Městské divadlo Zlín chtělo oslavit letošní významné výročí 100 let vzniku Československa originálně a velkolepě a také tak, aby se nejednalo o jednorázovou akci. Pustili se tedy do spolupráce s Divadlem Aréna Bratislava a začali pracovat na inscenaci s názvem Masaryk/Štefánik.
Jedná se tedy o jedinečný a také náročný projekt, ve kterém se setkávají Češi se Slováky a prolínají se osudy i vize dvou významných osobností. Autorem hry je slovenský dramatik a dramaturg Peter Pavlac, pro kterého je Masaryk/Štefánik jeho osmnáctou divadelní hrou. V rozhovoru pronesl, že díky studiu pramenů si musel domů pořídit novou knihovnu, protože pramenů bylo opravdu hodně. Na základě studia literatury poskládal tuto hru a přiznává, že bylo složité najít ten správný koncept a způsob, jak a co vypovědět.
Nakonec pracoval s motivem vzniku Československa jako dramatu hodnot a tento historický milník postavil na spoustě protikladů a symbolů. Jedním z principů je například ukázka věkového rozdílu obou postav, ale také vztahu učitele a žáka. Protiklady se projevují také v hereckém ztvárnění. Oba herci (Luděk Randár a Juraj Bača) se shodli, že nebudou hrát Masaryka nebo Štefánika, ale jejich myšlenky a vize. Díky tomu se nesnaží kopírovat jejich gesta nebo se jim nějak snažit vyrovnat ani přiblížit. Luděk Randár jako Masaryk je takový věcnější a vážný, zatímco Juraj Bača je velmi živelný a přesvědčivý. Jeho projevy byly mnohdy velmi působivé a měly patřičnou sílu, za což klobouk dolů.

Velmi zajímavá a působivá je také scéna v podobě dřevěné konstrukce, která vytváří prostorový efekt a její dominantou je skleněné okénko. Za ním se jako nějací komentátoři nebo hlídači nachází takzvaní biblionauti (Michal Borovský, Jakub Malovaný). Ti jsou hybateli děje, chystají rekvizity a jakoby kontrolují průběh představení. Jedná se o velmi zajímavý a netradiční prvek.

Významnou roli v příběhu hrají také dvě ženy – každá u jednoho. Zatímco o Masaryka se stará Marta Bačíková, Juraj Bača konverzuje s Dominikou Richterovou. Obě ztvárňují více žen, například Masarykovu manželku Olgu nebo v případě Štefánika francouzskou novinářku Louise Weissovou či snoubenku Guilianu Benzoni. I když role nejsou na první pohled jasné, vždy působí jako důležité femme fatale, které zdůrazňují i osobní životy protagonistů. Jejich společná píseň Klec na štěstí z pera frontmana kapely Longital Daniela Salontaye pro mě představovala jeden z nejsilnějších momentů tohoto představení.
Masaryk/Štefánik není vůbec jednoduchým představením, naopak je hodně zdlouhavé a náročné na sledování. Osobně jsem nikdy nezbožňovala dějepis a zpětně ve spoustě historických událostí spíše tápu, a tak jsem po představení měla spíše více otázek než odpovědí. Učitelé historie budou z představení zřejmě nadšení, ale já bych příště potřebovala popisnější zážitek.

Název představení: Masaryk Štefánik
Autor: Peter Pavlac
Uvádí: Městské divadlo Zlín, Divadlo Aréna Bratislava
Režie: Patrik Lančarič
Dramaturgie: Katarína Kašpárková Koišová, Vladimír Fekar, Saša Sarvašová
Hrají: Luděk Randár, Juraj Bača, Marta Bačíková, Dominika Richterová, Michal Borovský, Jakub Malovaný
Kostýmy: Markéta Sládečková
Scéna: Pavel Borák
Premiéra: 27. 10. 2018 ve Zlíně, 28. 10. 2018 v Bratislavě
Hodnocení: 68 %
Zdroj foto: Městské divadlo Zlín
| < Předchozí | Další > |
|---|





Siri Pettesen je norská spisovatelka a designérka, známa především díky své populární trilogii Havraní kruhy, která žne úspěchy i v České republice. Jak se cítila, když svou knihu držela poprvé v rukou? A je nějaká z jejich postav i...
Muzikál Mamma Mia! patří bezesporu k nejslavnějším muzikálům světa. I u nás má tento muzikál úspěch. Prodalo se přes 250 000 vstupenek. Proto je muzikál obnoven a během léta se dočkáte 32 exkluzivních představení. V českém znění. Hra...
Láska k jedné osobě na celý život a věrnost k tomu? Pro vyznavače volnomyšlenkářství je tato životní filozofie naprosto nepřípustná. Libertinové se právě naopak velmi rádi pouští nejen do neřízených sexuálních dobrodružstvích, ale také do milostný...
Navždy spolu je až neuvěřitelně klasický romantický film. Člověk by řekl, že už musí být americké publikum takovýmito filmy nasyceno, ale kdyby tomu tak bylo, tvůrci by se nejspíš tvorby dalších a dalších romanti...