Banner

1st Choice: „..Nikdy jsme moc nedělali kompromisy!“

200rozO rockové partičce z Prahy už tu byla řeč několikrát. Mají za sebou dvě alba, slušnou řádku odehraných let i koncertů. A taky početnou základnu fanoušků, kteří se už nemůžou dočkat nedělní párty 8. září ve Stromovce. Jmenuje se Sunday Music Jam a právě 1st Choice tam potkáte. Nejen o téhle jednodenní akci, ale třeba i o budoucnosti samotné kapely jsme si popovídali s bubeníkem Honzou Martínkem!


Na scéně už jste víc než deset let. Jak se za tu dobu kapela zformovala? Prošli jste nějakými žánrovými změnami? 

Tak že bychom jeden rok hráli balkánskou dechovku a další rok severský black metal, to se nestalo :-) každopádně nějaký hudební vývoj tam určitě je. Když si porovnáš naši první desku Sweet Illusion, která vyšla v roce 2004, a pak Online, kterou jsme vydali o čtyři roky později, tak ho tam asi nebudeš mít problém vystopovat. První deska byla určitě syrovější a nesla se v duchu postgrungeových kapel, které jsme tehdy hodně poslouchali. Vzhledem k tomu, že v té době u nás kapely jako Creed či Puddle Of Mudd nebyly nijak známé, tak nám všichni vyčítali, že kopírujeme Pearl Jam, což bylo poněkud úsměvné. Později na nás zanechala stopy i vlna melodického punku, kapely jako The Ataris nebo Jimmy Eat World. Druhá deska je, jak říkám, trochu víc "pro holky", je o něco popovější, chytlavější. Pořád nás hodně baví kapely, které si na nic nehrají, a skládají silnou a chytlavou muziku - například Foo Fighters, tam je ten vliv asi nejvýraznější, a z poslední doby třeba Biffy Clyro.

roz
Jedna z transformací byla i změna názvu, tedy jen z grafického hlediska - z First Choice se postupem času stalo 1st Choice, protože se nám to zdálo víc sexy. Tím pádem jsme se pro diváky Babovřesk stali už definitivně neakceptovatelnými. Tehdy naše jméno nedokázali jen vyslovit, teď už ho nemohou ani přečíst.

Došlo za ty roky k nějakým změnám v seskupení? Vím, že máte problémy se zpěváky, proč tomu tak je? 

Tvrdé jádro kapely, totiž já a oba kytaristi, Martin "Mrazík" Mrázek a Zbyněk Pokorný, je v kapele od začátku. První zásadní změna byla, že před šesti lety odešel zakládající člen, baskytarista Martin "Puškin" Puškař, kterého velmi brzy nahradil Jakub "Cubass" Kapal. Pak nastaly ty peripetie se zpěváky, které jsme do dnešní doby vystřídali už čtyři. To je docela složitá záležitost, za sebe můžu říct, že jsem rád, že jsme vždycky spolupracovali s výbornými zpěváky. Laťka, kterou nasadil na obou deskách Michal Hovorka, je proklatě vysoko, ne každý na to má. Vždycky v tom hrály roli nějaké aspekty, buď nedostatek času, nebo energie či chuti. Druhá věc je ta, že my jako kapela, která se zná už léta, máme vybudovaný poněkud svérázný způsob komunikace a asi i smysl pro humor. Já vždycky říkám, že bych do 1st Choice fakt nechtěl přijít jako nováček :-)

roz1

Ačkoliv jste na scéně více než oněch deset let, a sice nějaké úspěchy za sebou máte, stále vás není nikde vidět na main stagích tuzemských festivalů. Čím si to vysvětluješ?

