Hrad Bouzov zůstane státu, soud odmítl žalobu Německého řádu

Tisk

Bouzov200Olomoucký odvolací soud potvrdil zamítnutí žaloby Německého řádu, který chtěl zpět hrad Bouzov, jenž mu zabavili nacisté. Podle soudu nebyla žaloba na Národní památkový ústav důvodná. Památkáři odmítli vydat hrad v rámci církevních restitucí, které se na období německé okupace nevztahují.

 


Podle soudu se řádu nepodařilo prokázat, že má na Bouzov nárok podle zákona o majetkovém vyrovnání. Stát totiž nezabavil Bouzov jako církevní majetek po roce 1948, nýbrž jako německý majetek v roce 1945. Německý řád navíc musí uhradit soudní výlohy ve prospěch NPÚ. Památkáři a jejich právníci předložili řadu dokumentů z období těsně před válkou, po válce i z 50. let.

Bouzov založený na počátku 14. století je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek, ročně ho navštíví zhruba sto tisíc lidí. Zakladatelem hradu byl šlechtic Búz, snad z rodu Bludovců, který dal hradu jméno. Poté se zde střídali majitelé a koncem 14. století jej získal Heralt z Kunštátu. V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad s kratšími přestávkami až do konce 15. století; v jeho držení se vystřídali příslušníci dvou větví tohoto rodu. Je možné, že se na Bouzově narodil Jiří z Poděbrad. V roce 1558 hrad vyhořel, byl opraven jen částečně a v dalším období spíše chátral. Na konci 17. století získal Bouzov Řád německých rytířů (od roku 1929 Německý řád). Dnešní pozdně gotický vzhled získal po přestavbě v letech 1895 až 1910.

V držení řádu zůstal hrad až do října 1938, kdy byl nacisty konfiskován a spolu s dalším řádovým vlastnictvím předán do německé správy. Hrad získal šéf SS Heinrich Himmler, při okupaci byl Bouzov dokonce sídlem přepadového oddílu SS. Po válce byl Bouzov konfiskován a od roku 1945 je majetkem státu. Německý řád o hrad opakovaně usiluje od roku 1998.

Bouzov2

Romantický Bouzov je jednou z nejznámějších moravských památek.

Hrad je oblíbeným místem filmařů. Proslavil se hlavně díky pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci, objevil se i v Arabele, v italské pohádce Fantaghiro, v pohádce o Medvědu Ondřejovi, filmu Kopretiny pro zámeckou paní a také v Království potoků.


 

Zobrazit další články autora >>>