Petr a Pavel Baťkovi aneb velký rozhovor nejen o umění

batkovi 200Herci a muzikanti Petr a Pavel Baťkovi. Můžeme je vidět jak na divadelních prknech, tak působí v kapele The End of Colours, která je lidmi velice dobře přijímána. Coverová kapela se soustřeďuje na skladby jedné z nejznámějších kapel vůbec, a to kapely The Doors, s níž byl vždy spjat bohém, básník a veliká persona Jim Morrison. Vy máte nyní možnost poznat tyto všestranné umělce trochu blíže v našem rozhovoru na portále, jehož obsah tvoříte hlavně vy, kultura21.cz.

 

Čau chlapi. Díky za přijetí pozvání do našeho rozhovoru. Nejprve bych se vás zeptal, jestli jste vždy věděli, že chcete být umělci? Kdy vás napadla myšlenka, že byste se tím mohli živit?

Petr: Já jsem začal s muzikou, když mi bylo přibližně patnáct let. A už v té době jsem se rozhodl, že se budu živit uměním. Myslím, že to rozhodnutí je důležité proto, aby se to v budoucnu skutečně stalo. Je třeba se včas naprogramovat.

Pavel: Že bych chtěl být umělec, mě napadlo v podstatě až ve dvaadvaceti letech. A že bych se tím mohl dokonce živit, až po přijetí na DAMU.

Věnujete se jak hraní, tak hudbě. Co vás baví víc?

Petr: Oba tyto světy spolu úzce souvisí. Nemůžu říct, co mě baví víc. Ale v určité fázi svého života jsem stál před volbou, zda dám prioritu v hudbě nebo herectví. Tehdy vyhrálo herectví a myslím, že by vyhrálo i dnes.

Pavel: Mě baví to, co zrovna dělám. Jinak by to pro mě nemělo smysl. Takže obojí, ale herectví se věnuju víc.

batkovi plakat

Co se vám vybaví jako první, když řeknu Jim Morrison nebo The Doors?

Petr: Nespoutanost. Potom se mi vybaví brácha a kus života, který jsem strávil s The End of Colours. Prostě, samé skvělé myšlenky!

Pavel: Vybaví se mi rychlost a strmá mohutná hora nebo dokonce skála, která tu bude čnít navěky.

Na kterou skladbu od nich nedáte dopustit?

Petr: Bubeník John Densmore řekl v nějakém rozhovoru, že díky tomu, že je členem The Doors, si mohl zahrát tak skvělé skladby, jako jsou Riders On The Storm a Roadhouse Blues. Souhlasím s ním. Postupem času se tyhle dvě u mě také propracovaly na první příčky pomyslného žebříčku.

Pavel: Mám rád a rád si zazpívám třeba Moonlight Drive, People Are Strange nebo Shaman’s Blues, ale dopustit nedám na celou tvorbu The Doors.

batkovi1

Nepřemýšleli jste někdy nad nápadem založit svoji vlastní rockovou kapelu se svými písněmi a věnovat se tomu na 100 %?

Petr: Přemýšleli. A vedle The End of Colours to také občas děláme. Ovšem na těch 100 % to asi nikdy nedotáhneme. Máme v současnosti spoustu jiné práce. Mimochodem, já jsem ve svých začátcích podobným způsobem tvořil metalovou skupinu Tudor. Tehdy to bylo na více než sto procent a dodnes toho zápalu rozhodně nelituji.

Pavel: Skutečně přemýšleli, než se nám do toho přimotalo herectví, tam se stala záliba zároveň zaměstnáním a obživou. Ale hudba člověka pustí ještě dál a hlouběji. A i když hrajeme převzatou hudbu, je i v tom těch 100 %.

Hrajete předělávky od The Doors. Na jakých kapelách a žánrech doopravdy ujíždíte? Jezdíte pravidelně na nějaké naše letní hudební festivaly?

Petr: Na hudební festivaly nezbývá čas, takže se na ně podíváme většinou jen jako účinkující. A co se týká hudebního zaměření, já mám hodně velký záběr, ale přece jenom přednost většinou dávám tvrdším rockovým kapelám.

Pavel: Díky tátovi jsem vyrostl na rocku šedesátých let, díky mamce na české scéně téhož období a díky bráchovi na tvrdším rocku až metalu. Od čtrnácti let to mám asi takhle: Karel Kryl, Plastic People Of The Universe, King Diamond, The Doors, Tom Waits, moje number one, a teď hodně elektronická hudba, až se sám sobě divím… tak si vyberte.

batkovi2

Divadlo nebo televize?

