Reklama
Banner

Glosa: Američtí Oscaři letos konečně ukazují pestrost

Email Tisk

oscar2013 200Začátkem příštího týdne k nám brzy ráno ze zámoří dorazí zprávy o vítězích cen Americké filmové akademie, krátce Oscarů. Pozlacené sošky, o jejichž možných držitelích se vždy vedou nadšené spekulace mnoho týdnů dopředu, se stále honosí statusem nejmedializovanějšího filmového ocenění, a otázka, jak dlouho ještě jim tato prestiž vydrží, nejspíš prozatím není aktuální. Můžeme nicméně diskutovat o tom, čím jsou zajímavé pro nás, pro diváky. Co nám jejich výsledky říkají? Jak bystrý smysl pro realitu máme očekávat od jejich vítězů? A může se festivalový divák nadát toho, že mu oscarový snímek zničehonic vyrazí dech?


Zrekapitulujme si situaci před nedělním ceremoniálem. S dvanácti nominacemi je před slavnostním večerem ve vítězném očekávání Spielbergovo historické drama Lincoln. Řemeslně vytříbené dílo připomíná zásadní milník v amerických dějinách, kdy se rozhodovalo o zrušení otroctví, a Spielberga po několika mělčích filmových počinech znovu vrací mezi elitu „oscarových“ režisérů jako plnohodnotnou konkurenci. Třetí sošku si nejspíš doma do vitríny postaví Daniel Day-Lewis za výkon v úloze prezidenta Lincolna. Pravděpodobně vyhlíží i herecký Oscar pro Emmanuelle Rivu za roli Anne ve snímku Láska. To o pětačtyřicet let mladší Ben Affleck, jehož Argo má být největším soupeřem Lincolna ve hře o nejzáslužnější americký film loňského roku, překvapivě nemá nominaci na nejlepší režii. S muzikálem Bídníci znovu prorazil mezi devatero nejlepších předloňský šampión Tom Hooper, který se dost možná stejně jako Spielberg brzy stane „permanentním kandidátem“ na zisk trofeje.

Ačkoli by Ceny Americké filmové akademie mohly působit dojmem soutěže pro uzavřenou elitu „zasloužilých umělců“, výsledky posledních ročníků mluví jinak. Tom Hooper před dvěma lety s Královou řečí a Michel Hazanavicius loni s Umělcem byli tehdy ještě skoro začátečníky, kterým se vychytanou propagací jejich titulů nakonec povedlo zažít okamžik, při kterém uchopili do rukou nejcennější trofej. Nyní i debutant Benh Zeitlin, jehož film Divoká stvoření jižních krajin se akademici rozhodli neignorovat, potvrzuje, že i mladí filmaři mohou snít sen o oscarových soškách už na startu kariéry.

Vítězství Michaela Hanekeho a jeho snímku Láska v kategorii pro nejlepší neanglicky mluvený film je téměř stoprocentní. Snímek rakouského režiséra, jehož předchozí radikální díla na takové ocenění ze své podstaty nikdy nemohla aspirovat, už má na svém kontě Zlatou palmu z Cannes, Evropskou filmovou cenu, Zlatý Glóbus, cenu BAFTA a ještě spoustu dalších cen a uznání. Tyto úspěchy svádí ke spekulacím, že vítězové velkých evropských festivalů se v posledních letech ukazují být vhodnými kandidáty i pro zisk Oscara. Loni si vítěz Zlatého medvěda z Berlinale, famózní íránské drama Rozchod Nadera a Simin, získal na své pouti světovými festivaly takový věhlas, že se okamžitě stal horkým kandidátem na zisk Oscara pro nejlepší cizojazyčný film a navíc figuroval i mezi nominovanými za nejlepší původní scénář. Letos se dveře do oscarového finále otevřely právě Lásce, která mezi chvályhodnými pěti nominacemi kandiduje i na sošku za nejlepší film. Pokud by v konkurenci amerických nebo anglicky mluvených filmů tuto kategorii ovládlo, jednalo by se o historický průlom.

amour

Letos je tomu v podstatě poprvé, co v nejočekávanější kategorii vedle sebe najdeme filmy všech možných odrůd: festivalový snímek (Láska), vlastenecký epos (Lincoln), předvádění triků ve 3D (Pí a jeho život), filmová postmoderna (Nespoutaný Django). Navýšení počtu kandidátů na nejlepší snímek roku před třemi lety zapříčinilo, že se do nejprestižnější desítky (letos devítky) dostávají i filmy „neoscarových“ ingrediencí, typicky animované filmy, nebo 3D filmy, které by už spíše potřebovaly speciální kategorii. Často se vedou řeči o tom, že přestárlá akademie má tendenci nominovat příjemné a vlídně se tvářící snímky, bližší pohled ale napoví, že je výběr kandidátů v podstatě až nečekaně pestrý. A potom – jsou snad Nespoutaný Django od Quentina Tarantina nebo politický thriller 30 minut po půlnoci od Kathryn Bigelow příkladem uhlazených, seriózních, neprovokujících, akademicky natočených filmových děl?

