Městské divadlo Zlín chtělo oslavit letošní významné výročí 100 let vzniku Československa originálně a velkolepě a také tak, aby se nejednalo o jednorázovou akci. Pustili se tedy do spolupráce s Divadlem Aréna Bratislava a začali pracovat na inscenaci s názvem Masaryk/Štefánik.

 

Jedná se tedy o jedinečný a také náročný projekt, ve kterém se setkávají Češi se Slováky a prolínají se osudy i vize dvou významných osobností. Autorem hry je slovenský dramatik a dramaturg Peter Pavlac, pro kterého je Masaryk/Štefánik jeho osmnáctou divadelní hrou. V rozhovoru pronesl, že díky studiu pramenů si musel domů pořídit novou knihovnu, protože pramenů bylo opravdu hodně. Na základě studia literatury poskládal tuto hru a přiznává, že bylo složité najít ten správný koncept a způsob, jak a co vypovědět.

Nakonec pracoval s motivem vzniku Československa jako dramatu hodnot a tento historický milník postavil na spoustě protikladů a symbolů. Jedním z principů je například ukázka věkového rozdílu obou postav, ale také vztahu učitele a žáka. Protiklady se projevují také v hereckém ztvárnění. Oba herci (Luděk Randár a Juraj Bača) se shodli, že nebudou hrát Masaryka nebo Štefánika, ale jejich myšlenky a vize. Díky tomu se nesnaží kopírovat jejich gesta nebo se jim nějak snažit vyrovnat ani přiblížit. Luděk Randár jako Masaryk je takový věcnější a vážný, zatímco Juraj Bača je velmi živelný a přesvědčivý. Jeho projevy byly mnohdy velmi působivé a měly patřičnou sílu, za což klobouk dolů.

Velmi zajímavá a působivá je také scéna v podobě dřevěné konstrukce, která vytváří prostorový efekt a její dominantou je skleněné okénko. Za ním se jako nějací komentátoři nebo hlídači nachází takzvaní biblionauti (Michal Borovský, Jakub Malovaný). Ti jsou hybateli děje, chystají rekvizity a jakoby kontrolují průběh představení. Jedná se o velmi zajímavý a netradiční prvek.

Významnou roli v příběhu hrají také dvě ženy – každá u jednoho. Zatímco o Masaryka se stará Marta Bačíková, Juraj Bača konverzuje s Dominikou Richterovou. Obě ztvárňují více žen, například Masarykovu manželku Olgu nebo v případě Štefánika francouzskou novinářku Louise Weissovou či snoubenku Guilianu Benzoni. I když role nejsou na první pohled jasné, vždy působí jako důležité femme fatale, které zdůrazňují i osobní životy protagonistů. Jejich společná píseň Klec na štěstí z pera frontmana kapely Longital Daniela Salontaye pro mě představovala jeden z nejsilnějších momentů tohoto představení.

Masaryk/Štefánik není vůbec jednoduchým představením, naopak je hodně zdlouhavé a náročné na sledování. Osobně jsem nikdy nezbožňovala dějepis a zpětně ve spoustě historických událostí spíše tápu, a tak jsem po představení měla spíše více otázek než odpovědí. Učitelé historie budou z představení zřejmě nadšení, ale já bych příště potřebovala popisnější zážitek.

Název představení: Masaryk Štefánik
Autor: Peter Pavlac
Uvádí: Městské divadlo Zlín, Divadlo Aréna Bratislava
Režie: Patrik Lančarič
Dramaturgie: Katarína Kašpárková Koišová, Vladimír Fekar, Saša Sarvašová
Hrají: Luděk Randár, Juraj Bača, Marta Bačíková, Dominika Richterová, Michal Borovský, Jakub Malovaný
Kostýmy: Markéta Sládečková
Scéna: Pavel Borák
Premiéra: 27. 10. 2018 ve Zlíně, 28. 10. 2018 v Bratislavě
Hodnocení: 68 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín

< Předchozí		Další >