Petr: Oboje a někdy i současně - třeba divadlo v televizi. I když jako divák nestíhám většinou ani jedno.

Pavel: Radost nebo radost?

Jedna věc, která by šla udělat v životě ještě jednou a třeba lépe, která by to byla?

Petr: Všechno jde udělat lépe, i tenhle rozhovor. Ale vrátit nic nelze a to je dobře!

Pavel: Všechno je a bylo tak, jak má být.

Jak vznikl nápad na dokument o vaší kapele?

Pavel: Toť otázka na bráchu...

Petr: Snahou každého umělce je zanechat po sobě nějakou stopu. Navíc máme kolem sebe spoustu výtvarníků, divadelníků, filmařů a jiných tvůrců. Tak proč to nepropojit. Upekli jsme to s režisérem našeho filmu Sedmnáct barev ticha Peterem Chmelou. Myslím, že výsledek je nad naše očekávání. Ale posuďte sami.

Jaké jsou vaše nejbližší hudební nebo herecké projekty? Co do blízké budoucnosti od vás můžeme očekávat?

Petr: V herectví nás čeká spousta zajímavé práce. A co se týká skupiny The End of Colours, tam to filmem ještě zdaleka nekončí. Máme v plánu spoustu zajímavých projektů, ale nebudeme zatím nic prozrazovat. Snad zatím jen to, že film dostane také DVD podobu s přebalem Pavla Kodedy a Lukáše Janičiny. Křest plánujeme na říjen 2013.

Pavel: V létě se bude dotáčet film Zejtra napořád, kde hrajeme s bráchou, v divadle bude práce spousta a s The End of Colours hrajeme čím dál víc – všecko to jde nahoru.

Jedna věc, která vás opravdu dokáže naštvat?

Petr: Lidská blbost a bezohlednost.

Pavel: Agrese v jakékoli podobě.

batkovi3

Jedno poselství světu?

Petr: Svět je plný absurdit, což znamená, že naděje je vždycky!

Pavel: Světe, vydrž i přes tu nepoučitelnost lidí.

Chtěli byste na závěr vzkázat něco lidem, co teď tenhle rozhovor čtou?

Petr: Jděte si za svým a nenechte se odradit. Jo, a je fajn, že jste si našli čas na čtení tohoto článku. Děláme to pro vás!

Pavel: Radši jim to někdy řeknu osobně. Bylo by to na delší dobu.

Díky moc za váš drahocenný čas, přeju hodně úspěchů do příštích let a mějte se moc fajn.

Petr: Tobě taky. A někdy se zase ozvi. Pomáhá nám to třídit myšlenky!

Zdroj foto: Lukáš Janičina



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Čtěte také...

Filip Chudý (baskytarista v DYING PASSION, ex-MEMORIA…)

filip chudy2009Filip Chudý je dlouholetým hráčem na basovou kytaru. Působil zejména v hranické kapele MEMORIA a nyní hraje v šumperské partičce jménem DYING PASSION. O těchto projektech i jiných věcech s...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Ještěže si s námi Jo Nesbø jen zahrával

zizen perexPo desáté knize v sérii o Harrym Holeovi se autor nechával slyšet, že s oblíbeným vyšetřovatelem končí, že o Harrym už psát nebude. Neuběhlo však mnoho času a Harry se vrací na scénu. Stejně jako autor nemůže být bez svého hrdiny, Harry neumí žít...

Divadlo

Švandovo divadlo přináší mrazivý zážitek

zahrada perexKdyž slyšíte název Betonová zahrada a nečetli jste novelu Iana McEwana ani neviděli její filmovou verzi, asi máte mnoho představ, co se za trochu sterilním názvem skrývá. Přesně pro takové diváky bude nová inscenace mrazivým zážitkem. V Česku...

Film

Thrillerová Carrie z roku 1976 má co říci i dnes

200filmNovela Carrie má pro kariéru mistra literárního hororu Stephena Kinga zcela zásadní význam. Díky jejímu komerčnímu úspěchu mohl rezignovat na učitelské řemeslo a začít se plně věnovat psaní, což se později ukázalo jako vynikající volba. Vzhledem ke zmiňov...