Tři auta v garáži a překračování povolené rychlosti. Nenechte se nachytat?
Občas recenzujeme nekorektní a kontroverzní knihy ze Spoutaného nakladatelství, protože vždy je o čem psát a k čemu se vyjadřovat. Podivnou cestou se ke mně dostala kniha nazvaná Nenechte se nachytat, jejímž autorem je zakladatel a spoluautor dezinformačního blogu D-FENS, který se mimo jiné zajímá také o dopravní právo. Z této jeho tištěné příručky pro řidiče se dozvíte, jakých buzerací se na chudácích řidičích dopouští dopravní policie a úřady, které očividně chtějí jen pokutovat a hrabat si pro sebe peníze. Já mám ale úplně opačný názor a pokud má autor knihy svobodu se vyjádřit, já ji mám taky. Pojďme to tedy pojmout v rámci svobody slova.
Anonymní autor knihy měl velkou potřebu vyjádřit se k tomu, že legislativa se stále zpřísňuje a řidiči mají stále méně práv, aby se bránili úřední šikaně. Proto nabádá řidiče k tomu, aby se nenechali nachytat a upozorňuje na různá úskalí. Pardon, ale kde jsou tedy práva chodců? Nedávno se v naší obci stala vážná dopravní nehoda, kdy opilá a rychle jedoucí řidička a ještě k tomu zdravotní sestra, která následně utekla z místa nehody a neposkytla pomoct, srazila dvě malé školačky přímo na chodníku, jež byly s vážnými zraněními převezeny vrtulníkem do nemocnice. Paní to sice hodně pokazila, ale možná nebude mít žádný postih. Nejen u nás, ale věřím, že na mnoha místech, se neustále překračuje rychlost, řidiči nedodržují v obci padesátku a jezdí si drahými rychlými auty stovkou. Obyvatelé u nás už byli tak naštvaní, že dokonce sepisovali petici. Všechno je na dlouhé řešení a slíbené policejní hlídky zde rozhodně nestojí, aby dávaly pro srandu králíkům pokuty seniorům, kteří si potřebují zajet do Alberta pro rohlíky a jedou zrovna náhodou 54 km/hod. Takže, ještě jednou pardon, ale zřejmě asi jiný kraj, jiný mrav.
Řidiči by dle mého názoru měli být mnohem přísněji posuzováni a pokutováni. Pokud už si pořídíte drahý vůz, který využíváte 24/7 a neuděláte ani krok pěšky, v garáži jedné rodiny stojí tři auta, protože každý si potřebuje jezdit svým, výroba těchto vozů se zdokonaluje, zbezpečňuje a umožňuje jezdit neskutečnou rychlostí, pak byste měli jezdit naprosto bezpečně, zodpovědně a neremcat, že se dopravní policie snaží dělat jen svou práci. Já osobně si myslím, že řidiči jsou ti poslední, kteří by tady měli za něco křičet, proč se nikdo naopak nesnaží bojovat za práva chodců, maminek s dětmi, pejskařů nebo seniorů?
Takže asi chápete, že s touhle knížkou konkrétně názorově rezonovat rozhodně nebudu, ale pokud patříte mezi ukřivděné řidiče, kteří chtějí lobbovat za svá práva, pak bude tato publikace vodou na váš mlýn. Všechno je to totiž o lidech. Pokud lidé ztratili schopnost chodit pěšky a aspoň trochu dbát na ekologii, tak musí počítat s tím, že je kdykoliv může na cestě, v tom lepším případě, protože tím horším je zranění či smrt sebe či druhé osoby, čekat postih a pokuta, a to třeba i za něco, co vlastně neudělali. Hledat rovnováhu v dnešním světě je jako hledat jehlu v kupce sena. Uznávám jedině samozřejmou možnost policie jako mocenského aparátu zneužívat svou moc ke zbytečné šikaně, ale tak bylo, je a bude. A jak už jsem napsala, je to o lidech. Amen.
https://www.spoutane-nakladatelstvi.cz/d-fens-nenechte-se-nachytat
Mohlo by vás zajímat
Čtěte také
Jak svět doopravdy funguje
Publikace světově proslulého vědce, Čechokanaďana Vaclava Smila „Jak svět doopravdy funguje“ má pro něj zvláštní význam. Napsal dosud přes čtyřicet knih a ty byly vesměs přípravnými studiemi pro knihu tuto, která je tak sumou…
Takže o knize víceméně nic, o vlastních pocitech autorky spousta. Tomu se dneska říká recenze?
Přesně to mne napadlo, když jsem dočetl onu „recenzí“. Fakta žádná, pouze dojmy. 👎
Zajímalo by mě, jak autorka přišla na to, že d-fens je dezinformační web a zda vůbec recenzovanou knihu četla. Já ano a nejspíš jsme oba četli jinou knihu. Vzhledem k celkové úrovni tohoto článku by paní nebo slečna Kročková mohla zvážit doučování, protože pokud je jí víc jak 13 let, je to dost na pováženou.
