V Příbrami chtějí zastavět obytnou zástavbou Fantovu louku, mokřadní louku s neporušeným vodním režimem, který komunikuje i s prameništěm Kocáby a Příbramského potoka. Je i významným biotopem s řadou chráněných druhů živočichů a rostlin. Místní lidé se proti tomu bouří a sebrali již téměř 1 tisíc podpisů pod petici. Jeden z radních vlastní v místě záměru pozemky.

V Příbrami sílí tlaky na zástavbu mokřadní Fantovy louky. Vycházejí přitom z konceptu architektonické územní studie, kterou nyní aktualizují někteří investoři společně s městem s představou masivní zástavby pro více jak 2 tisíce lidí. Tento nový koncept již konkretizuje jednotlivé domy a teprve nyní je možné vidět, jak tato nesmyslně zahuštěná studie působí megalomansky a připomíná nevzhledné sídliště z dob socialistické éry. Místní lidé však louku brání a vynutili si na radnici i veřejné jednání, na které přišlo více než 100 lidí. Téměř 1 tisíc lidí již vyjádřilo svůj názor podpisem pod petici „Proti plánované výstavbě bytových domů, dalších bytových objektů a infrastruktury k obytným objektům na lokalitě na Fantova louka v Příbrami II“. Jeden z radních Jiří Holý (ANO) vlastní v místě záměru pozemky, přitom právě on má na starosti rozvoj lokality a zajistil, aby radnice k mokřadu přivedla kanalizaci. Ta má nejen obsloužit budoucí zástavbu, ale může také jako drenáž odvést vodu z mokřadu a hrozí tedy jeho vyschnutí.

Místní lidé se obrátili i na odborníky, aby význam louky posoudili:
Význam louky hodnotí RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D., biolog, PřF UK a Ochrana fauny ČR, o.p.s. ( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript )
„Fantova louka představuje unikátní území zachovalých mokřadních luk s neporušeným vodním režimem, vyhnulo se jí i intenzivní zemědělské hospodaření. Díky tomu tu najdeme vysokou koncentraci vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně řady druhů chráněných zákonem. Mezi ty nejvýznamnější patří velká populace kosatce sibiřského, roztroušeně tu roste upolín evropský nebo orchidej prstnatec májový. Aktualizace mapování živočichů právě probíhá, ale už nyní můžeme potvrdit výskyt ropuchy obecné, skokana štíhlého nebo zeleného, z ptáků bramborníčka hnědého nebo chřástala polního.“

Hydrogeolog Mgr. Ján Krištiak ( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ) k tomu uvádí: „Vznik unikátního biotopu Fantová louka je podmíněna mimo jiné geologickou stavbou. Základové půdy tvoří kromě kulturní vrstvy jílovité zeminy nepatrně propustné. Z uvedeného důvodu se atmosférické srážky koncentrují v kulturní vrstvě a vytvářejí podmínky pro stávající floru i faunu. Při přívalových deštích odtékají ve směru sklonu terénu – Příbramský potok, Kocába. V případě stavebních prací dojde k narušení oběhu vod a likvidací biotopu."

Modrásek bahenní-Phengaris nausithous

Geolog. Ing. Petr Kareš dodává: „Jíly a jílovité zeminy, které tvoří bezprostřední podloží a jsou půdotvorným substrátem pseudoglejových půd, jsou základem unikátní biodiverzity těchto mokřadů a mokřadních luk. Jílovité zeminy jsou definovány jako velmi nepropustné a nepropustné, převažující typy půd jsou definovány jako půdy s nízkou rychlostí infiltrace, půdy s málo propustnou vrstvou v půdním profilu. To jsou dva hlavní důvody, proč dešťová vody zůstává na povrchu, vytváří se tak specifické mikroklima lokality, především dostatečná vlhkost pro kořenové části rostlin díky nepropustným půdám a vzdušná vlhkost díky nezasáklé vodě. Vznikají tak specifické, příznivé podmínky pro přítomnost mokřadních luk společenstev rostlin a dalších živočichů, jako je hmyz, ptáci, motýli a další. Pod nepropustnou vrstvou jílovitých zemin se nachází navětralé skalní podloží, na které je vázaná nejsvrchnější úroveň podzemní vody a které zásobuje vodou mělké kopané studny na pozemcích obyvatel v okolí mokřadů a mokřadních luk. Pod nepropustným jílovitým pokryvem bývá hladina podzemní vody napjatá a v případě stavby domů s garážemi pod úrovní povrchu dojde k narušení vyrovnaného stavu, bilance a režimu podzemních vod. Negativní dopad na množství vod a na úroveň hladiny podzemní vody ve stávajících studních, které se v bezprostřední blízkosti dotčených ploch nacházejí a jsou zdrojem vody pro obyvatele, na hladinu podzemní vody na lokalitě a považuji za naprosto reálný. Jílovité zeminy jsou problematické také pro zakládání až 4 patrových bytových domů a podzemními garážemi, které lez považovat za staticky náročné stavby. Základové prvky takových staveb budou muset být poměrně specifické a budou zasahovat až do skalního podloží, a to znamená, že zakládání bytových domů bude s riziky ve vztahu k podzemní vodě, která uvádím."

Modrásek očkovaný-Phengaris teleius

Denis Vyrobík, ornitolog, člen ČSO a účastník ornitologické akademie 2022: "Fantova louka je na první pohled obyčejná louka ale už při bližším ohledání jsem zjistil, že je silně podmáčená, a právě proto nabízí životní podmínky pro mnoho organismů a rostlin. Na louce je několik keřů, které poskytují úkryt například pěnici hnědokřídlé, pěnici pokřovní nebo slavíku obecnému. V jedné části je hustý bylinný porost, ve kterém se daří rákosníku zpěvnému a rehku zahradnímu, který zde při jedné z mých návštěv právě krmil dvě mláďata. Přes louku také vede elektrické vedení, na které číhá na svou kořist poštolka obecná. Ale nesmím opomenout to nejdůležitější, chřástala polního. Sice se polní jmenuje, ale na poli ho těžko potkáme, jeho typickým prostředím jsou právě mokřadní louky, na kterých je chřástal závislí. Ale bohužel s tím, jak vlhkých luk ubývá, ubývá i chřástal, jehož jsou tyto louky domovem."

Eva Tylová, ekoložka a bývalá ředitelka České inspekce životního prostředí důsledky likvidace mokřadu shrnuje: „V důsledku klimatické změny krajina vysychá. Mokřady představují zásobárnu vody. Za vysokých nákladů jsou v krajině obnovovány. V Příbrami chtějí naopak mokřad na Fantově louce zastavět a tím nenávratně zničit. Zde má však mokřadní louka význam i pro okolní zástavbu, která bude zatopována přívalovou vodou, která se na betonových plochách vybudovaných na místě mokřadu nezasákne. Při schvalování územního plánu v roce 2002 uvedená lokalita, vzhledem k charakteru základových půd prošla bez výrazných změn. Nikoho nenapadlo, že v dané oblasti bude někdo prosazovat intenzívní zástavbu.“

Mapové přílohy ukazující zástavbu Fantovy louky jsou přílohou petice.

 

< Předchozí		Další >