Dobrodružství v Prátru, minulost jako dekorace
Oliver Pötzsch se ve své sérii o vídeňském hrobníkovi Augustinu Rothmayerovi vrací do Vídně na konci 19. století. Hlavním hrdinou série je hrobník Augustin Rothmayer, svérázný znalec smrti, který má blízko nejen k mrtvým, ale také k nejrůznějším tajemstvím, jež se kolem nich objevují. Vedle něj se vracejí další známé postavy, především policejní inspektor Leopold von Herzfeldt a Julie Wolfová.
Kulisy biedermeierské Vídně
Výraznou roli tentokrát hraje samotný Prátr – místo zábavy, podívané, nejrůznějších atrakcí a technických novinek. A právě historické kulisy patří k nejsilnějším stránkám knihy. Autor umí čtenáře přenést do doby, kdy se svět kolem lidí rychle mění. Objevují se nové vynálezy, moderní kriminalistické metody, fotografie, technické novinky a další výdobytky, které tehdejším lidem připadaly fascinující. Historických reálií je v knize opravdu hodně a čtenář se dozví množství zajímavostí.
Atraktivní je především samotný Prátr. Pötzsch z něj vytváří prostor plný ruchu, světel, atrakcí, davů a nejrůznějších podivuhodností. Dobrodružná část příběhu zde funguje velmi dobře. Čtenář má pocit, že se spolu s hrdiny vydává do staré Vídně a může nahlížet do světa, který je současně skutečný i exotický.
Silnou stránkou série jsou také její postavy. Augustin Rothmayer je svérázný hrobník s rozsáhlými znalostmi a osobitým pohledem na svět, Leopold von Herzfeldt představuje modernější tvář kriminalistiky a Julie Wolfová přináší do příběhu další perspektivu. Jsou to postavy, ke kterým si čtenář může vytvořit vztah a taky důvod, proč se ke sérii vracet.
Historické postavy a současná psychologie
Historické postavy mohou mít názory, které jsou sympatické současnému čtenáři. Touha po samostatnosti, profesním uplatnění, lásce nebo svobodě je nadčasová. Jenže stejné lidské potřeby se v jiné společnosti projevují jinak. Historický román by měl ukázat, jakou podobu a jakou cenu mají tyto věci právě v konkrétní době.
Postavení Julie Wolfové jako svobodné matky a pracující ženy je samo o sobě naprosto možné. Problém je, že její společenská situace na ni nepůsobí s takovou intenzitou, jaká byla v tehdejší společnosti obvyklá. Její sebevědomí a způsob jednání často působí jako jednání současné emancipované ženy.
Vztah Leopolda von Herzfelda k Julii by měl být psychologicky i společensky mnohem komplikovanější. Von Herzfeld je šlechtic a policejní úředník, zatímco Julie pochází z chudšího prostředí, odmítá ho, žije sexuálně s jiným mužem a má nemanželské dítě. Nejde přitom jen o otázku společenského „přijetí“ jejich vztahu. Pro člověka v jeho postavení by takové spojení mohlo mít dopad na pověst, kariéru i vztahy uvnitř společenské vrstvy, do níž patří. Tento konflikt by se měl promítat do jeho jednání. Místo toho jejich vztah často působí především jako současný partnerský problém – tedy jako otázka toho, koho miluje, kdo koho odmítá a zda se k sobě nakonec přiblíží.
Historická věrohodnost a konstrukce detektivní zápletky
Společenské postavení ovlivňuje, kdo se může k jakým informacím dostat, koho může vyslýchat, kam může vstoupit a komu budou ostatní ochotni věřit. Pokud musí postava kvůli svému postavení hledat jinou cestu ke stopám, využívat kontakty nebo překonávat nedůvěru, historické omezení se přirozeně promění v součást zápletky. U Pötzsche jsou tyto překážky často až příliš snadno překonány. Tehdejší společnost pak určuje průběh vyšetřování méně, než by se od historické detektivky právem očekávalo.
Pötzsch pracuje s výrazně čitelnými typy: čtenář rychle pozná, kdo je tvrdohlavý, kdo citlivý, kdo svérázný nebo kdo má tajemství. To samo o sobě není chyba. Například Agatha Christie také používá dobře rozpoznatelné společenské typy. Jenže u Christie jsou tyto „figurky“ především součástí komplikované hry: čtenář zná jejich základní charakter, ale neví, jakou roli budou hrát v konstrukci příběhu. U Pötzsche charakterové rysy naopak často umožňují předvídat, jak se postava zachová. Psychologie pak není zdrojem překvapení, ale prostředkem, který příběh posouvá očekávaným směrem.
K tomu se přidává poměrně značný rozsah knihy. Dialogy jsou místy strojené, některé informace se opakují a jednotlivé dějové linie se rozbíhají do osobních příběhů a historických odboček. Detektivní zápletka se proto občas ztrácí pod množstvím materiálu.
Hrobník a vraždy v Prátru je především rozsáhlé historické dobrodružství. Nabízí atraktivní Vídeň, množství dobových zajímavostí, nové vynálezy, svérázné postavy a napětí v působivém prostředí Prátru. Čtenáři, kteří hledají právě tento typ zážitku, mohou být velmi spokojení. Kniha je dobře přístupná právě díky tomu, že její postavy a jejich motivace jsou rychle čitelné a čtenář se v příběhu snadno orientuje. Pötzschův Hrobník se tak stává příjemným a nenáročným návratem do historické Vídně.

Hrobník a vraždy v Prátru
Autor: Oliver Pötzsch
Překladatel: Tomáš Kurka
Žánr: historické krimi
Nakladatelství: Kalibr, Euromedia Group
Rok vydání: 2026
Počet stran: 446 s, tvrdá vazba s přebalem
Hodnocení: 65 %
Čtěte také
STŘEDOVĚKÉ MĚSTO ÚSTÍ NAD LABEM
Z původní osady, která existovala již před rokem 993 a jejímž úkolem bylo vybírat clo za dovážené zboží po řece Labi, se později stává nejmenší královské město. To bylo v dobách, když se stává…
