Moře, mlha a ztracené napětí

Série s komisařem Dupinem si u čtenářů získala oblibu především díky atmosféře Bretaně – krajině, gastronomii, tradicím i lehce melancholickému rytmu života na okraji Francie. Bretaňská touha na tuto linii navazuje, ale zároveň ukazuje limity dlouhodobě budovaného modelu regionální detektivky.

Bretaňská touha po lepší zápletce

Nový díl postrádá vyváženost atmosféry Bretaně a solidního detektivní příběhu. Místo dobře vystavěné struktury vyšetřování a postupného odhalování motivů, se příběh rozvíjí pomalu, bez výraznější gradace. Popisy a dialogy neposouvají příběh ani postavy, spíš jen vyplňují prostor. Napětí, které dříve drželo čtenáře v pozoru, je rozmělněno nekonečným popojížděním na kole, vyhlížením bájných bytostí, sledováním přílivu a obdivování světla nad mořem. Bannalec zůstává věrný svému klidnému, přehlednému a kultivovanému stylu, ale tentokrát jako by přehnaná závislost na regionální kulise měla zakrýt slabší zápletku.

Scéna na moři, která nedrží vodu

Vzhledem k délce série hlavní hrdina komisař Dupin ztrácí svou „pařížskou cizost“ vůči bretaňskému prostředí, která vytvářela zajímavé napětí. Jeho osobní rovina ustupuje do pozadí, chybí výraznější vnitřní konflikt nebo situace, která by ho posunula dál. Podobně i vedlejší postavy ztratily svoje drobné charakterové odlišnosti a plní pouze servisní roli ve vyšetřování.

Vrcholná scéna na vodě nepůsobí napínavě, ale spíš neuvěřitelně. Dupin je od začátku vykreslovaný jako člověk, který lodě nesnáší a má z nich skoro panický strach. A najednou dobrovolně vleze do malé veslice v průlivu, o němž jsme se jen pár stran předtím dozvěděli, že se v něm střetávají silné a zrádné proudy. V předchozích dílech byla určitá opatrnost a racionalita nedílnou součástí Dupinovy postavy. Zde protagonista jedná bezdůvodně v rozporu se svým charakterem, jen aby vznikla „dramatická“ situace.

Příjemný návrat do Bretaně

Bretaňská touha není úplně nepovedená. Bude se líbit čtenářům, kteří se chtějí znovu „ocitnout v Bretani“ a strávit pár klidných večerů s Dupinem. Bannalec zůstává mistrem atmosféry: krajina, mořské světlo i místní tradice jsou vykresleny s jistotou a citem pro detail. Pro milovníky pohodových, „komfortních“ detektivek nabízí kniha přesně to, co očekávají – klidné tempo, jasnou strukturu, bezpečný návrat do známého světa. Ve srovnání s předchozími díly však Bretaňská touha představuje slabší epizodu, která potěší věrné čtenáře, ale nejspíš nepřesvědčí nové.

Autor: Jean-Luc Bannalec
Překladatel: Jiří Pondělíček
Žánr: detektivka
Nakladatelství: Euromedia Group, Kalibr
Rok vydání: 2026
Počet stran: 368 s, pevná vazba s přebalem
Hodnocení: 65 %

https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/bretanska-touha-803001066