Nedlouho po vyjití prvního svazku dlouho očekávaných Literárních studií a statí se na knihkupeckých pultech objevil i díl druhý, dovršující tak záslužné editorské dílo Josefa Čermáka a Emanuela Macka. O tom, jak a proč soubor nemohl dlouho vyjít, jsem se zmínila v recenzi na první svazek. Zde proto pouze krátce připomenu, že výbor z díla našeho předního germanisty, překladatele, dramatika a literáta Otokara Fischera čekal na vydání od poloviny 80. let minulého století v nakladatelství Odeon. Vzhledem ke změně politické a hospodářské situace však už na vydání nedošlo. Trvalo skoro třicet let, než se úkolu splatit literární dluh vůči uvedené osobnosti ujala Univerzita Karlova v Praze.

Vydavatelé dostáli svému slibu a druhý svazek z výboru obsahuje členění tak, jak jej připravili editoři Odeonu – tj. oddíl 4 – práce germanistické, které přinášejí texty o literatuře soudobé i starší; oddíl 5 – studie a stati o ostatních literaturách, práce komparativní a články o překladech, zde věnuje autor prostor alžbětinskému divadlu, ale i severským autorům, například Ibsenovi nebo Strindbergovi; oddíl 6 – studie k otázkám formy, v tomto oddíle vyniká především stať „Mladým hercům“, kterou zde otiskujeme:

Mladým hercům
Otokar Fischer
Původně publikováno: Jeviště 1, 1920, 16. 12.
Zakládejte si na tom, co znáte a čemu jste se naučili: ale to, co bůh do vás vložil a co se nekoupí v apatyce ani v kritice, mějte za dar, ne za zásluhu, a mluvte o tom tak, jako byste po špičkách šli. Važte si kritiky: zvláště té, která, nepodkuřujíc a neurážejíc, přísně formuluje věcné výtky. Pravé umění dříve či později vždycky zvítězí nad nespravedlivým soudem, neupadejte do chyby těch, kteří se nad referenty rozčilují, zdánlivě jimi pohrdají a ve skutečnosti je úžasně přeceňují. Buďte pamětliví, že herecká ješitnost brává na se vzezření přepjaté: ale marnivost autorská, buďte tím jistí, bývá ještě komičtější. Nevypínejte se nad spisovatele, kteří, buď si jejich dílo jakékoli, mají aspoň zásluhu tu, že divadelnímu umění přinášejí svým dílem prvý popud, ještě před vámi. Chraňte se stavovské nedůtklivosti a poučující se o nutnosti spolupráce všech divadelních činitelů u starých mistrů, zvolte si za zásadu, určenou ovšem umění a nikoli osobám či prospěchům, staré heslo Jana Lucemburského „ich dien“ [= Sloužím – pozn. autorka], jež sídlí v srdci každého tvůrčího ducha, uznávajícího v umění cosi trvalého, a tudíž nadosobního.

Posledním oddílem druhého svazku je Fischerova literární publicistika, zahrnující například stať o literárních památkách s faustovským tématem (Otokar Fischer je fenomenální překladatel Fausta, jehož překlad se hraje dodnes).

Přehlédneme-li oba svazky a uvědomíme-li si, že jde o pouhý výběr a zlomek z tvorby Otokara Fischera, musíme smeknout před jeho erudicí a schopností téma poutavě přiblížit, aniž by však utrpěla odborná stránka věci. A to už nemluvíme o autorově píli.

Editoři opět neopomenuli ke každé stati připojit bibliografický odkaz, kde původní text můžeme nalézt. Bohužel, mu k dokonalosti však chybí stránkování. To je však drobná kosmetická vada na jinak hodnotné publikaci. A za uskutečnění tohoto projektu patří velký dík Filozofické fakultě univerzity Karlovy v Praze. Konečně i Otokar Fischer má dostupný reprezentativní výběr ze své literárněkritické a literárněvědné tvorby. Teď ještě připojit reprezentativní monografii…

Název: Literární studie a stati 2
Autor: Otokar Fischer
Editor: Josef Čermák
Žánr: literární věda
Nakladatelství: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, nám. J. Palacha 2, Praha 1
Rok vydání: 2015
Počet stran: 642
Hodnocení: 95%

Zdroj foto: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, nám. J. Palacha 2, Praha 1