Malá muzea bývají často přehlížena, nicméně právě v nich vznikají velmi ojedinělé, nápadité a zajímavé expozice, které nám pomáhají lépe nahlédnout pod pokličku minulosti.
Až do konce března čeká na návštěvníky velvarského muzea nevšední výlet do historie pod názvem Salón slečny Berty aneb Cesta českých žen k emancipaci.
Jedná se tedy o výstavu věnovanou ženám, ale určenou nejen pro ženy, v níž nechybí zmínky o významných velvarských osobnostech jako Berta Mühlsteinová, básnířka Kateřina Veselá, nebo houslová virtuoska Marie Kohlíková. Mezi exponáty nechybí ani dopis slavné Elišky Krásnohorské, na níž má muzeum ještě památku v podobě původní ozdoby z jejího klobouku a rovněž knihy již zmíněné Mühlsteinové, některé doplněné o její ručně vpisované korektury.
Vedle těchto ve své době známých dam se objevují portréty kantorek, jejichž pouť k vysněnému povolání nebyla mnohdy jednoduchá, ba naopak lemovaná trnitými keři. Přesto šlo o jedno z prvních zaměstnání, jemuž se ženy v 19. století mohly věnovat. Vysvědčení velvarských průkopkyň vzdělanosti pak v expozici doplňuje stará školní lavice a rovněž dobové učebnice. Každý si může položit otázku, jestli by z nich chtěl studovat.
Ovšem větší pozornost, nebo významnější role něžného pohlaví zůstávala v domácnosti. Tudíž i ve velvarském muzeu můžete vzít do ruky předměty, s nimiž se denně v kuchyních sváděly urputné boje. Regionální specialitou byly bezesporu formy na takzvané těstovinové vložky do kaldounu, tedy tradiční husté polévky z drůbků. Budoucí tchyně si právě na tomto mučícím nástroji testovala zdatnost své potenciální snachy. Všechny ty vlnky a různé jiné tvary vyžadovaly zručnost a trpělivost. Pokud to adeptka na vdávání nezvládla, mohla svůj pot smýt v modré plechové soupravě. Tu si možná ještě ledaskdo pamatuje z výbavy své prababičky.
Naštěstí se ne všechny ženy hodlaly trápit podobnými starostmi a snažily se pěstovat přinejmenším ušlechtilé koníčky. A tak vznikaly různé podpůrné spolky, třeba Čtenářský spolek paní a dívek ve Velvarech, který se ve městě postaral o vznik první veřejné čítárny, tedy v podstatě knihovny jejíž pravidla najdete rovněž v expozici. Spolek si zval i různé zajímavé hosty a podporoval tak ve svých členkách zájem nejen o literaturu, ale především o český jazyk a jakousi kulturní svébytnost. Dlužno říci, že přesně to, dnešní společnost výrazně postrádá.
Ženy se však činily i jako amatérské herečky, v tomto případě v místním ochotnickém souboru Tyl, samozřejmě cvičily rovněž v Sokole. Nicméně dobová fotografie prozrazuje, že cílem Sokolek rozhodně nebylo shazování přebytečných kil. Časy se ale změnily. Dnes už všechno to, co výstava Salon slečny Berty ukazuje, neplatí, přesto určité problémy, touhy i sny mají ženy stále stejné.
A je proto příjemné nahlédnout do světa našich předchůdkyň, v němž se můžeme těšit nejen z krásných výšivek, ale především pochopit jejich zápas o emancipaci, který dokázaly zvládat s šarmem a grácií.
Salón slečny Berty aneb cesta českých žen k emancipaci
Městské muzeum Velvary
18.1.-29.3.2014
http://www.velvary.cz/muzeum.html
| < Předchozí | Další > |
|---|