine Friends. Dlouhodobá je vaše spolupráce s Jevgenijem Iršaiem (Evgeny Irshai) a nejnovějším vašim společným dílem je CD Evgeny Irshai: Pofigušky, obsahuje 33 krátkých skladeb pro sólový akordeon, zkomponovaných v letech 2017 – 2020. Jak se vám na albu pracovalo?

Pofigušky tvoří již několik let stabilní součást mých koncertních programů, libovolně kombinuji jednotlivé části a vytvářím z nich pestré mini-suity nebo celý cyklus uvádím kompletně. Je to půvabné a hravé dílo inspirované dětským světem a zároveň je to výsostně koncertní, virtuózní literatura, plná napodobenin na různé žánry od klasiky, přes jazz, tango, filmovou hudbu a významné autory druhé poloviny 20. století, jakými jsou Šostakovič, Prokofjev. Proto jsem velmi rád, že můžu představit tuto hudbu na svém nejnovějším albu, které právě vychází. Nahrával jsem ve skvělém prostředí studia vydavatelství Pavlík Records, v domácké atmosféře a skvělé spolupráci a mám z něj velkou radost.

Na svém kontě máte řadu koncertů – v Dánsku, Velké Británii, Německu, Polsku, Maďarsku, Srbsku a Česku. Realizoval jste koncertní projekt nové slovenské tvorby Recitály ve čtyřech městech. V roce 2018 jste absolvoval středoevropské turné s premiérami děl pro akordeon a elektroniku a v roce 2019 uvedl Recitál světových premiér s jedenácti novými skladbami pro sólo akordeon, jejichž vznik jste sám inicioval. Co připravujete nového?

Mám projekt Dreamscapes pro sólový akordeon s elektronikou, ten program se pořád rozšiřuje a obohacuje o nové skladby a chystám jeho pokračování. Jedná se o skladby, jejichž klíčovým prvkem je hledání nových, rozšířených zvukových horizontů a využití neobvyklých kompozičních přístupů, jsou to zasněné zvukové prostory a virtuální krajiny, ve kterých akordeon a elektronika spolu dokonale souzní. Tomu bych se chtěl ještě více věnovat. Několik let jsem dělal tzv. „geografické“ recitály v Divadle Viola v Prešově, na kterých jsem postupně představil norskou, polskou a izraelskou současnou hudbu pro akordeon, dále země oblasti Středomoří, i koncertní „souboj“ Východ - Západ, kde pomyslně soutěžily tyto dvě evropské končiny. Když se tak koukám na mapu, pořád je kam jít. Často si objednávám nové skladby u světových i slovenských skladatelů a sháním nové partitury. Koncert ale musí mít vždy výrazný dramaturgický záměr, nestačí jen poskládat skladby vedle sebe do rozsahu recitálu. Toto „tematizování“ je pro mě velmi důležité, jakási přidaná hodnota celého programu.

Vyzkoušel jste si také pedagogickou práci. Vedl jste mistrovské kurzy hry na akordeon na Královské hudební akademii v Londýně a workshop na Hudební akademii Franza Liszta v Budapešti. Působil jste také na Konzervatóriu Jozefa Adamoviča v Košicích a Konzervatóriu v Bratislavě v rámci projektu Kompoziční laboratoř. Jaká to byla pro vás zkušenost předávat své znalosti a zkušenosti dále?

Workshopy a masterclassy mě velmi baví, dělám je nejen pro akordeonisty, ale hlavně pro skladatele, abych je inspiroval při vzniku nových děl pro tento nástroj. Je důležité, aby studenti, pedagogové a interpreti získávali dlouhodobě vyrovnané „portfolio“ systematizované výuky a praxe zkombinované s mimořádnou, extenzivní formou nástavby v podobě inspirujících workshopů.

Také se věnujete psaní. Jste autorem řady článků a recenzí v řadě hudebních časopisů. Spolupracoval jste se Slovenským rozhlasem, kde jste uváděl vlastní programy o klasické hudbě a jazzu. A také jste autorem dvou knih Hudba inak a Hudba inak+. Co vás přivedlo k napsání těchto publikací? A bude další díl?

