Nejznámější stavbou Roztok u Prahy je bezesporu místní bývalá gotická tvrz z 13. století; část jejích základů byla nalezena přímo na nádvoří dnešního zámku. Ke konci 14. byla věž patrně stržena a kolem hradeb vyrostla nová zástavba – obdélný palác s kaplí.
V pohodlnější zámek je tvrz přestavěna až na přelomu 16. a 17. století. Za třicetileté války shořelo nejvyšší patro, od té doby je zámek jednopatrový. Tato renesanční stavba byla ještě jednou v 18. století upravena do dnešní podoby.
Po znárodnění roku 1948 areál značně zchátral. Až díky nadšení Vlastivědného odboru Osvětové besedy v Roztokách začala postupná rekonstrukce, která vyvrcholila umístěním sbírek Středočeského muzea Roztoky u Prahy do těchto prostor.
Generální rekonstrukce zámku, zasaženého povodní v létě roku 2002, proběhla v letech 2011–2012 a v červnu 2014 byl zámek s novými historickými expozicemi zpřístupněn veřejnosti.
Dnes nabízí zámek dva prohlídkové okruhy: Vrchnostenská správa panství aneb jak bydlel a úřadoval pan správce a Život v letovisku aneb jak se jezdilo do Roztok na letní byt.
Součástí Roztok je Národní kulturní památka Levý Hradec, který leží v katastru bývalé samostatné obce Žalov. Na místě staršího osídlení vzniklo v 9. století slovanské opevněné hradiště, které se stalo sídlem nejstarších přemyslovských knížat.
S Roztokami je spojena celá řada osobností, především z oblasti politiky a kultury. Mezi nejvýznamnější patří František Augusta Brauner, advokát a český poslanec říšského sněmu. Po nějaký čas žila v rodině Braunerových osiřelá dcera Karla Havlíčka Borovského Zdenka.
V místě často tvořila česká umělkyně, malířka, grafička a knižní výtvarnice Zdenka Braunerová. Zdejší krajina inspirovala významné malíře; například Adolfa Kosárka a Václava Brožíka. Ohlas dávné mytologie nalezneme v cyklu Vlast Mikoláše Alše a romanticky viděný roztocký zámek na obraze Quido Mánesa. Okolí Roztok se v 19. století odrazilo v díle spisovatele Václava Beneše Třebízského.
Na zdejším Únětickém potoce v minulosti sloužilo několik mlýnů, některé se dochovaly dodnes.
Ctibor Čejpa, foto autor
< Předchozí | Další > |
---|