V plzeňském Světovaru se ve dnech 16.9.-19.9.2013 koná Týden kulturních fabrik. Je věnován možnostem využití bývalých průmyslových staveb s jejich rozlehlými prostorami pro kulturní účely – umístění výstav, konání tvořivých workshopů, koncertů a divadelních vystoupení doplněných o relaxační zóny pro dospělé i děti s možností posezení v restauracích, knihovnách, kinosálech...
Týden kulturních fabrik bude hostit i několik zahraničních provozovatelů podobných již fukčních zařízení ve světě, kteří předají účastníkům workshopů a přednášek své zkušenosti.
Vrcholem nabitého týdne bude 19. 9. mezinárodní konference Kulturní fabriky a město. O tom, jak se kulturní fabriky mohou stát katalyzátorem městského života a urbanistického rozvoje kromě účastníků z České republiky promluví zástupci švýcarské Kaserne a Lokremise, Baumwollspinnerei v Lipsku či ředitelka slavného madridského Matadera, které se z opuštěného areálu městských jatek stalo novým kulturním centrem Madridu.
Metropolitní kulturní centrum Matadero Madrid se nachází blízko centra nedaleko řeky Manzanares. Zelený pás kolem ní je celý přeměněn v relaxační zónu a je velmi oblíbený. Ještě před jedním dvěma lety tudy vedly magistrály, ty však byly přemístěny do tunelů a na nábřeží jsou dnes pěší komunikace, cyklostezky, parky, vodní prvky, dětská hřiště a další atrakce. Přes řeku vede řada pěších lávek, některé dosti futuristických tvarů; vyniká most Arganzuela se spirální konstrukcí známého francouzského architekta Dominique Perraulta.
Jatka na něj bezprostředně navazují a lidé tudy procházejí k vodě. Madridská radnice opravila zvnějšku stavby, aniž by jakkoli zasahovala do původní architektury, a vybudovala jediný nový objekt – moderní výtopnu. Vyčistila také prostranství mezi halami. Další už bylo věcí nájemců. Ti si našli architekty pro jednotlivé baráky, interiéry hal však zůstaly jen nahrubo upravené, aby byla zachována působivá industriální atmosféra. Vznikly tu četné vestavby a nový jednoduchý a přehledný orientační systém.
Pavilony jsou věnované výtvarným dílnám, kde se pořádají výstavy a mladí výtvarníci a designéři si mohou pronajmout prostory pro práci. Ve filmovém pavilonu jsou kinosály, studia a filmotéka. Interiér je vtipně navržen z plastových hadic, běžně používaných ke kropení zahrad a které jsou zde vzájemně propleteny, takže připomínají proutěný koš obrácený vzhůru nohama. Decentně nasvětlené hadice působí takřka exkluzívním dojmem, současně získal interiér skvělou akustiku.
V dalších halách jsou umístěny architektonické ateliéry, výstavní síně, divadelní sály různého typu s přestavitelnými scénami, hudební studia a prostor pro koncerty, taneční škola či stánek literární i s knihovnou. Nesmějí chybět kavárny, restaurace a bary. Je tu velmi živo, k čemuž nemalou měrou přispívají obyvatelé města, kteří bývalými jatkami procházejí (nebo na kolech projíždějí) do parku u řeky. Zastaví se na kus řeči s umělci, posedí v kavárně, zajdou na filmovou či divadelní produkci nebo koncert, či jen pokračují dál. Vzniká tak přirozené kulturní centrum. V letních měsících ožívají i náměstí a uličky mezi halami.
Podobný potenciál má i areál Českého plzeňského pivovaru Světovar v Plzni, který byl založen v roce 1910. Pivovar byl realizován jako novostavba za hranicemi tehdejší Plzně v blízkosti železniční tratě Plzeň - České Budějovice. Stavba pivovaru, kterou navrhla a provedla významná firma Müler a Kapsa, trvala dva roky. Při realizaci hlavních pivovarských budov byly ve velkém rozsahu uplatněny v té době unikátní železobetonové konstrukce.
Výroba piva zde byla zahájena v roce 1913. Objekty byly původně seskupeny do tří bloků, mezi těmito bloky byly vedeny koleje dráhy. Jednalo se o objekty sladovny, varny a strojovny s kotelnou, komín, sklepy s vodojemem a administrativní budovu, budovu s kantýnou a byty pro zaměstnance.
V roce 1932 Městský plzeňský pivovar fúzoval s Prvním plzeňským akciovým pivovarem a s Akciovým pivovarem ve Štěnovicích, vznikla akciová společnost nazvána Plzeňské akciové pivovary. Výroba byla postupně omezována. Ke konci roku 1933 byla výroba definitivně zastavena a posléze, v roce 1934, bylo rozhodnuto prodat zařízení a objekty bývalého pivovaru pronajmout. Část zařízení byla přemístěna a část prodána. Areál pak sloužil téměř do konce minulého století jako kasárna.
Vizí pro léta 2011 – 2015 je vznik nadregionálního multikulturního centra zhruba za 100 milionů Kč. Centrum by mělo nabídnout prostor pro živé, nezávislé a experimentující umění a má se stát jakousi „kulturní továrnou". Prioritou je oprava haly určené pro multižánr a přilehlé budovy administrativy pro účely ateliérů a podobně.
V České republice je jistě mnoho nefukčních, ale stále více či méně zachovalých továrních objektů, které by si zasloužily návrat do života. Ačkoliv nyní vyhlížejí šedivě, zanedbaně a zdánlivě zbytečně, mohou se proměnit ve společenské prostory se širokým spektrem využití.
Součástí programu Týdne kulturních fabrik je i výstava alternativních projektů pardubických Winternitzových mlýnů a prezentace studentských projektů.
Doufejme, že se čeští profesionálové z oblasti kultury nechají inspirovat a i v dalších městech se zrodí podobné zóny a multikulturní centra.
Více na: plzen2015.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|