Hříšná světice – historický román z počátků českých dějin
O počátcích českého státu toho víme pramálo, naše vědomosti se opírají jen o drobné zmínky ve starých kronikách a útržkovité archeologické nálezy, které připouštějí různý výklad. Známý český autor a historik Jan Bauer se v knize pokusil představit dávnou minulost jako strhující román, v němž se zvolna dostává do popředí postava kněžny Ludmily, manželky prvního pokřtěného českého knížete Bořivoje. Není zde vylíčena tak, jak ji známe z legend, ztrácí aureolu světice, zato se projevuje jako pragmatická vládkyně…
Svatá Ludmila byla manželkou prvního Přemyslovce, knížete Bořivoje I., a chronologicky první českou svatou. Díky rodovým vazbám ji můžeme označit nejen za pramáti českých panovníků, ale i většiny českých královen. Během jejího života byly položeny základy ke kristianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců. Život babičky svatého Václava byl popsán v řadě legend, které se snaží popsat českou historii v 9. a 10. století. Do manželství Ludmila vstoupila asi jako čtrnáctiletá kolem roku 874. Roku 875 se narodil nejstarší syn knížecího páru Spytihněv. Celkem Ludmila porodila během čtrnácti let manželství šest dětí (tři syny a tři dcery). Během jejího života se staly převratné události, které měly podstatný vliv na vznik české státnosti. Jednou z těch klíčových bylo přijetí křesťanství. Přijetí křesťanství umožnilo Přemyslovcům získat politickou převahu a nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách.

Po smrti svého manžela Bořivoje I Ludmila neodešla do ústraní, jak bylo zvykem údělu vdov, ale účastnila ve veřejného dění a zasloužila se o přechod vlády na své syny, kteří byli v době úmrtí svého otce ještě nedospělí. V 11. století byla Ludmila svatořečena.
Krátce o autorovi
Jan Bauer je český novinář a spisovatel. Napsal téměř čtyři desítky knih, většinou detektivky nebo literaturu faktu. V poslední době se především věnuje české historii.

Román Hříšná světice vydalo brněnské nakladatelství Moravská Bastei MOBA v roce 2016. Vázané. 333 stran.
Čtěte také
JAK FUNGOVALA TOVÁRNA BARRANDOV
Záhy po nastolení komunistického režimu se vynořily představy, že ani filmové studio Barrandov se nijak neodlišuje od běžných továren, vždyť i v něm se přece vyrábí zboží. Vzápětí převážila víra, že je zbytečné natáčet desítky…
