Zavzpomínejte na ikonu spirituálů Evu Olmerovou

Organizátoři akce Festival Evy Olmerové zvou všechny, kteří Evu Olmerovou měli a mají rádi, protože si tu vzpomínku zaslouží a splácíme jí tím dluh, protože společnost se k ní ve své době zachovala macešsky. Více přiblížil Martin Arden v tomto malém rozhovoru.

O festivalu Evy Olmerové se více dozvíte ZDE.

Proč zrovna Pikovice?

Eva Olmerová začala do Posázaví jezdit od svých dorosteneckých let, hledala tam únik před rodinou, společností i školou.

Začínala zpívat s trampy a už ti si u táborových ohňů říkali, že před sebou mají nebývalý a jedinečný pěvecký talent, ze kterého pak vyrostla umělkyně světového formátu.

Dnes na Evu Olmerovou, i přes to, že už dvacet let není s námi, pořád místní lidé na ní vzpomínají, ona se také do těchto míst celý život s láskou vracela. Proto jsme se rozhodli založit Festival Evy Olmerové přímo v srdci Posázaví – v Pikovicích, u řeky na konečné vodáků u mostu v kempu.

Vzpomene si někdo z mladé genarace na její písničky?

O Evě Olmerové se říkalo, že zazpívá všechno. Myslím, že  pro řadu písniček, od jazzu přes country, blues nebo spirituály se stala ikonou. V programu zazní i několik písní z připravovaného muzikálu, který je nastudován tou nejmladší generací umělců.

Jak se Vám podařilo zorganizovat festival, na kterém se nebude platit vstupné, navíc v žánru, řeklo by se menšinovém?

Oslovili jsme její kamarády, přátele a kolegy, kteří když slyšeli že takový festival a vzpomínkový koncert připravujeme, slíbili účast bez nároku na honorář. Navíc jej uděláme jako benfici, tzn. že výdělek z prodeje občerstvení, dobrovolné vstupné a příspěvky na konto festivalu použijeme pro příští ročník, kdy se bude společně slavit nedožitá osmdesátka paní Evy Olmerové. Chceme začínat postupně, tak nečekejte žádné big bandy. Pozvali jsme trampskou skupinu, která má reprezentovat počátek kariery Evy Olmerové, přijedou vyslanci Semaforu, Olina Patková a Vladimír Vandrovec, přijde Darja Kuncová s kapelou a celý večer zakončíme skupinou Zuzany Stirké. Těším se na večer, kdy se během stmívání nad řekou údolím ponesou slavné spirituály. Přijdou nám vyprávět a program uvádět pan Jaroslav Kříženecký – životopisec Evy Olmerové a její kamarádka paní Střížovská.

Naše poděkování patří všem umělcům, sponzorům, obci, ale i dobrovolným hasičům Pikovic a Hradištka, kteří nám půjčili pozemek a pomohli s technickým zabazpečením, oslovili jsme dobrovolníky přes tři neziskové portály. Výsledek je překvapivý, ale i za těchto podmínek vzniká nový (nejen) jazzový festival, který je především věnovaný vzpomínce na Evu Olmerovou, v místech se kterými byla osudově spojena.