Co platí o kategorii nejlepší film, ale nemusí platit o ostatních kategoriích, kde je vždy jen pětice nominovaných. Na rozdíl od mnohem svobodnějších festivalových soutěží připomínají výroční ceny typu Oscarů spíše volbu královny krásy, kde se z ohromného počtu uchazeček nakonec sestaví hitparáda, jejíž účinkující žijí v domnění, že v dané disciplíně dosahují špičkovosti. Obvykle to platí jen u technických kategorií typu nejlepší střih zvuku nebo nejlepší vizuální efekty. Naopak vítězové nejlepšího scénáře téměř pokaždé vzbudí zanícenou polemiku, neboť přirozeně neexistuje konsensus na tom, v jakých vlastnostech je scénář zaručeně nejlepší. Obecně totiž existuje předpoklad, že scénář je dobrý, pokud je takzvaně funkční. Proto je rozhodně srozumitelnější kategorie pro nejlepší adaptovaný scénář, kde je předmětem hodnocení právě schopnost zadaptování originálu, při jehož znalosti lze poměrně jednoduše označit mizerně napsané scénáře.

Pokud však šla zmínka o mladých ambiciózních tvůrcích, je nasnadě, že pro většinu z nich je výroba „oscarového umění“ následovaného „uměním získat Oscara“ pouhým plýtváním energií. V dnešní situaci, kdy festivaloví dramaturgové koncipují spíše žánrově zaměřené přehlídky, Oscaři uléhají do polohy, v níž působí dojmem kolekce akademických děl, za něž lobbují vlivná studia. Představa oscarových vítězů jako střelky na kompasu určující směr vývoje současného filmového umění je chimérou. Žánrové snímky jako „bondovka“ Skyfall, která se na letošním vyhlašování v hlavních kategoriích neobjeví, musejí o svých kvalitách přesvědčit i bez propagace oscarovou značkou. Pro tvůrce, kteří si nemohou dovolit točit s velkým rozpočtem, je ideálním odrazovým můstkem festival v Torontu, odkud pravidelně putují jeden nebo dva filmy až do oscarového finále. Letos se to vedle Affleckova Arga povedlo i komedii Davida O. Russella Silver Linings Playbook, která v českých kinech půjde pod názvem Terapie láskou.

oscar2013

Závěrem nabízíme předpověď, jak výsledky 85. ročníku Oscarů dopadnou v hlavních kategoriích. Neopomíjíme odhalit ani naše osobní favority.

Oscar 2013: očekávané výsledky

Nejlepší film
Vyhraje: Argo
Měl by vyhrát: 30 minut po půlnoci

Nejlepší režie
Vyhraje: Steven Spielberg (Lincoln)
Měl by vyhrát: Benh Zeitlin (Divoká stvoření jižních krajin)

Nejlepší herec v hlavní roli
Vyhraje: Daniel Day-Lewis (Lincoln)
Měl by vyhrát: Joaquin Phoenix (Mistr)

Nejlepší herečka v hlavní roli
Vyhraje: Emmanuelle Riva (Láska)
Měla by vyhrát: Jessica Chastain (30 minut po půlnoci)

Nejlepší originální scénář
Vyhraje: Michael Haneke (Láska)
Měl by vyhrát: Mark Boal (30 minut po půlnoci)

Nejlepší adaptovaný scénář:
Vyhraje: David O. Russell (Terapie láskou)
Měl by vyhrát: Tony Kushner (Lincoln)

Nejlepší cizojazyčný film
Vyhraje: Láska
Měl by vyhrát: Láska

Zdroj foto: internet


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...


Hledat

Mimísek 15

Partneři

Nové komentáře

  • 09.06.2017 02:40
    Držte se ...
    Pane Juraji, Jsem ...
     
  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...

Facebook

Twitter


Literatura

Doreen Virtue: Andělské tarotové karty

perex„Zachovali jsme plný rozsah lidských emocí a zkušeností z tradičního tarotu, ale přepracovali jsme obrazy a slova založené na strachu, aby raději rozzářily, než odstrašily ty, kteří karty používají. Naše interpretace přináší novou a živou symboliku, která ...

Divadlo

Premiéra nové inscenace Jana Nebeského – Miluji tě jak po smrti v NoD

miluji te jako po smrti200Do Experimentálního prostoru NoD se v další sezóně vrací režisér Jan Nebeský s premiérou nové činoherní inscenace Miluji tě jak po smrti. V hlavních rolích se představí Lucie Trmíková, která je zároveň autorkou scénáře...

Film

Byl Koniáš jen synem své doby?

temno obalka 200Postava jezuity Antonína Koniáše, nejen v 18. století proslulého ničitele kacířské literatury, odedávna vzbuzuje vášně spojené s výrazně negativním hodnocením. Když se některý veřejný činitel chová "nekulturně" (třeba o...