Zlínská herečka Markéta Holcmanová má nominaci na cenu Thálie

I když hrála v minulé sezóně jen ve dvou inscenacích, zato šlo o dvě titulní role, byla to pro Markétu Holcmanovou, členku hereckého souboru Městského divadla Zlín, to nejlepší, co jí mohlo potkat. Hrála ve velkém muzikálu i ve světovém dramatu a podle ankety diváků se stala nejlepší herečkou uplynulého období. Vedle toho natočila film, je zpěvačkou a autorkou písniček zlínské kapely Tables, ale díky svému výkonu v inscenaci Nora byla v minulých dnech nominována na cenu Thálie, což je samo o sobě mimořádný úspěch. Mimochodem ceremoniál s udílením cen se uskuteční v sobotu 3. října v Národním divadle a v přímém přenosu ho uvede program ČT1. A aby toho nebylo málo, letí na krátkou dobu do Dánska. Ostatně o tom všem je následující rozhovor.

Jak bylo v Praze, kde jste se dozvěděla, že jste nominovaná na prestižní cenu Thálie?

Byl to fantastický den, děkuji za zeptání! Už samotná návštěva Národního divadla a taková koncentrace nadaných umělců, dává člověku velkou inspiraci a skvělý pocit. To, že jsem nominovaná, jsem se samozřejmě dozvěděla dříve, abych právě měla možnost na tiskovou konferenci vůbec přijet.

Byl i čas si popovídat s dalšími nominanty?

Zatím moc ne, ale samozřejmě jsme se pozdravili a podali si ruce ke gratulaci. Já sama si Lucie Žáčkové a Pavly Beretové moc vážím, proto je pro mne čest být tzv. v jejich „společnosti“.

A jaké jste měla pocity a co jste zažívala během vyhlášení divácké ankety Aplaus, kdy jste se stala herečkou číslo jedna?

Byla to samozřejmě jedna velká nádhera! Cítila jsem obrovskou podporu, ze všech koutů – jak z jeviště od mých milovaných kolegů, tak z hlediště od rodiny a diváků. A to je tak silný zážitek, že mi to popravdě dojíždělo, a hlavně docházelo ještě dlouhý čas poté. Jsem za tohle ocenění moc vděčná a vážím si jej. Je přímo od lidí, kteří s námi ty příběhy, okamžiky prožívají naživo, tady a teď, a tedy jsou sami součástí toho celku. Takže se skláním i před nimi, před diváky, mám je v úctě.

Může za to role titulní role v dramatu Nora, i když vím, že záříte i v inscenaci Pretty Woman – Muzikál…

Ano. Já totiž uplynulou sezónu, byla jen tady v těch dvou kusech, protože jsem byla stále na mateřské. Takže si myslím, že za to jistě mohu tyhle dvě nádherné role. Nyní od 1. září už jsem zase nastoupila na plný úvazek, a těším se na vše.

Očividně máte k hudbě a zpívání blízko, navíc zpíváte s kapelou Tables… Jste „jenom“ zpěvačka anebo i autorka písní?

Jsem vlastně leader celé kapely. Ano, celý projekt vznikl už z mého tvůrčího přetlaku, a díky tomu, že jsem měla tzv „plný šuplík“…. Píšu jak texty, tak tvořím melodie – vlastně základní strukturu písně, poté společně tvoříme písni tvář…

Uvádíte pop rock i alternative rock, Jak často a kde všude hrajete?

Popravdě, chtěli bychom hrát častěji. Vše se odvíjí od společně stráveného času, který doufám bude jen a jen lepší. Ale hráli jsme už na krásných místech i festivalech. Naposledy dokonce v poutním městečku Maria Schutz v Rakousku a teď nás čeká koncert na vánočních trzích na náměstí ve Zlíně 2. prosince – tak srdečně zvu!

Mám ještě otázku k Noře. Ten závěr je bombastický, když odcházíte „přes“ publikum. Jaké byly reakce lidí, když stoupáte přes všechny řady sedaček až do lóže?

Ty reakce jsou různé, protože záleží, jak moc silný dialog před tím odchodem s kolegou Markem Příkazkým, jakožto mužem Nory, vytvoříme. Je to dialog manželský a každý s kým jsem se bavila s tím nějak rezonoval. A právě ty reakce lidí jsou různé, pač pokaždé se dotýkají jiné části či vidění toho člověka samého. Někdo, měl až euforické stavy, jiný mě radši ani neviděl, či nechtěl abych odešla, někdo by se nejraději schoval a většina jich zase byla buď silně zasažena, dojata či paralyzována, že nemohli udělat nic… No a někdo byl možná už rád, že to skončilo a může domů (smích).

Je začátek nové sezóny, a proto se musím zeptat, co vás v nejbližší době v divadle čeká?

Já jsem zaslechla, že bych mohla být ve Frankensteinovi a v Addams family. Ale víc nevím.

Jak zvládáte roli maminky, manželky a současně i náročnou práci v divadle?

Já zatím vlastně uvidím, protože teď se to vše rozběhne. Ale do současné doby, myslím, že dobře. Je to o tom najít balanc. Umět vyselektovat věci, které jsou nadbytečné v jedné i druhé rovině, a prostě si umět říct.

Je pravda, že se chystáte do Dánska? Znamená to, že vás tam čeká filmové natáčení?

Ano, do Dánska letím za pár dní, na však točit film, ale už jako pokročilý student na vzdělávací retreat, který vede Dr. Joe Dispenza. Je jedním z vědců, kteří se zabývají účinky meditace a zkoumání tzv. spontánních remisí (návrat k původnímu stavu před chorobou). Zabývá se i epigenetikou – změnou genové exprese, což je pro mě velmi silné téma, skrze mého velmi blízkého člověka, pro kterého je to velká pomoc. Zdá se, že je to trošku změna od mého oboru, ale vlastně to tak nevnímám. Je to něco, v čem vidím smysl a co stojí za pozornost, a hlavně je to nesmírně inspirující do všeho, co dělám, čeho se dotýkám.
Ale s tím filmem nejste tak daleko – mám za sebou úžasný filmový workshop u režiséra Olma Olmerzu a Elišky Křenkové, a vlastně už teď dost pokukuji i po kameře… Také se mi v létě podařilo natočit film, který půjde do kin asi příští léto, a to Hrdelní proces v režii Iva Trajkova. Hraji tam doktorku v psychiatrické léčebně. Takže i samotné natáčení bylo výživné.

Zdroj foto: archiv Marek Malůšek – MDZ a Markéta Holcmanová

https://kultura21.cz/divadlo/29168-nora-recenze/
https://cenythalie.cz/nominace/