MNISLAV ZELENÝ (*1943), jenž od jihoamerického indiánského kmene Yawalapitiů získal jméno ATAPANA (neboli List zelené palmy), pracuje celý život jako kulturní antropolog. V Praze vystudoval etnografii a rovněž pobýval na univerzitách v Peru. V Kolumbii a Ekvádoru dokonce působil jako velvyslanec. Svou výzkumnou činnost však zaměřil na ustavičné, několik desetiletí trvající pronikání mezi indiánské kmeny, poznávání jejich života a zvyklostí.
Podílel se na mnoha přednáškách, připravoval výstavy, vydal řadu knih – nejnověji Atlas indiánů Jižní Ameriky (vydalo Argo). Jedná se o výpravnou, mnoha kvalitně vyvedenými, nejčastěji barevnými obrázky – kresbami, mapkami i fotografiemi - opatřenou publikaci, která v abecedním seřazení popisuje jednotlivé kmeny. Občas jsou zařazeny i notové záznamy popěvků, válečných i obřadních. Jak prozradí hned úvodní kapitola, indiáni obývají zejména Amazonii, obrovité území zasahující do několika jihoamerických států (najmě Brazílie) – celkově se jedná o plochu kolem 7 milionů čtverečních kilometrů. Součástí je též oblast horních toků Amazonky v podhůří And, kde se rozkládá horský prales, sahající až do výše tří tisíc metrů.
Mnislav Zelený mezi indiány
Rozměrově velká kniha je rozdělena do pěti oddílů, které zohledňují místa výskytu – od Amazonie se čtenář přenáší k Andám, Gran Chacu, k Patagonii a Ohňové zemi na samém jižním konci Jižní Ameriky. Poslední tři životní areály však zahrnují početně omezenou indiánskou populaci, skládající se z malého počtu kmenů. Tomu odpovídá i nízký počet stran, které jsou jim věnovány.
Indiánské kmeny už dávno nejsou čistě divošské
U názvů indiánských kmenů, zpravidla se lišících používanými jazyky, nalezneme jeden společný rys: své pojmenování zpravidla odvozují od člověka, lidí, lidské populace. U každého hesla autor uvádí místo výskytu i stávající počet obyvatel. Kmeny většinou mívají stovky až tisíce příslušníků, nanejvýš desetitisíce. Dovíme se o jejich zvycích a obyčejích, o jejich mentalitě, poznáme stravovací návyky, stranou nezůstává ani provozování sexu, postavení žen a dětí. Obsáhneme celý tok života od dětství až ke smrti, k pohřebním tradicím. Poznáme jejich zbraně (zpravidla luky šípy) i ozdoby, kterými se pyšní, obhlédneme vyráběné předměty, seznámíme se s jejich slavnostmi, rituály, mytologií, náboženskými představami. Nahlédneme do způsobů oblékání – u mužů je prý bederní šňůrka vyvazující penis vzhůru k tělu nejčastějším oděvem. Nechybějí ani průhledy do šamanství. A samozřejmě co chvíli narazíme na okouzlující zajímavosti. Například kmen Ece’je se vyznačuje svéráznou dělbou jídla a sexu – když muž-lovec dodá úlovek, žen mu „recipročně“ nabídne sex.
Některá hesla jsou stručná, vejde se jich několik na jednu stranu, jiná pokrývají několik tištěných stránek – zvláště když jsou k dispozici podrobnější údaje, které Zelený někdy osobně vypátral. Pokud jsou známy historické doklady například z pera misionářů, autor přibližuje novější i vzdálenou minulost, boje s bělošskými dobyvateli i s okolními kmeny. Ale také líčí občas spolupráci s bělošským okolím: například zdecimovaný kmen posléze souhlasil, že za odstupné (uložené v bance) umožní stavbu železnice vedoucí přes jeho území k rudným nalezištím.
Indiáni ve filmu a televizi
Jedno z nejobsáhlejších hesel se věnuje kmeni Yanomami. Ke sneseným informacím dodávám: když je navštívili filmaři, aby o nich a s jejich účastí natočili hraný dokument Poslední prales, zachytili proměny, kterými příslušníci kmene prošli – i když nosí bělošské oblečení a dokonce používají civilizační výdobytky (např. vysílačky), uchovávají si přitom své zvyky. Filmaři je provázejí při lovu, těžbě dřeva, přípravě stravy, při slavnostech, při zahánění cizinců-zlatokopů. Zachycují víru, že zpod země by se nemělo nic těžit, protože jinak hrozí uvolnění temných sil z podsvětí, třeba nemocí. Inscenují jejich představy o prvních lidských bytostech i znepokojivé nadpřirozené bytosti (např. vodní ženu), které se vyskytují podnes. Malebné jsou pak pohledy na jejich kruhovitě sestavená obydlí (šapun) s rozsáhlou písečnou plochou – jakýmsi nádvořím - uvnitř.
indiánský šaman Kopenahua na konferenci
Důležitou osobností je jeden z tamních šamanů Davi Kopenahua, jenž se stal mluvčím kmene a hájí jeho zájmy i v univerzitním prostředí či dokonce na politické úrovni. Podílel se nejen na filmu samém, ale čeští diváci jej mohli jako průvodce spatřit v cestopisném seriálu Brazílie očima Michaela Palina (to je jeden z členů legendární skupiny Monty Python).
Mnislav Zelený Atapana: Atlas indiánů Jižní Ameriky. Život, sex, smrt
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2021. 347 stran
Hodnocení: 100 %
Foto: kniha
https://argo.cz/knihy/atlas-indianu-jizni-ameriky/
| < Předchozí | Další > |
|---|