Asi tím, že nemáme v kapele saxofon či tahací harmoniku, oblíbené to nástroje českých posluchačů :-) ale vážně. Jednak jsme nikdy nedělali, ani teď neděláme, "většinově přijatelnou" muziku a nikdy jsme moc nedělali kompromisy. Kolikrát jsme slyšeli, že to máme dělat víc pro lidi, zpívat česky, nejlépe o chlastu, protože, jak nám nedávno bylo řečeno "u nás si chtěj lidi zařvat na Kabáty a Tři sestry"... no takže tak, nic proti těmhle dvěma zmíněným kapelám. Je pravda, že na naše oblíbené kapely, například Foo Fighters, Pearl Jam a podobně přijde do Prahy dvacet tisíc lidí, takže dejme tomu nějaký potenciál tu u českých posluchačů je, jenže tohle jsou stálice. A k těm festivalům: na main stagích, jak říkáš, jsme už skoro na každém větším festivalu hráli, za jedenáct let se toho dá stihnout hodně :-) fakt je ale ten, že hlavní časy mají už zhruba tak stejně dlouhou dobu, ne-li déle, obsazené "stálice". Pořadatelé festivalů se bojí riskovat, a já se jim vlastně nedivím. Je to ale dvousečná zbraň: lidi totiž už pomalu přestává bavit jezdit patnáct let na deset festivalů, kde se pořád točí pět stejných kapel. A díky tomu na ně doléhají finanční problémy, jak jsme mohli letos vidět už několikrát. A pokud se objeví nějaká nová hvězda, je to většinou někdo, kdo absolvoval takové to kolečko, že nejdřív dá manažer dohromady kapelu, pak se udělají fotky, potom se domluví všechny hlavní tuzemské festivaly, a teprve až potom se jde napsat nějaká muzika! Osvědčený model od dob Briana Epsteina, Malcoma McClarenna a dalších.
Trochu sebekriticky musím zmínit i jednu věc: propracovat se do první ligy stojí strašně moc odhodlání, času a peněz. S vědomím, že se to vůbec nemusí povést - ba co víc, že se to spíš nepovede, než povede. Většinu kapel to totiž nakonec jen brzy zničí. Věnovat tomu sto deset procent, jak by se slušelo a patřilo, na to prostě už asi nemáme. Tedy ne že bychom úplně rezignovali, spíš si myslím, že náš čas může ještě přijít - sice už nám není osmnáct, ale do důchodu se ještě nikdo nechystá, navíc duševně jsme stále puberťáci - ale soustředíme se spíš na to, dělat dobrou muziku a pořádně, a ono to půjde :-)

roz4

Už je to poměrně dlouho, co jste vydali poslední album. Chystáte něco nového?

Je to tak, flákáme se. Bylo to způsobené i personálními změnami, o kterých jsem už mluvil. Vždycky, když přišel do kapely nový zpěvák, soustředili jsme se víc na sehrání koncertního repertoáru, než na novou tvorbu. Já bych rád natočil s 1st Choice desku, nebudeme ale zastírat, že je to především otázka peněz. Natočit kvalitní CD, dát si na něm záležet, aby ze zvukového a grafického hlediska vypadalo obstojně (tak, jak jsme to udělali s Online) znamená investovat do toho bezmála statisíce. A to je investice, která se nikdy, nikdy a ještě jednou nikdy nevrátí. Takže si to každý už pořádně rozmyslí. Když se tak koukám kolem sebe, mnoho kapel, českých i zahraničních, už jde jinou cestou: jednou za čas natočí singl, který vydá na internetu, k němu natočí videoklip a pustí ho do světa. Takže to je cesta, kterou bychom se rádi v co nejbližší budoucnosti vydali i my. Myšlenka udělat desku mě ovšem láká, rád bych udělal něco koncepčního, kde by jednotlivé skladby tvořily nějaký příběh. Na koncertech teď hrajeme novou píseň "River Lodge", která by takový příběh mohla rámovat. Uvidíme.

V neděli 8. září se uskuteční Sunday Music Jam. Ty jsi spolupořadatelem festivalu a tak je skoro samozřejmé, že tam 1st Choice uslyšíme. Můžeš ale přidat i jiné (hudební) tipy, proč se do Stromovky vypravit?

