Publicistu a investigativního novináře Josefa Klímu není nutno dlouho představovat. Jeho knížky mají svůj okruh čtenářů, v této se ale poprvé představuje jako autor detektivky. Knížka vznikala v rozmezí pěti let a zahrnuje počátek 90. let, což autor uvádí jako hru s realitou. Ukazuje dobu, kdy se teprve rodí pravidla demokracie a vzniká nové tržní hospodářství. I když nepřipouští, že se jedná o jeho autobiografii, stejně čtenář získává pocit, že je s hlavní postavou spřízněn mnohem víc, než uvádí.
Dan je novinář, kterého přítel přetáhne do nově vznikající televize.
„Poprvé a naposledy vzniká v této zemi nová televize, úplně na zelené louce. Tebe neláká bejt u toho?“
„Loď s mužskými otroky spolehlivě oddistribujeme k inzerentům během fotbalového zápasu, ženské otrokyně jsme naopak stejně spolehlivě schopni nalodit na Dallas a všechny ty jihoamerické telenovely“.
Brzy se stává známou osobností přes své reportáže v pořadu Očitý svědek. Z dob studii mu zůstávají dva přátelé, se kterými se pravidelně setkával od 21. srpna 1968 v Praze. V místě, kde tehdy zemřela mladá dívka. S nimi prožil zajímavé cesty po světě a tehdy neřešil, jak bylo možné, že je tam pustili. Zrovna tak nikdy neřešil svou promiskuitu. Žen, které prošly jeho postelí, bylo dost. Některé si ponechal, měl v tom svůj řád. Až na tu poslední náhodnou známost, která mohla být jeho dcerou.
„Kdybyste měl dceru, jaká by měla být?“
Byl stále ženatý, doma se vyskytoval málo, věčné stížnosti na jejich syna ho unavovaly, měl proto svůj podnájem. Na své kamarády už také neměl čas, dokonce už zapomínal na jejich pravidelná roční setkání, a i když od jednoho z nich dostával pravidelně dopisy, neměl čas je číst, čehož později litoval.
„Čím více bude počítačů. Tím víc jim bude patřit svět“.
Ale únava z nedořešených zločinů, zákulisní praktiky, v nichž vyhrává pouze ten, kdo má peníze, už mu nepřináší dobrý pocit z práce.
„No vidíš, házels patky a nebyls nic jiného než další bílej kůň a taky jsi tak dopad. Ale čí bílý kůň?“
Atraktivní televizní prostředí se zákulisím vysoké politiky a organizovaného zločinu s detektivní zápletkou ukazuje na hektickou českou společnost 90. let, která přivádí Dana až na pokraj smrtelného nebezpečí.
Josef Klíma mi víc sedí v roli investigativního novináře, ale je zajímavé ho zažít i v roli spisovatele detektivního žánru. Knihu rozdělil na několik částí, tu první nazval „Den lenivý jak neprožít“, druhou „Sama hůl nebije“, třetí „Hloupého nepoučíš, děravý měch nenaplníš“ a poslední „Ježek sobě kadeřav“.
Loď s otroky
Autor: Josef Klíma
Žánr: detektivní
Nakladatelství: Euromedia Grup v edici Kalibr
Rok vydání: 2020
Počet stran: 592
Hodnocení: 70%
www.knizniklub.cz/knihy/461612-lod-s-otroky
| < Předchozí | Další > |
|---|
Léto je v plném proudu, slunce pálí o sto šest, na mnohé se přilepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“). Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod slunečními paprsky? Nebo jen dobí...
První pohádkový příběh z pera Dominika Ladsmana, autora populárního Deníčku moderního fotra, Lapuťák a kapitán Adorabl. Pojďte se začíst do příběhu, který vás zanese do Sedmimoří, kde malý Čeněk zažívá první opravdové dobrodružství. Konečně kniha ...
Zástupci Alšovy jihočeské galerie zvou na další výstavy v jejich pobočkách, které rozhodně stojí za návštěvu.
Další fáze rekonstrukce budovy Janáčkova divadla je ukončena. Kolik se ozývalo škarohlídů, že se to k výročí sta let republiky nepodaří. Avšak 17.11. byl zahájen Mezinárodní hudební festival, věnovaný dílu Leoše Janáčka, právě operou, která zazněla ...
Důvodů zajít do kina na slovenský film Duchoň a vychutnat si tak velké plátno bylo několik. Zajímalo mě, jak si s tímto životopisným filmem poradil režisér Peter Bebjak nebo Vladimír Plevčík v titulní roli, a jak je vykreslená dob...