Kniha Hudba inak vznikla po několikaletém období intenzivního uvádění cyklů popularizačních přednášek, které se jmenovaly MusicZoom a O hudbe inak a které jsem prezentoval v Košicích a Prešově. Přednášky tvořilo vyprávění o hudbě na dané, často neobvyklé téma, které si s hudbou obvykle nespojujeme. Hudba a počasí, Hudba a sport, Hudba a jídlo a podobně. Vyprávění doprovázely hudební ukázky z nahrávek vybraných světových umělců. Přednášky i knihy se týkají žánrů klasické hudby, jazzu, etna, alternativy a menšinových žánrů, nemají nic společného s akordeonem. Nejnovější Hudba inak+ je rozšířenou verzí původní knihy, má 24 témat o hudbě v různých souvislostech. Možná by byla zajímavá i pro českého čtenáře. Těším se z ní, má dobré ohlasy a její pokračování mi už běží v hlavě.

Spolupracujete s Divadlom Viola v Prešově, kde pravidelně uvádíte koncerty světových i slovenských premiér sólové i komorní hudby. Hrajete také v duu se svoji manželkou, klavíristkou Janette Katinovou Šingerovou. A také jste členem komorního tria Violettes. Prostě žijete hudbou. A zkusil jste si také sám pro sebe něco složit?

Mám v šuplíku nevydané album vlastních skladeb a improvizací, ale v principu nekomponuji ani neprezentuji žádná díla jako svá vlastní. Mám ale velmi rád improvizační projekty nebo díla pohybující se na hranici kompozice a improvizace. V takovém žánrově „tekutém“ prostředí se cítím jako ryba ve vodě.

A čím je pro vás hudba? Posloucháte ji i v soukromí nebo raději dáváte přednost tichu?

Hudba je moje životní potřeba, vášeň a nezbytnost. V soukromí poslouchám spoustu album dobové hudby, klasiky, avantgardy, jazzu, současné hudby, sháním rarity, sleduji vydavatelství. To se týká i literatury a filmu. Ediční plány světových, ale i českých či slovenských značek sleduji dlouho dopředu. Přísně rozděluji profesionální poslech hudby, když píšu recenze a články od „relaxačního“ poslechu, který je však u mě stejně intenzivní. Protipólem hudby je úplné ticho, které vyloženě vyhledávám a užívám si ho.

Patříte k lidem, pro které je jejich profese také koníčkem? Jak rád trávíte volný čas?

Mým koníčkem je hudba, literatura, film a umění celkově. Volný čas trávím s rodinou, dětmi a manželkou, máme rádi přírodu, rádi cestujeme, máme rádi umělecky hodnotné věci. O antických vilách a středomořských zahradách se dokážeme bavit a snít o nich celé měsíce.

Peter Katina:

• Narodil se 25. 4. 1975 v Topoľčanech.
• 1993 – 1998 studium na VŠMU v Bratislavě (akordeon u Ľubomíra Žovice),
• 1999 – 2001 – studium na Carl Nielsen Academy of Music v Odense, Dánsko (akordeon u prof. Owena Murraye).
• 2003 - 2006 - doktorandské studium na VŠMU v Bratislavě (akordeon u prof.
• Rajmunda Kákoniho).
• Spolupracoval se skladateli jako je Per Nørgård, Toshio Hosokawa, Lars Graugaard, Magnar Åm, Shai Cohen, Jozef Podprocký, Jevgenij Iršai, Iris Szeghy, Peter Machajdík, Miroslav Tóth …
• Koncertoval v Dánsku, Velké Británii, Německu, Polsku, Maďarsku, Srbsku a Česku.
• Několik let uváděl pravidelné cykly popularizačních přednášek pod názvem MusicZoom: Netradiční povídání o hudbě.
• Od roku 2020 pracuje jako lektor dramaturgie Štátnej filharmónie Košice.
• Obdržel řadu ocenění. Je vítěz soutěže Coupe Mondiale C. I. A. a laureát soutěží ve Francii, Dánsku a Švýcarsku.
• Má řadu sólových projektů a také hraje v duu so svoji manželkou, klavíristkou Janette Katinovou Šingerovou.
• CD – Flashing (nahrávku současné skandinávské hudby), Solo, Secrets, Prelúdiá a fúgy op. 87 Dmitrije Šostakoviče, A Leap Into the Dark (díla izraelských skladatelů), Evgeny Irshai: Pofigušky.
• Knihy - Hudba inak (2019), Hudba inak+ (2025).

http://www.peterkatina.sk
https://www.facebook.com/peter.katina.9/

https://www.youtube.com/@peterkatina1

Další >