Výstava v Zámeckém areálu Ctěnice mapuje příběh fenoménu Večerníček. Oblíbená pohádka na dobrou noc postupně přerostla díky mimořádné dramatické, výtvarné i animační kvalitě formátu krátkého žánrového útvaru a stal se z ní zcela originální televizní subjekt.
První večerníčkový příběh se odvysílal 2. ledna 1965; s výjimkou zpravodajství jde o jediný pořad České televize, který je bez přerušení vysílaný dodnes. Zároveň má také nejdéle vysílanou znělku, která je neodmyslitelně vepsána do naší paměti.
Interaktivní výstava bude probíhá na zámku Ctěnice a ve výstavním sále Špejchar. Představuje nejen nejoblíbenější příběhy, jako je Mach a Šebestová, Maxipes Fík, Rákosníček, Králíci z klobouku, Pohádky ovčí babičky anebo Krkonošské pohádky, ale také jejich tvůrce, scénáristy a výtvarníky. Výstavu doplní víkendové doprovodné programy, nabídka programů pro děti, nebo letní příměstské tábory.
V rámci výstavy jsou připraveny doprovodné programy: 15. 5. Květinová dílna víly Amálky, 11. 6. Když Večerníček nejde spát (v rámci Pražské muzejní noci), 17. 9. Koulelo se jablíčko, 15. 10. Čteme si pohádky bratří Čapků.
Místo a termín konání: Zámecký areál Ctěnice, 24. 4. 2016 – 30. 10. 2016
www.muzeumprahy.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Říká, že ve své tvorbě se ráda vyjadřuje spontánně, rychle a podle momentálního rozpoložení. I když se u ní odmala projevoval výtvarný talent, k malování se dostala oklikou – až ve chvíli, kdy se jejímu synovi proměnil život. O to víc si váží daru, který...
Blíží se 28. října, den, kdy si tradičně připomeneme výročí vzniku Československé republiky, tentokrát už devadesátéčtvrté. Pokud se vám nechce zůstávat doma a rádi byste se něco nového dozvě...
Tři Lamři v Galerii Ludvíka Kuby v Poděbradech jsou již sedmou společnou výstavou rodinného tria: otce Aleše Lamra a jeho dvou synů Hanuše a Jana. Výstava, začínající 4. května vernisáží, vzdává hold především nedávno zesnulému výjimečnému umělci ...
Trójské ženy žily deset let uvězněny ve zdech opevněného města. Pak jsou hradby zbořeny. Ony ale svobodu nezískají, místo ní přichází nové vězení – jsou vytrženy ze svých domovů a vrženy do kultury, jejímž jazykem nemluví.
Byl jen jeden slovenský herec, který v roce 1969 kráčel na festivalu v Cannes po červeném koberci a který tam byl tehdy zastoupen hned třemi filmy - českým snímkem Markéta Lazarová, kde měl roli A...