Léto a historické romány, to patří k sobě. Je dovolená, léto, jako když vyšije, hrady a zámky nás lákají i v parných dnech (minimálně poskytnou kýžený chládek, ale nadšencům historie i kulturní a edukační zážitek). A přečíst si román o historických osobnostech, zejména jsou-li méně známé, je moje blažená představa příjemně stráveného času nicnedělání. Historických románů je samozřejmě k dispozici přehršel. Po jednom z nich jsem nedávno s chutí sáhla.

Ve stínu trůnu je velmi poutavě napsaný román. Autorka, Elizabeth Fremantleová, umí vtáhnout čtenáře do děje. Věnuje se období vlády Tudorovců a vyhledává si postavy méně známé, polozapomenuté, ve stínu pozornosti. V tomto případě upřela svou pozornost na sestry Greyovy, přímé sestřenice Marie a Alžběty Tudorovny. V boji o moc se projevují povahy jednotlivých postav. Autorka si pohrává s představou, co asi prožívaly mladší sestry královny Jany Greyové. Ta se po smrti mladého krále Eduarda VI. stala velmi krátce královnou a byla sťata z rozhodnutí své sestřenice Marie Tudorovny, zvané Krvavá Marie. Nárok sester Greyových na anglický trůn se odvíjel od jejich babičky z matčiny strany, Marie I. Tudorovny, mladší sestry Jindřicha VIII. A aby toho nebylo málo, další možnou dědičkou trůnu byla daleko slavnější osobnost, než sestry Greyovy, totiž Marie Stuartovna, jejíž nárok pocházel od její babičky, starší sestry Jindřicha VIII., Markéty Tudorovny.

Jak vidíme, kolem trůnu bylo velmi těsno. A proto se obě hlavní dědičky – dcery Jindřicha VIII. Marie a Alžběta Tudorovny – měly co ohánět, aby svůj nárok uhájily, protože je jejich otec prohlásil za nelegitimní. Díky tomu přišla na řadu po smrti patnáctiletého bezdětného Eduarda na řadu lady Jana Greyová. Ne všichni s tím však souhlasili, především ne příznivci Marie Tudorovny. Ta Janu po pouhých devíti dnech od jmenování královnou sesadila a nechala popravit. Následně se sama ujala trůnu. Teror, který postupně nastolila během své vlády, aby si udržela moc, byl nesmírný. Jako katolička nutila celý národ za cenu krvavých obětí k návratu k původní katolické víře, kterou její otec kvůli sňatkové politice opustil. Ani po její smrti však klid nenastal. Alžběta si na trůně počínala obdobně. Pro změnu nechala popravit další sestřenici, Marii Stuartovnu.

Na dobu jejich vlády se svýma očima dívají tři hrdinky našeho románu: krásná a lehkomyslná Kateřina Greyová, přemýšlivá tělesně postižená Marie Greyová a nadaná a zralá Levina Teerlingová. První dvě jsou mladší sestry popravené královny Jany (na přebalu knihy), třetí je dvorní malířka posledních Tudorovců, kterou k anglickému královskému dvoru pozvala pravděpodobně Kateřina Parrová, poslední manželka Jindřicha VIII. Střídavě tyto skutečné historické postavy líčí probíhající události ze svého úhlu pohledu, komentují je, popisují své prožitky a emoce. Román tak získává velmi civilní rozměr, je velmi čtivý, opravdu vtáhne do děje a umožní čtenáři spoluprožívat jednu historickou etapu. Tento způsob psaní románu není ojedinělý a originální, ale je vždy velmi účinný. Zkrátka, román se skutečně velmi dobře čte. Napomáhá tomu i citlivý překlad Iny Leckie.

Kniha je určena všem zájemcům o historii Tudorovců i těm, kteří se snaží pochopit řetězec příčin a následků, kdy skutky našich předků mohou ovlivňovat následující generace s daleko horšími následky, než se původně zdálo… Už se těším na další knihy této nadějné autorky.

Název: Ve stínu trůnu (z anglického originálu Sisters of Treason)
Autor: Elizabeth Fremantleová
Přeložila: Ina Leckie
Žánr: román   
Nakladatelství: Jota, s. r. o.
Rok vydání: 2015
Počet stran: 496

Hodnocení: 100 %

Zdroj foto: Jota, s. r. o.

http://www.jota.cz/beletrie/ve-stinu-trunu/
http://issuu.com/nakladatelstvijota/docs/ve_stinu_trunu