Barefoot mě úplně nebralo, ale miluju bosé chození a všechny vjemy na bosých nohou, včetně ledové vody v lednu. Líbila se mi knížka Lucie Pytlové? Ano, a moc. A to zejména ze dvou důvodů. Prvním bylo příjemné povídání o energetické a podpůrné funkci našich nohou, nejsou to jen ťapky na chození, ale jsou přesně tím neskutečně citlivým orgánem našeho těla, kterému můžeme dělat hodně dobře, ale také mu škodit.

A druhý důvod byl pěkně vysvětlená fyziologie nohy a jejího vztahu k zádům, zejména při chůzi, při zátěži, kdy jednoduše řečeno, máme-li něco špatně na noze nebo v chůzi, zátěž přebírají záda a další klouby, které tím začínají trpět.

A abych nezapomněla, barefoot je tu velké téma, byť velmi spojeno s bosou chůzí, kterou vlastně tyto boty imitují. Odnáším si zejména pro mne novou informaci, že uzemňující chůze po trávě, hlíně a zemi nás zbavuje napětí, přirozeně ho odvádí – a že existují i boty, které mají elektricky vodivou podrážku tak, aby toto napětí přecházelo do země i při chůzi v těchto botičkách. Jo a ještě, ale to asi zarytí barefootisti ví, botičky se dají i doma ušít – autorka přináší tipy na to, kde najít návody.

Ke své knize a tématu si přizývá další odborníky na bosou chůzi a odhaluje tak ještě více různých úhlů pohledu.

„Pohyb v obuvi a bez obuvi je jiný. V obuvi přijde noha do styku s vnitřní stranou boty, jakmile však obuv sundáme, noha se ocitne v úplně jiné dimenzi. Otevře se jí nový „pestrobarevný svět, který nohu nenechá spát“. Doma je prostředí trochu fádnější, ale venku se noha dostane do styku s měkoučkou zemí prohřátou sluncem, chladivou ranní trávou a kamínky masírujícími každý kousek nohy. Místo nezajímavé vložky v botě bosá noha doslova „ochutnává“ různorodý okolní svět. Venkovní terén je chvíli rovný, jindy zešikmený, hrbolatý, pichlavý, měkký, tvrdý, chladný nebo teplý aj.“

Cítíte tu nádheru? Pokud ano, je to knížka jako na míru pro vás. A je úplně jedno, jestli jste příznivci bosé chůze nebo barefoot botiček, protože k obému tu najdete výtečnou nálož informací včetně té, že všeho s mírou. Takže to není o tom, že jedině barefoot jsou správné, ale o tom, nalézat cestu ke své vlastní noze, poslouchat ji, řešit to, čím trpí a ulevovat jí tam, kde se dá. A všechno kombinovat, budete-li chtít, protože zatímco jedna bota bude někomu k užitku, u druhého může ta samá bota škodit. Tak rozdílní jsme! K výběru správné konvenční obuvi tu je také dosti řečeno, stačí dodržet několik dobrých rad o měkkosti boty, o pevnosti i důležitém nadměrku a širší přední části.

Dá se říci, že zdravá noha se bude cítit v utlačené špičce nedobře. A pozor i na pevné boty u malých dětí, noha dostává signál, že se nemusí o nic starat a svaly už pak nemohou dosáhnout plného potenciálu posílených svalů a vazů.

A co jsem si ještě z knihy odnesla?

-          Úžasné pojednání o tom, jak noha nás chladí, už jsem pochopila svoji potřebu mít v horkém létě pořád studené nohy!

-          Důležitý fakt, že každý typ boty chce od nohy i celého těla jiný styl fungování – to je dobré vědět!

A celkově, je to kniha pro milovníky pocitů, počitků a prožitků. 

O autorce: Lucie Pytlová je česká fyzioterapeutka se zájmem o zdravá chodidla, obor vystudovala na Fakultě tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově a v diplomové práci zkoumala vliv obuvi na držení těla.

Autorka v knize čerpá mnohé informace z vlastních zkušeností. Sama nemá stoprocentně zdravá chodidla, a přesto vidí v chůzi naboso a v barefoot obuvi mnohé výhody. V nynější době je na mateřské dovolené, a tak musí řešit obuv i pro své dítě, což není vždy jednoduché. Jako fyzioterapeutka pracovala ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a v Psychiatrické nemocnici Bohnice.

A kde knížku najdu: https://www.alferia.cz/barefoot-zij-naboso-9992/

Hodnocení: 99 %

Počet stran: 130

< Předchozí		Další >