Velikonoční vajíčka jak je neznáte. Zajímavosti z historie zdobení vajec

Velikonoční vajíčka jak je neznáte. Zajímavosti z historie zdobení vajec

velikonoční stromek Velikonoční svátky se opět blíží a k přípravám patří i tradiční barvení vajíček. Malování a zdobení velikonočních vajíček nijak nesouvisí přímo s křesťanskými tradicemi. Již v pradávné době se malování a zdobení používalo, jak dokladují nejstarší sumerské hroby z dob 2500 let před naším letopočtem, které obsahovaly i zdobené vaječné skořápky. Co zajímavého z historie ještě o barvení vajíček víme?

S nástupem křesťanství, a s ním spojeného dlouhodobého půstu před Velikonocemi, se nesmělo jíst maso, mléčné výrobky a také vajíčka. Jenže slepice to nevěděly, a po zimě začaly opět snášet. Protože vařená vajíčka vydrží déle, tak se jich nashromáždilo větší množství. Pomocí přírodních zdrojů (odvar z cibule, červené řepy a dalších) se barvily pro odlišení podle doby snůšky, a také od čerstvých. Barvená vajíčka se pak rozdávala koledníkům na Velikonoční pondělí.

vajíčka barevná

Co znamenají jednotlivé barvy velikonočních vajíček?

V životopise Marca Aurelia (121 - 180 n. l.) se uvádí legenda o slepici, která v den jeho narození snesla červené vajíčko. Červená barva na vajíčkách, symbol krve a života se stává zvykem a posílá se i jako přání k svátku jara. V Čechách se tento posel jara našel v hrobě ženy z let 1020-30 na jižní Moravě. První historicky doložené barvení je z roku 1290, kdy král Edward I. nechal jako dar obarvit zlatou barvou 450 vajec. Inu král, mohl si to dovolit!

A jak to bylo se žlutou barvou na vajíčkách? Opět jde o legendu, a to z doby, kdy Ježíš Kristus se Svatým Petrem chodili po světě. Jednou, když u skoupé bohaté selky nic k jídlu nedostali, zastavili se v malé chaloupce u vdovy s dětmi. Ta měla jen jednu slepici a jedno vejce původně určené dětem, ale dala jej hostům. Ráno ve vyhaslém popelu pak našla zlatou skořápku a od té doby pocestným nabízela žlutě obarvené vajíčko.

Jak se začaly používat další barvy, tak se k nim postupně přiřazoval i symbolický význam. Červená znamenala lásku a náklonnost, dívky je dávali jen svému milému. Barva zelená − světlá naznačovala sympatie, tmavá oblíbenost, celkově zelená i štěstí, bohatství a plodnost. Modrá s fialovou − to byla naděje, ale žlutá odmítnutí. Žlutá barva však také vyjadřuje slunce vítězící nad zimou a zrající obilí.

borkovanské kraslice 4

Původ slova kraslice

Slovo kraslice, které máme spojené s vyfouknutými a nádherně ozdobenými vajíčky, se objevuje v nejstarších českých slovnících i v Postile pražských studentů Konráda Waldhausera z roku 1369. Staročeské kraslice opěvují Bartoloměj z Chlumce (cca 1379) nebo Tomáš Štítný ze Štítného (1330 - 1409) ve svých spisech. Kraslice lze vysvětlit jako vejce s jasnou, ohnivou červenou barvou, mimochodem staré označení Velikonoc bylo “červené svátky” (např. v jihozápadních Čechách).

Zdobení vajíček se ve světě vyvíjelo jinak a z kraslic v různých zemích je cítit historie i kulturní zvyklosti. Nejstarší technikou bylo používání vosku s různými způsoby dalších postupů. Koncem 19. století se začíná používat modrá barva a rozšiřují se způsoby zdobení vyškrabováním, olepováním slámou, trávou či tkaninami, obalováním v koření či semínkách.

V roce 1895 byla na Národohospodářské československé výstavě poprvé vystavena malovaná vejce (již vyfouknutá) z Čech, Moravy a Slovenska a měla veliký úspěch. Kraslice se tak stávají předmětem sběratelských zájmů, na vyškrabovaných se po první světové válce uplatňuje barevnost. Zájem o ně stoupal v dobách, kdy se začaly používat k různým výzdobám. Práce to není vůbec snadná, nad jedním vajíčkem se stráví hodně času, a proto už se začínalo s jejich výrobou kolem vánoc.

velikonoční stromek

Borkovanské kraslice a jejich historie

Mezi nejkrásnější kraslice patří ty z moravských Borkovan, které jsou známé po celém světě a můžete je vidět v Kremlu i v Bílém domě. Na skořápku se nanese anilinová barva a po jejím zaschnutí se začíná „ résovat“ podle momentální inspirace malérečky, proto každý kus je originál. Odborně se této technice říká gravírování, používají se nejen slepičí a husí vejce, ale i pštrosí.

