Atlas indiánů Jižní Ameriky – jak amazonských, tak andských

atlas indianu perex MNISLAV ZELENÝ (*1943), jenž od jihoamerického indiánského kmene Yawalapitiů získal jméno ATAPANA (neboli List zelené palmy), pracuje celý život jako kulturní antropolog. V Praze vystudoval etnografii a rovněž pobýval na univerzitách v Peru. V Kolumbii a Ekvádoru dokonce působil jako velvyslanec. Svou výzkumnou činnost však zaměřil na ustavičné, několik desetiletí trvající pronikání mezi indiánské kmeny, poznávání jejich života a zvyklostí.

Podílel se na mnoha přednáškách, připravoval výstavy, vydal řadu knih – nejnověji Atlas indiánů Jižní Ameriky (vydalo Argo). Jedná se o výpravnou, mnoha kvalitně vyvedenými, nejčastěji barevnými obrázky – kresbami, mapkami i fotografiemi - opatřenou publikaci, která v abecedním seřazení popisuje jednotlivé kmeny. Občas jsou zařazeny i notové záznamy popěvků, válečných i obřadních. Jak prozradí hned úvodní kapitola, indiáni obývají zejména Amazonii, obrovité území zasahující do několika jihoamerických států (najmě Brazílie) – celkově se jedná o plochu kolem 7 milionů čtverečních kilometrů. Součástí je též oblast horních toků Amazonky v podhůří And, kde se rozkládá horský prales, sahající až do výše tří tisíc metrů.

atlas indianu1

Mnislav Zelený mezi indiány

Rozměrově velká kniha je rozdělena do pěti oddílů, které zohledňují místa výskytu – od Amazonie se čtenář přenáší k Andám, Gran Chacu, k Patagonii a Ohňové zemi na samém jižním konci Jižní Ameriky. Poslední tři životní areály však zahrnují početně omezenou indiánskou populaci, skládající se z malého počtu kmenů. Tomu odpovídá i nízký počet stran, které jsou jim věnovány.

Indiánské kmeny už dávno nejsou čistě divošské
U názvů indiánských kmenů, zpravidla se lišících používanými jazyky, nalezneme jeden společný rys: své pojmenování zpravidla odvozují od člověka, lidí, lidské populace. U každého hesla autor uvádí místo výskytu i stávající počet obyvatel. Kmeny většinou mívají stovky až tisíce příslušníků, nanejvýš desetitisíce. Dovíme se o jejich zvycích a obyčejích, o jejich mentalitě, poznáme stravovací návyky, stranou nezůstává ani provozování sexu, postavení žen a dětí. Obsáhneme celý tok života od dětství až ke smrti, k pohřebním tradicím. Poznáme jejich zbraně (zpravidla luky šípy) i ozdoby, kterými se pyšní, obhlédneme vyráběné předměty, seznámíme se s jejich slavnostmi, rituály, mytologií, náboženskými představami. Nahlédneme do způsobů oblékání – u mužů je prý bederní šňůrka vyvazující penis vzhůru k tělu nejčastějším oděvem. Nechybějí ani průhledy do šamanství. A samozřejmě co chvíli narazíme na okouzlující zajímavosti. Například kmen Ece’je se vyznačuje svéráznou dělbou jídla a sexu – když muž-lovec dodá úlovek, žen mu „recipročně“ nabídne sex.

Některá hesla jsou stručná, vejde se jich několik na jednu stranu, jiná pokrývají několik tištěných stránek – zvláště když jsou k dispozici podrobnější údaje, které Zelený někdy osobně vypátral. Pokud jsou známy historické doklady například z pera misionářů, autor přibližuje novější i vzdálenou minulost, boje s bělošskými dobyvateli i s okolními kmeny. Ale také líčí občas spolupráci s bělošským okolím: například zdecimovaný kmen posléze souhlasil, že za odstupné (uložené v bance) umožní stavbu železnice vedoucí přes jeho území k rudným nalezištím.

Indiáni ve filmu a televizi
Jedno z nejobsáhlejších hesel se věnuje kmeni Yanomami. Ke sneseným informacím dodávám: když je navštívili filmaři, aby o nich a s jejich účastí natočili hraný dokument Poslední prales, zachytili proměny, kterými příslušníci kmene prošli – i když nosí bělošské oblečení a dokonce používají civilizační výdobytky (např. vysílačky), uchovávají si přitom své zvyky. Filmaři je provázejí při lovu, těžbě dřeva, přípravě stravy, při slavnostech, při zahánění cizinců-zlatokopů. Zachycují víru, že zpod země by se nemělo nic těžit, protože jinak hrozí uvolnění temných sil z podsvětí, třeba nemocí. Inscenují jejich představy o prvních lidských bytostech i znepokojivé nadpřirozené bytosti (např. vodní ženu), které se vyskytují podnes. Malebné jsou pak pohledy na jejich kruhovitě sestavená obydlí (šapun) s rozsáhlou písečnou plochou – jakýmsi nádvořím - uvnitř.

atlas indianu2

indiánský šaman Kopenahua na konferenci

Důležitou osobností je jeden z tamních šamanů Davi Kopenahua, jenž se stal mluvčím kmene a hájí jeho zájmy i v univerzitním prostředí či dokonce na politické úrovni. Podílel se nejen na filmu samém, ale čeští diváci jej mohli jako průvodce spatřit v cestopisném seriálu Brazílie očima Michaela Palina (to je jeden z členů legendární skupiny Monty Python).

atlas indianu