Sborník dvojznačně nazvaný Volání rodu se nevztahuje ke stejnojmennému českému filmu odehrávajícímu se v pravěku (ačkoli má na obálce záběr z něho), nýbrž přináší statě čtyř autorek, napsané za posledních deset let pod záštitou Centra genderových studií a vesměs už dříve publikované.

 

 

V úvodu uvádějí, že rády uposlechly volání svého rodu a že "zvolené přístupy mohou být nazvány feministické, ale toto slovo, jakkoli se mnohým spojuje se slovem genderové, se nutně nemusí zcela krýt s našimi úhly pohledu." 

Pisatelky - Petra Hanáková, Libuše Heczková, Eva Kalivodová, Kateřina Svatoňová - dále podotýkají, že inspirovány mimo jiné odvážným filmovým experimentem Ovoce stromů rajských jíme (na snímku) zvolily strukturu, která odráží situaci ženského teoretického psaní. První část nazvaná Zakázané ovoce se věnuje metodám genderového psaní, druhá kapitola Vyhnání z ráje zahrnuje konkrétní aplikaci těchto metod na konkrétní díla a závěrečný Očistec se dotýká obtíží či záludností ženské tvorby. 

Zacílení jednotlivých příspěvků je mimořádně rozkmitlé: pohybuje se od feministického výkladu Platónovy rozpravy Timaios (a pak už chybí jedině úvaha, proč by předpokládaně "mužský" Bůh monoteistiských náboženství nemohl být eventuálně i ženského pohlaví) přes úvahu o násilně se prosazujícím feminismu v mužském světě až k početným dokladům "genderového" čtení rozličných uměleckých děl (film Marketa Lazarová či snímky Věry Chytilové a Ester Krumbachové, divadlo Vagina monology, prózy Jakuby Katalpy, ženské deníky z 19. Století, atd.). 

Počet zařazených textů přesahuje dvě desítky. Mnohdy se jedná o práce vnímavé a přínosné, přesahující genderovou přihrádku. Žánrově jsou pestré: nalezneme mezi nimi i recenzi, doslov, rozhovor a také scholastický výklad jedné z kanonických feministických statí, před čtyřmi desetiletími sepsané Laurou Mulveyovou (ale není česká koncovka -ová zotročujícím protiženským prvkem?). Do češtiny byl její článek Vizuální slast - eventuálně rozkoš - a narativní film, odkazující se k psychoanalýze jako možnému teoretickému východisku, přeložen hned dvakrát, jednou pro časopis Iluminace, podruhé pro knihu Dívčí válka s ideologií. 

Je zajímavé, že pojednání Petry Hanákové, delší než samotná Mulveyové studie (která ovšem přetištěna není!), se pokouší čtenáři osvětlit, jak by ji měl vnímat a co si o ní myslet. Připomíná mi tak středověké výklady biblických textů nebo z nedávné doby domýšlení marx-leninských "klasiků". Takže nepřekvapí, že jakýmsi dovětkem k tématu je ještě závěrečný, přirozeně uctivý rozhovor s Mulveyovou (případný zájemce by si od ní mohl ještě v českém překladu přečíst knížečku cele věnovanou filmu Občan Kane). 

Petra Hanáková v jiném svém, bilancujícím příspěvku (Gender a film) tvrdí, že zejména filmová věda se částečně vymyká akademickému zapouzdření ostatních uměnověd, že řeší možnosti jak vystoupit mimo akademickou exklusivitu. Ale řekl bych, že se jedná o spíše zbožné přání. Stejně jako genderová studia vypovídají ze všeho nejvíce o právě módní metodě, jakou se může stát cokoli jiného (třeba neuroestetika), také filmová věda se nyní oddává podobné módnosti – beznázorovému neoformalismu vyprojektovanému Bordwellem a Thompsonovou. Třeba se jednou dočkáme jejich prolnutí, pokud už nenastalo... 

Volání rodu

Autorky: Petra Hanáková, Libuše Heczková, Eva Kalivodová, Kateřina Svatoňová
Vydalo: nakladatelství Akropolis, Praha 2013.
Počet stran: 272
Hodnocení: 80% 

Foto: kniha, www.peliculas.film-cine.com

< Předchozí		Další >