Bývávalo zvykem, že dospívající synové z bohatých šlechtických rodin podnikali zejména v 17. a 18. století takzvané kavalírské cesty po západní a jižní Evropě, seznamovali se s tamními zvyklostmi, navazovali cenná přátelství, případně se zapisovali na prestižní vysoké školy, aby v budoucnu mohli tvrdit, že tam studovali. Z jejich cest, na nichž je provázelo služebnictvo, se zachovaly deníky, které však málokdy psali sami.

 

Mnohé již dříve vyšly tiskem, zpravidla v pečlivém editorském zpracování. Upozorním aspoň na dva tlusté svazky, které přiblížily čtyřleté putování Heřmana Jakuba Černína, cenná je rovněž již postarší Česká touha cestovatelská (jejíž záběr je ovšem širší). Nyní zásluhou nakladatelství Argo se k zájemcům dostává kniha Výjezd šťastný, předkládající tři deníky, které si během cest vedli bratři Šternberkové, ať již cestovali pospolu či nikoli.

Odkud známe Šternberky

Všichni tři sourozenci, hrabata Václav Vojtěch (1643-1708), Jan Norbert (1644-1678) a Ignác Karel (asi 1646-1700) ze Šternberku, dosáhli vysokých postavení v tehdejší společnosti a mocenských strukturách. Vydané deníky ovšem pokrývají rané období jejich životů, kdy mezi roky 1662 až 1665 prošmejdili celou západní Evropu včetně protestantských států. Dva jsou psány dobovou češtinou, která odkazuje ke spíše mluvené řeči nežli ke stylisticky umnému písmáctví, třetí byl přeložen z latiny.

Boris Rösner v Morovém povětří jako Ignác Karel ze Šternberka

Příjmení Šternberk není ve zdejší kultuře neznámé: určitě si vybavíme, že ve filmových Černých baronech (1992) patří mezi nepominutelné postavy právě potomek starobylého rodu, bohorovně žádající své nadřízené o několik dnů volna, aby se mohl zúčastnit sestřiny svatby. Představoval jej Václav Vydra. Důležitější je však historické televizní drama Morové povětří (1989), které zachycuje dilemata jmenovitě Ignáce Karla (od roku 1669 byl radou apelačního soudu), vyslaného vyšetřit a potrestat údajnou poddanskou vzpouru. Ačkoli zjistí, že se vlastně nic nestalo, nesnadný úkol, kterým jej pověřil samotný císař, mu pod tíhou strachu láme svědomí a i smysl pro spravedlnost. V hlavní úloze se blýskl Boris Rösner, jehož vidíme na přiloženém snímku. A konečně dlužno zmínit dokument Občané s erbem (1966), který se zabývá údělem bývalé šlechty v socialistickém Československu – mimo jiné v něm vystupoval Zdeněk Šternberk (1923-2021). Ten se ostatně stal protagonistou i jedné části cyklu Modrá krev (2017).

O čem všem deníky vypovídají

Můžeme si položit otázku, jaký má smysl vydávat stařičké zápisky. Předně vypovídají o stavu jazyka, o stylistických dovednostech pisatele. Lze je však vnímat i jako zrcadlo tehdejšího všedního dne tráveného na koni, v kočáru, případně pěší chůzí. Také vypovídají o zájmech mladých cestovatelů, protože obsahují program cest, popisují jednotlivá zastavení.

Zápisy líčí průběh leckterých událostí (opakují se návštěvy kostelů a jiných posvátných míst stejně jako prohlídky různých pozoruhodných staveb apod.), dočkáme i nečekaných kratochvílí a rozpustilostí, které zpestřovaly monotónní průběh cest. Prozrazují však i mentalitu a smyšlení urozených pánů, třeba to, že svou katolickou víru vnímali jako obecně křesťanskou (a tudíž správnou), na rozdíl od smýšlení ničemných jinověrců.

Ignác Karel ze Šternberka

Deníky velice svědomitě editoval historik Zdeněk Hojda a učinil vše proto, aby se čtenář co nejlépe a co nejsnáze v četbě orientoval. Úvodní kapitoly mapují fenomén kavalírských cest a rovněž přibližují původní rukopisné zdroje. Několik mapek ukazuje trasu cesty s jednotlivými zastávkami, oceníme rovněž obrazovou přílohu, kde nalezneme barevné reprodukce dávných písemností, portréty velmožů i fotografie míst se Šternberky spojených. Samozřejmostí jsou podrobné vysvětlivky, které osvětlují pro dnešního čtenáře ne zcela srozumitelné místopisné či biografické údaje, stejně jako podrobný jmenný i místopisný rejstřík. Následují slovníček používaných výrazů dnes sotva srozumitelných a rovněž stručné životopisy jednotlivých bratří.

Začíst se do knihy Výjezd šťastný považuji za šťastné rozhodnutí, protože na rozdíl od beletrie (případně dramatického zpracování) a odborných pojednání, která prozrazují nynější myšlenkové koncepty a metodologické přístupy, dýchnou na nás deníky závanem autentického, nijak nepřikrášlovaného prožitku. Nezbývá než nakladatelství Argo (které ostatně vydalo i výše zmíněné Černínovo spisování) poděkovat za přínosný kulturní počin a doufat, že budou následovat další.

Zdeněk Hojda (ed.): Výjezd šťastný. Cestovní deníky z kavalírských cest Václava Vojtěcha, Jana Norberta a Ignáce Karla ze Šternberka z let 1662-1665
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2023. 383 strany
Hodnocení: 100 %
Foto: kniha, Morové povětří (1989) | Galerie - Z filmu | ČSFD.cz (csfd.cz)
WEB: Výjezd šťastný — Nakladatelství Argo

< Předchozí		Další >