Léčivé účinky sebeklamu

Věděla jsem, že tento film musím nutně vidět, jakmile se bude poprvé hrát u nás na maloměstě. Věděla jsem, že se mi bude nejenom líbit, ale že mě hluboce zasáhne. Věděla jsem, že od jeho poloviny budu znát překvapivé momenty, vnímat každý detail či symboliku, chápat pointu a vědět, co přesně bude v danou chvíli následovat, tak jako se mi to u mnoha, byť zcela nepředvídatelných, filmů často stává. Věděla jsem, že tento strhující herecký koncert Martina Stránského a Ondřeje Sokola dá všem, kteří nechodí na české filmy a předem je odsuzují, pořádně „na prdel“. Věděla jsem, že tento film je tak moc umělecký, jako když si zajedete do Florencie omrknout Botticelliho Venuši a pak se v extatickém vytržení válíte na schodech katedrály a nekontrolovatelně u toho kvílíte. Říká se tomu Florentský syndrom a pokud budeme film Léčivé účinky sebeklamu považovat za artový, pak ano, já příznaky tohoto syndromu po zhlédnutí filmu prožila. Anebo že by to byla ta skutečná a hluboká pravda o lásce, kterou vám pomohli tvůrci odhalit, jakmile vám sňali z očí klapky sebeklamu?

Léčivé účinky sebeklamu na motivy divadelní hry Erica-Emmanuela Schmitta Enigmatické variace, které v devadesátých letech napsal pro svého přítele, nedávno zesnulého hereckého boha Alaina Delona, už dávno ovládly divadelní prkna. Nyní však přichází české filmové zpracování Adolfa Ziky. V hlavní roli uvidíte jedinečného Martina Stránského jako stárnoucího spisovatele Abela Znorka, jemuž nečekaně vpadne do života muž, který se představí jako francouzský novinář Nicolas Gobert. Toho zase brilantně ztvárnil Ondřej Sokol. Všechny ostatní postavy jsou už pouze vedlejšími roličkami Jitky Čvančarové, Vicy Kerekes, Petra Vaňka a dalších. Ovšem někdy stačí jejich jediná věta, pohled či gesto, aby divák pochopil, jak mimořádný význam ve filmu mají.

Novinář vpadnuvší do soukromí osamělého spisovatele, který zahání nedostatek lásky povrchními požitky, se snaží udělat rozhovor u příležitosti vydání Znorkovy poslední knihy nazvané Zapřená láska, která je složena pouze z intimní korespondence adresované tajemné ženě s iniciály H. M. I přes zjevnou podrážděnost spisovatele a marnou snahu novináře naplnit své poslání, kvůli kterému vlastně přijel, oba muži zjistí, co je tak mocně spojuje, byť se tomu Znorko brání drastickými způsoby a odmítáním hluboké pravdy ukryté v samotné pointě tohoto strhujícího psychologického dramatu, které nemůže nechat jediné oko suché, pakliže divák stejně jako Znorko přestane odmítat život za zavřenými dveřmi ve svém vlastním světě sebeklamu. O tom, jak krutá a zároveň směšná může být pravda se dozvídáme pomalu, plíživě, bez příkras a bez toho, aniž bychom na to byli dostatečně připraveni.

Svůj význam pro mě mají detaily a symboly provázející celý film. Chování kudlanky nábožné v dívkám doporučeném dokumentu. Had, jenž provází celý snímek jako Evin a Adamův svůdce z Edenu. Jablka, kterými krmil Gobert svou Helen. Slepé náboje symbolizující kontrolovanou ejakulaci jako připomínku nenaplněné lásky. Svoboda agamy a vězení psa-vlka, šelmy představující vášeň a oddanost. Pevně jsem doufala, že Ondřej Sokol na konci filmu psa pustí a osvobodí, ale to se nestalo a zřejmě i to mělo svůj význam, pouze psa malinko nakrmil. I tak byl scénář dokonalý. Ve chvíli, kdy jsou vyřknutá konkrétní slova a věty, nevíte, zda se máte smát, anebo brečet. I to slovo „mrdačka“ roztomile vypuštěné z úst Jitky Čvančarové vás nakonec rozbrečí pár sekund na to, kdy zjistíte, jak to myslela. Konec byl tak strhující, že jsem odcházela z kina s pláčem. Celý film hodnotím jako strhující, vysoce trýznivý a plný mimořádných hereckých výkonů, které by si zasloužily Českého lva. Vřele doporučuji.

Zdroj foto: Cinemart

Komedie Drama
Česko 2026 //93 min
Režie: Adolf Zika
Scénář: Adolf Zika, Eric-Emmanuel Schmitt (divadelní hra)
Kamera: Jan Pivoňka, Filip Rejč
Hudba: Daniel Matejča, Markéta Irglová
Hrají: Martin Stránský, Ondřej Sokol, Jitka Čvančarová, Vica Kerekes, Petr Vaněk, Mikuláš Křen, Kryštof Michal, Tereza Blažková, Maria Shevchenko
Střih: Matěj Beran
Zvuk: Pavel Dvořák, Robert Slezák

Hodnocení: 100 %