Nakladatelství ARGO stále ještě – vedle zábavného čtiva - vydává i publikace odborné, zvláště takové, které se týkají dějin. Kromě edicí dobových pramenů (naposledy Osudy svatohavelského kláštera) vycházejí knihy, které zkoumají často znepokojivé souvislosti mezi minulostí a současností, případně vyhlídkami do budoucna. Nalezneme mezi nimi jak práce přeložené, tak původní české. A zpravidla se jedná o spisy myšlenkově přínosné, někdy i provokující, nutící čtenáře, aby přehodnotil své dosavadní náhledy a stereotypy.

 

Upozorním na dva tituly, které rozhodně stojí za pozornost. Na knižních pultech můžeme nyní dohledat Velkého nivelizátora, kterého napsal Walter Scheidel, a Modernizaci na pokračování z pera tuzemského historika Jiřího Štaifa. Název první jmenované knihy může znít poněkud nesrozumitelně – teprve podtitul Násilí a dějiny nerovnosti od doby kamenné po 21. století již přesně postihuje její zacílení. Walter Scheidel, americký historik rakouského původu, jenž působí na kalifornské Stanfordově univerzitě, tu rozebírá důsledky propastných majetkových rozdílů. Ukazuje, jak se v předešlých dobách pokaždé se vystupňovaly až k neudržitelné hranici, za níž následoval pád.

Chamtivost vede ke zkáze
Hned na prvních stránkách se dočteme, že v současnosti (přesně určeno v roce 2015) vlastnilo pouhých 62 osob soukromý majetek ve stejné výši jako chudší polovina lidstva, tedy více než tři a půl miliardy lidí. Autor soudí, že v minulosti už mnohokrát došlo ke zhroucení státu vinou takových nerovností, k přerozdělení bohatství, k jeho nivelizaci či častěji ke všeobecnému zbídačení. Na mnoha příkladech z dějin ukazuje, jak rozbuškou násilných proměn se stávají válka, revoluce, kolaps státu a přírodní či zdravotní pohroma (zde jmenovitě mor), náhle vtrhnuvší do selhávajícího státu. A často vedou k děsivým hrůzám provázeným bezpočtem zmařených životů. Autor vznáší dotaz, zda se naší civilizaci podaří tyto „apokalyptické jezdce“ udržet na uzdě.

Autor připomíná spoustu událostí, kterými svůj výklad oživuje, rád čtenáře překvapí hrůzyplným detailem. Svrchovaně se pohybuje doslova po celém světě: nahlédne do tragických okamžiků dávných čínských dějin, přiblíží rozpad předkolumbovských indiánských civilizací, vypraví se do faraónského Egypta (a jeho zjištění se shodují s varovnými průzkumy českého egyptologa Miroslava Bárty, který rovněž nachází podobnosti mezi zanikáním říší ve starověku a dneškem). Napříč kontinenty i staletími zjišťuje, že se opakují obdobné vzorce průběhu osudových zvratů. Přiblíží však také události relativně nedávné, například novodobé revoluce, ať již ovládly Francii nebo Rusko. A využívá i tabulky a grafy, aby přiblížil nárůst krizových hodnot.

Jak český národ dospíval
Druhou z hodnocených knih Modernizace na pokračování také provází plně vysvětlující dovětek – Společnost v českých zemích (1770-1918). V zacílení na český národ v rámci rakouské (rakousko-uherské) monarchie není ojedinělá: předloni např. vyšly Milníky moderních českých dějin, na nichž se Štaif rovněž podílel, před čtvrtstoletím zaujal Kořalkův převratný pohled na tuzemské dějiny Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1918.

Jiří Štaif, pedagog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, postupuje ve svém výkladu možná více školometsky, zaměřeném spíše na studenty nežli na laického, byť poučeného čtenáře. Shrnuje tu poznatky zveřejněné ve stovkách knížek českých, občas německých, aby dospěl k jejich syntéze, sytým dílčím obrazům navzájem provázaným. Však také hned v první větě uvádí, že při psaní myslel na metaforu divadelního představení, v němž na sebe jednotlivé obrazy navazují. Dějinné dění hodlá vnímat jako sérii her, které provozují různé soubory, jejichž obsazení se časem proměňuje. A na jeviště občas vstupuje i dosud jen přihlížející publikum.

Jak se rodily budoucí průšvihy
Každá ze šesti kapitol probírá jevy příznačné pro zvolené časové údobí, zohledněny jsou i mezinárodní kontexty. V první kapitole výstižně nazvané Osvícenský rozum jako nová „vrchnost“ rozebírá dopad josefínských reforem i tlaky napoleonských válek. Druhá kapitola si všímá strnulého ponapoleonského období, jehož stísňující jistoty rozmetal neklid šířící se roku 1848 po celé Evropě. Poté následuje obhlídka 50. let předminulého století, kdy dočasně zvítězil bachovský (neo)absolutismus. Pak se dočteme, jak v následujících desetiletích převážila hospodářská stabilita i sebeprosazování českého živlu. Začátku 20. století Štaif přisuzuje šalebné kouzlo demokratizace, aby poté skrytě narůstající mezinárodní rozpory vyústily v první světovou válku. Dokládá, jak první válečné roky se ještě zmítaly mezi strádáním a loajalitou, zatímco poté již nastoupilo hladovění, hroucení mocnářství i pře o podobě budoucnosti.

Oceníme i konkrétní výpravy do každodennosti, Štaif zmíní třeba příjmy a výdaje vztažené k roku 1912: průměrná dělnická mzda tehdy obnášela 15 (rakouských) korun týdně, z nichž dělník sotva co ušetřil, horníci si vydělali nanejvýš dvojnásobek. Kilogram masa tehdy stál asi dvě koruny, stejné množství brambor deset haléřů… Dovíme se však i jiné zajímavé údaje, třeba o zastoupení „obcovací řeči“ (tj. češtiny a němčiny) ve společnosti – německy mluvícího obyvatelstva byla zhruba jedna třetina z celkového množství, což v budoucnu, po vzniku samostatné republiky, zavinilo vážné problémy, jejich odraz pociťujeme dodnes.

Walter Scheidel: Velký nivelizátor. Násilí a dějiny nerovnosti od doby kamenné po 21. století
Přeložily Zuzana Krulichová a Daniela Orlando
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2020.589 stran

Hodnocení: 80 %
Velký nivelizátor

Jiří Štaif: Modernizace na pokračování. Společnost v českých zemích (1770-1918)
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2020. 422 stran

Hodnocení: 70 %
Modernizace na pokračování

Foto: Argo

< Předchozí		Další >