Autora Jana A. Nováka není nutno mnohým čtenářům, zajímajících se o záhady, představovat. Jeho doposud vydaná dvacítka knih nasvědčuje, že okruh svých čtenářů si dávno získal. Kontrasty ověřených faktů s mýty, legendami a pověstmi doplňuje nedávnými událostmi. To jen na připomínku, že z historie se člověk nepoučil a opakuje chyby předků. Na čtenáři nechává, aby si udělal svůj názor, popustil uzdy fantazii a občas i decentně o něčem pomlčel.

Již v úvodu se uvádí, že každý chrám, i ten nejmenší kostelík na vsi, vypráví příběhy, stačí se dobře dívat a poslouchat. Protože zašifrované tajné vědomosti, původně určené jen těm „kteří vědí“, jsou nejen v architektuře, ale i ve výzdobě.

První kapitola je věnována pradávným svatým místům - rotundám a rozmístění českých menhirů v jejich blízkosti. Začínající křesťanské stavby se budovaly právě na takovýchto místech ze zřejmého důvodu - potlačit pohanství. U nejstaršího kostela sv. Klimenta v Levém Hradci, a nejen tam, to archeologický průzkum, potvrdil. Pozornost se věnuje i rotundě na hoře Říp, sama magnetová hora zvláštnostmi oplývá. Nedávno archeologové našli základy rotundy velkých rozměrů v podzemí starého Děkanství na Vyšehradě. Co to znamená?

Druhá kapitola je věnována svaté armádě, životu světců. Dozvídáme se, proč jsou svatí a jak s nimi souvisí alexandrijská Hypatie.

Kapitola třetí pod názvem Tajemství stavitelů obsahuje mnoho zajímavostí a záhad. Dočtete se třeba o tom, jak vlastně fungovala stavební huť a proč měla svá vlastní tajemství. Autor zde zmiňuje rovněž opata Sugera (1081-1155), který vlastně stavitelem nebyl. Pochopitelně, že se seznámíte s jednotlivými důležitými stavebníky, od Matyáše z Arrasu, Petra Parléře, Ignáce Dientzenhofera, Blažeje Santiniho Aichlera, až po Josefa Mockera. A proč se kostelu Panny Marie Sněžné na Novém městě pražském říká zakletý? I o tom se v knize dočtete.

Čtvrtá kapitola je zaměřena na záhady obrazů od dob románských (rotunda ve Znojmě i v Holubicích u Kralup), či záhadu hlav v Závisti nad Zbraslaví i jinde. Můžete rozvažovat, zda v Klášterci na Orlicí, v kostele Nejsvětější trojice, jsou postavy čertů nebo astronautů... Zobrazuje obraz na zdi kostela ve Chvojně nedaleko Konopiště sluneční soustavu? A co ukrývá kostelík ve vesničce Vitochov u Vírské přehradní nádrže? Jak na vás působí výzdoba kostela sv. Jakuba Většího v Libiši ze 13. století s množstvím žen i s pohanskou Sibyllou sedící ve společnosti římského císaře Augusta, tedy pohané v křesťanském kostele? A co ta podivná zelená hlava umístěná pod nohama sv. Prokopa ?

Nechybí zázraky, zjevení, duchové a strašidla, těm je věnována předposlední kapitola. Nelze pominout záhadnou abatyši Marii Elektu, která pocházela z Itálie a zemřela v roce 1663. Dnes sedí na židli v proskleném výklenku u sv. Benedikta na Hradčanech a její tělo je stále obestřeno záhadou.

Poslední kapitola již svým názvem, Chrámy na vodě a drahých kovech, předesílá, o čem bude řeč. Přenese nás na Ostrov sv. Kiliána, nahlédneme do jeskyně sv. Ivana, dozvíme se něco o pokladu jezuitů pod Karovým náměstím a vydáme se do Kutné Hory. Opět samé záhady a podivnosti.

Kniha je doplněna obrazovým materiálem a slovníkem výrazů.

Tajemství našich chrámů
Autor: Jan A. Novák
Žánr: populárně naučný
Nakladatelství: Alpress, s.r.o
Rok vydání: 2020
počet stran: 278
Hodnocení: 95 %

Alpress - Tajemství našich chrámů

< Předchozí		Další >