Díky, pěkně napsané. Autorka jasně identifikuje strukturální problém, a sice že policie je mocenský aparát, a může svou moc zneužívat, ale vzápětí ho domítne analyzovat strukturálně. Neptá se například, zda existují špatné incentivy, kvóty, fiskální motivace, asymetrie mezi občanem a správním orgánem, nízké náklady chybného rozhodnutí úředníka, presumpce správnosti úředního postupu atd. Místo toho dostáváme „tak to bylo, je a bude“ -> „je to o lidech“.
Chybí tu třetí možnost: Jaké chování vytváří samotné nastavení systému, i když do něj dosadíme úplně normální lidi?
Čímž se dostáváme k olidismu:
https://libertypedie.cz/wiki/Olidismus
Je to pěkný příklad, dal bych tomu 9/10 olidismu.
K tomu závěrečnému povzdechu mohu jen podotknout, že ani za mák netuším, co je o lidech. Bezpečně vím, že rohlík, rohlík je o mouce.
Autorka nic nerecenzuje, jen píše o své naprosto zjevné averzi k autům a lidem, kteří je řídí. Informativní hodnota článku je přesně nula, o knize se nedozvím nic, o autorce více než bych chtěla.
Dezinformacni recenze. Autor knihy je verejne znama osoba a nick pouziva jen proto, ze definuje jeho styl psani asi tak, jako JXD nebo LXV. Soudruzka kriticka se vyjadruje k necemu, cemu nerozumi, jak je zrejme jejim standardem.
Dezinformacni radobyrecenze. Autorka se sice vyjadruje k necemu, cemu nerozumi, ale o to zapaleneji. O autorovi se ani nenamahala zjistit, ze neni nijak anonymni, nybrz verejne znama osoba, pouzivajici svuj autorsky nick uz par desetileti. Smutne.
Zamindrákovaná autorka s patentem na rozum.
Dokud lidé zákonem nenabyli naivního přesvědčení, že malí přednost před autem, byli daleko opatrnější. Autorce bych doporučil nějakou komunitu amišů, tam by jí to mohlo vyhovovat, tam nebude svým fanatismem způsobovat škody. Většina obyvatel preferuje 21 století. A jediný efekt, jaký kdy v dějinách mělo uskromnění obyvatel z ideologických důvodů a pamorálního přesvědčení byla stagnace vývoje. To, že každý chce mít auto a barák a telefon a počítač a rohovou vanu a dovolenou letadlem a žít déle a ještě déle pokud možno zdráv, to není zpupnost a velikášství, jsou hlavní podněty vývoje. To, co lidé nejvíc chtějí, je zdraví a delší život, pocit štěstí, bezpečí a úspěchu. Většinu z toho mu může pokrok zajistit a již zajišťuje. Každá brzda způsobuje jeho zpomalení v celém spektru lidské činnosti nejen tam, kde prudí, protože svět je provázaný. Každá brzda je nepřímo zodpovědná za předčasnou smrt lidí, kterým by pokrok pomohl, ale nestihnou to kvůli fanatické brzdě.
Nomen omen
Děkuji za link, že teď vím, kde si to mohu objednat!
Kromě takových zcela obecných zamyšlení, jako jestli autorka této „recenze“ knihu vůbec četla (protože ve článku není o obsahu knihy ani slovo, článek tedy NENÍ recenzí, ačkoliv má ambice to řekněme naznačovat), si kladu takové otázky, jako zdali existují i jiná auta než drahá, a pakliže ano, tak jestli levná auta jezdí ukázněněji. Paní autorce totiž maličko proklouzlo, že ten důchodce, který cestou pro rohlíky zapomněl hlídat tachometr a jel v obci rychlostí 54 km/h, je z pohledu zákona stejně vinen, jako ta slepice, která zmrzačila dvě děti a ještě utekla od nehody, aniž jim poskytla první pomoc. Ano, výše hrozícího postihu je různá (i když ne tak různá, jak by odpovídalo závažnosti provinění), ale protiprávní jednání jako takové to je oboje. A že u nich na dědině „slíbené policejní hlídky (..) rozhodně nestojí, aby dávaly pro srandu králíkům pokuty seniorům“, tak to je dobře, nicméně globálně to nic neznamená, už jen proto, že tomu tak rozhodně nebude věčně.
Tak jsem, paní Kročková, mylně doufal, že půjde o recenzí knihy. Místo toho jsem se dočetl jen plačtivé litanie, že D-FENS nehájí práva chodců. Velmi slabé, věcně s nulovou hodnotou. Tohle by nestačilo ani na obsah knihy na ZŠ, od recenzenta očekávám zcela jiný přístup.
