Zajíček, co nikdy nespí
Také zajíček patří mezi velikonoční symboly. V dobách před příchodem křesťanství, byl průvodcem bohyně jara.
V době středověku seděl u nohou Panny Marie a vyjadřoval vítězství čistoty nad hříchem a neposkvrněného početí.
Lidé dlouho věřili, že zajíc nikdy nespí, proto byl později používán jako symbol věčného života a zmrtvýchvstání.
Protestanti již od druhé poloviny 17 století obdarovávali děti vajíčky, které se hledaly v zahradě pod stromy.

Do Čech přišel zajíček, který v poli snášel barevná vajíčka a rozdával dětem až v 19 století.
Později se pekl i chleba ve tvaru zajíčka, který měl na bříšku kapsu s malovaným vajíčkem.
Koncem 19 století se začali vyrábět velikonoční zajíčci z čokolády, marcipánu i sladkého těsta a tak je tomu i v 21 století.

Pramen: Valburga Vavřinová „Abeceda Velikonoc“
Foto: internet
Čtěte také
Hledání Phoebe je originální román, který citlivě představuje dívku na autistickém spektru
Ženy s autismem a ženy celkově neurodivergentní můžeme v literatuře potkat málo, ale časy se naštěstí mění. Hledání Phoebe je chytrý a milý román o autistické šestnáctileté dívce, která začne krýt svoji jedinou kamarádku…