Nápisové kraslice byly módou ve 30. letech 20. století, verše byly s pozdravnou, milostnou i vlasteneckou tématikou. V 70. letech byly i texty s notovým záznamem populární písničky a byly vždy na přímou zakázku. Také se oživují starší tradice jednobarevných vyškrabovaných kraslic. Každá malérečka měla, a má, i dnes vlastní rukopis, ve skladbě barev, ve výběru motivů i v kompozici. Asi od šedesátých let a sedmdesátých let 20.století se uplatnil v Borkovanech také jiný způsob dekorování, oživující starší tradici jednobarevných vyškrabovaných kraslic.

Od roku 2009 mají v Borkovanech stálou expozici kraslic, které jsou trvale uloženy v temných vitrínách, aby je světlo nepoškozovalo. Ve fondu muzea v Kloboukách u Brna jsou uloženy kraslice z okolí z přelomu 19.- 20. století, ty jsou jednobarevné, zdobené rostlinnými motivy. Dnes jsou i obce, které mají v období svátků své „kraslicové stromky“. I když letošní velikonoce budou opět omezené, nenechme si je zkazit špatnou náladou.

borkovanské kraslice

Prameny a foto : Borkovanské kraslice | Borkovany


 

Přihlášení



Soutěže

Hana Zagorová dokázala oživovat písničky, byla v nich krása, oduševnělost a poetika

I kdyby nazpívala třeba jen třetinu toho, co ve své kariéře Hana Zagorová skutečně natočila, tak by byla pořád tou milovanou zpěvačkou. I když nevyzpívala tři oktávy, uměla chytit za srdce, zaujmout. Už od svých uměleckých začátků dokázala oživovat písničky. Textem, výrazem, atmosférou a pak ještě čímsi, co v sobě nemá každý zpěvák.

Bouřlivé ticho po pobřežní cestě

Po tisícikilometrové Jihozápadní pobřežní cestě se manželé Raynor a Moth snaží vrátit k normálnímu životu a zase žít mezi čtyřmi zdmi. Jenže to pro ně není vůbec jednoduché. Raynor bojuje se strachem z lidí i z budoucnosti a Moth vzdoruje postupující nemoci. Ale postačí neuvěřitelné gesto někoho, kdo si přečetl o jejich putování a ztrátě domova, a znovu se v nich probudí síla a odhodlání.
Kazda
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Kristýna Trpková: „,Já se pořád víc než za spisovatele považuju za čtenářku, takže svoje knihy píšu hodně intuitivně.“

kristyna trpkova 200Kristýna Trpková žije v Holicích. Pracovala jako disponentka zákaznického servisu, nyní se věnuje péči o tři malé děti. Od sedmi let hraje na klavír, kromě toho ve volném čase ráda zpívá, jezdí na kolečkových bruslích nebo peče. P...

Hledat

Odvážná rebelka, která jako jediná může zachránit království

Malá Mia je sirotek žijící ve středověkém městě, v němž zná každý kout. Je samostatná a velmi vynalézavá, a tak se jí a jejím třem lasičkám daří přežít na ulici, a to zejména díky krádežím jídla. Jednoho dne Mia prchá před strážemi a narychlo se převlékne do princeznovských šatů.
Kazda

Čtěte také...

Dílo a jak s ním nakládat

host logoBrněnské nakladatelství Host předložilo veřejnosti dvě publikace, které určitě rozšíří obzory běžného čtenáře a přimějí jej, aby se zamyslel nad skutečnosti méně zjevnými či přímo pomíjenými - ale přesto existujícími.

Z archivu...


Literatura

Zahrada plná jedu: Alžběta Tudorovna pátrá po vrahovi svých příbuzných

zahrada plna jedu 200Nakladatelství BB/art přináší čtenářům milujícím historické detektivky a tudorovskou Anglii román americké autorky Karen Harperové Zahrada plná jedu (The Poyson Garden, 1999), jehož hrdinkou...

Divadlo

Ľadové zrkadlo

ladove zrkadlo zpV rámci Bratislavského majálesu sa 1. mája predstavili deti z ochotníckeho divadla z Devínskej Novej Vsi pod vedením Marty Potančkovej v detskom muzikálovom predstavení Ľadové zrkadlo. ...

Film

Petr Jákl povyprávěl, jak bylo na festivalu v Karlových Varech

Kopie souboru Petr Ja╠ükl 1 (2)Producent a režisér velkofilmu Jan Žižka Petr Jákl dorazil do Karlových Varů na filmový festival s tajným plánem, který mu vyšel. Nakonec se přeci jen odchýlil od původní varianty, protože občas neumí...