Knihu jsem četl, autem jezdím už přes 20 let a informace v knize uvedené mi přijdou dle mých zkušeností velmi reálné a k věci. Netuším, kde a čím se dopravuje autorka článku, zda na kole, MHD či chodí pěšky, ale její výraz „Pokud už si pořídíte drahý vůz…“ ukazuje zřejmě na určitou formu komplexu či závisti, že si někdo dovolí pořídit „drahý“ vůz.
Ostatně další výraz „Nejen u nás, ale věřím, že na mnoha místech, se neustále překračuje rychlost, řidiči nedodržují v obci padesátku a jezdí si drahými rychlými auty stovkou.“ Opět zmínka o drahých a dokonce rychlých autech. Pročpak asi? Jinak já neznám takové obce, kde se jezdí stovkou na padesátce, a neznám ani řidiče, kteří by takto jezdili, každý účastník silničního provozu se chce dopravit ve zdraví na místo určení, nevyráží s úmyslem někoho zabít (pokud to není psychopat, ale ten nemusí mít „drahé rychlé“ auto, jet stovkou na padesátce můžete v jakémkoliv autě jakékoliv ceny).
„Proč se nikdo naopak nesnaží bojovat za práva chodců, maminek s dětmi, pejskařů nebo seniorů?“ Asi každý žijeme v jiném světě paní autorko, chodci, maminky i pejskaři mají svá práva, která jim nikdo neupírá. Naopak jezdím denně přes úsek, kde se pohybují chodci a řidiči k nim a k provozu přistupují velmi obezřetně, což se nedá bohužel říct o některých cyklistech (jízda prostředkem pruhu atd.)
Suma sumárum, když se zamyslíme nad opakováním výrazů „drahá rychlá auta„, o právech chodců, o ztrátě schopnosti lidí chodit pěšky, pak mi z toho vychází, že autorka na vůz buď nemá, nebo nedokázala absolvovat úspěšně autoškolu, případně má jiný problém či averzi, a potřebovala si zchladit žáhu. Takhle mi to přijde.
Tohle rozhodně není recenze, ale spíš zaujatá kritika. V tomto duchu bychom mohli pokračovat a probrat i další skupiny účastníků silničního provozu: např. kdo si pořídí drahé kolo a pojede na něm rychle, nemůže se divit, že dostal pokutu/že se vyboural; nebo kdo si pořídil drahé běžecké boty a běžel moc rychle, nemůže se divit, že si zvrtnul kotník…
Ten „Anonym“ se jmenuje Ing. Petr Jaroš a dohledala byste to, kdybyste si dala tu práci. Na stará kolena se z něj stal proruský dezolát, ale články o autech je to jediné co se u něj na webu dá číst. A plně souhlasím s tím, že pomáhat a chránit je spíš buzerovat a škodit. To je stejné jako česká verze „Práva a pořádku“ bezpráví a bordel
Mně osobně by zajímala vaše definice „proruského dezoláta“. D-fensův blog čtu pravidelně, ale nic proruského jsem na něm teda ještě nenašel.
k dezolátství úplně stačí nejásat dostatečně nadšeně
Knihu jsem narozdíl od autorky „recenze“ četl a pro autorku mám dvě doporučení:
1.Než něco napíšete pod literárním útvarem zvaným recenze, čtěte, přemýšlejte a pak teprve pište. V recenzi by měl být objektivní názor na vyřčené a ne výlev frustrací z vlastního bytí….Z knihy je jasně patrné, že je napadán šlendrián státního aparátu ať máte mezi nohama bicykl, chodník, koloběžku, nebo auto je to jedno: kniha mluví o dopravní výseči tohoto šlendriánu proto, že pro jeho projevy má automobil a doprava vydatné podhoubí a jeho prostředí autor rozumí….
2.Zkuste napsat nějakou knihu na téma pálení knih nebo znovuzavedení čarodějnických procesů ve kterých by autorkou určení nakladatelé a autoři končili buď na hranici včetně knih a nebo v nižším levelu s cejchem a zákazem psaní do konce života a vyloučením ze všech společenských aktivit s vymazáním ze socíální sféry.. Ve vašem podání by to mohla být „zapálená kniha“ 🙂
Autorka je zjevně emocionálně deprivovaná a levicově smýšlející, která vzývá státní aparát pokaždé, když nějaká pravda raní její útlocitné ego. A o tom je celý článek. Z toho plyne, že kniha musí být extrémně kvalitní.
Pane bože to je ale žvást!
Emoce z pokec babek na návsi, předestírána jako fakta, chtějí protiargumentovat knize Defense?
Opravdu??!