Co se týče těch hudebních tipů, pak je to samozřejmě americký písničkář Vinnie James, který se už před nějakým časem přestěhoval do Česka a má za sebou velmi pestrý hudební životopis: jeho album bylo nominované na cenu Grammy, v USA spolupracoval s největšími hvězdami, například zpíval vokály na nejslavnější desku Bon Jovi (Slippery When Wet), a nyní hraje v malých pražských klubech. Vždycky když ho vidím naživo, tak mi hlava nebere, jak to, že tenhle člověk tady nevyprodává velké haly. Někde jsem v nadsázce napsal, že jeho zpěv přivádí ženám spontánní orgasmy, a ona to vlastně zas taková nadsázka nebyla :-)) takže tohle musíte vidět! I další kapely budou hodně kvalitní, těšíme se na naše kamarády Algorytmus v nové sestavě, další jistotou jsou Flattus, Povětroň, Attack The Hero jsou naživo super kapela, vystoupí i vítězové soutěže, kterou jsme přes rok pořádali: The Partisan a ostří hoši z Ostravy Sweet Leopard.

roz2

Co všechno obnáší organizace takového festivalu?

Strašně moc dřiny a nervů :-) letošní ročník bude ale trochu jiný v tom, že půjde o charitativní festival s akcentem na pomoc zvířecímu útulku v Bohnicích (www.utulekbohnice.cz). Všechny vystupující kapely nafotily kalendář se zvířátky, který se bude za 250 korun prodávat na místě. Takže skoro bych řekl, že větší zátěž než festival samotný byla produkce toho kalendáře, ovšem výsledek stojí za to. Navíc se tím ještě pomůže dobré věci.

Sunday Music Jam není jediný festival, kde máte vystoupení. Letos jste se vypravili na třeba Keltskou noc či na Mezibrány. Jaký vnímáš rozdíl mezi fesťákama a klubovým koncertem?

Tuhle otázku by každá kapela zodpověděla zhruba stejně, hlavní rozdíl je především v servisu. Větší festivaly mají většinou super podmínky, co se týče zvuku a vůbec všech věcí kolem. Na větším pódiu můžou muzikanti víc řádit, na druhou stranu kontakt s lidmi, pokud přijdou, je v klubu těsnější. Obecně se i při klubových koncertech už snažíme vyhledávat taková místa, kde je aspoň profesionální zvuk a nějaké zázemí. I když, ne vždy to vyjde... :-)

Foto: Marek Holoubek, Jana Kleinbauerová



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).


Hledat

Mimísek 6

Partneři

Čtěte také...

Doba nepřeje novým písničkám, říká zpěvák Dalibor Janda

janda perexPřed loňskými Vánocemi jel koncertní šňůru, vydal již své 21. album - DVD Karaoke párty s melodiemi svých hitů - či singl své dceři, zpěvačce Jiřině Anně Jandové. Má úspěchy. Přesto má k dnešní době výhrady: nelíbí se mu, že do rádií je velký pro...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Nejděsivější místa české historie vážně děsí ...
ImageNakladatelství XYZ přináší velmi zajímavou knížku pro milovníky děsivých historických událostí a tragédií.  Ale také tajemna. Nedoporučuji číst v depresi! Lidstvo má i svou odvrácenou stranu a tady vy...

Divadlo

Cube: hudba, obraz a pohyb v kostce. Laterna magika přichází s novým projektem

laterna magica 200Laterna magika připravuje novou inscenaci, která vychází z programové řady LaternaLAB – laboratoře určené k výzkumu možností, jaké Laterna magika jako druh divadla nabízí. Tvůrci tak dostávají prostor vyzkoušet nové postupy i kombina...

Film

Jak spolu prchali princezna a budoucí písař

princ 200Z trojice nových pohádek, které přichystala Česká televize, spatříme jako první Princeznu a písaře, a to ve stědrovečerním čase. O den později následuje Kdyby byly ryby a na druhý svátek vánoční se můžeme těšit na slovenský příspěvek Láska na vlásk...