K superskupinám zastávám ambivalentní postoj – buď je to průšvih, nebo jedinci dohromady vytvoří něco mimořádného. Naštěstí druhým případem je formace Vltimas, která 29. března pod hlavičkou nakladatelství Season Of Mist vydala debut Something Wicked Marches In.

Nejprve musím uvést na pravou míru, kdo to je, kde se vzali a jaká je jejich hudební minulost, abychom mohli pochopit tenhle zvukový klenot. Vltimas hrají extrémní metal a jsou to tři významní muzikanti: zpěvák David Vincent (ex Morbid Angel, nyní I Am Morbid), kytarista Rune „Blasphemer“ Eriksen (ex Mayhem, Aura Noir) a bubeník Flo Mounier (Cryptopsy). Myšlenka na založení kapely vzešla od považovaného kytaristy Eriksena, který riffy předložil Mounierovi s myšlenkou založit spolu kapelu. Chyběl jim však výrazný vokál, jenž však vzápětí našli ve Vincentovi. Dohromady se dali pravděpodobně koncem roku 2017, to je ale jen můj odhad, soudě podle odchodu Vincenta z Morbid Angel a faktu, že desku začali točit loni v květnu.

Na první pohled zaujme netradiční obálka desky, kterou vytvořil polský umělec Zbigniew M. Bielak (Paradise Lost, Bolzer). Na albu najdeme devět komplexních skladeb, hrací doba je 38 minut a opravdu to stojí za to! Vidět naživo je můžete třeba 10. srpna na festivalu Brutal Assault v pevnosti Josefov nebo 8. února v brněnské Flédě.

Otvírák nabízí mnoho podob a honosí se přívlastky jako precizní a rychlý. Dokáže si s posluchačem pohrát, upoutá pozornost a nepustí. Mě pohltila Praevalidus svou strukturou a chytlavostí a nemůžu si pomoct, ale něčím mi místy připomněla Vader. Nejkratší (2:57) Total Destroy! přináší masakr a textově je na jedničku s hvězdičkou, vypráví o tom, že individualismus zmírá, lidé ničí svou planetu, ale příroda nám to vrátí i s úroky. (Glory glory, destruction to all. Glory glory, celebrating the fall. Earth – Air – Fire and water in collusion. All of nature forces decide on the solution.). Rádoby zklidnění a zabrnkání na temnější notu přináší výpravnější kousek Monolilith. Rozhodně je experimentálnější, nabízí i čistý zpěv – ale stejně je divné představit si Vincenta bez basy, protože v Vltimas „jen“ zpívá - a zpomalení. Truth And Consequence opět jede na vlně předešlých skladeb a vyžívá se v technických kudrlinkách. Zajímavější mi přijde delší (5:29) kousek, Last Ones Alive Win Nothing s tíživější atmosférou a melodií, které se nejde zbavit, prostě můj favorit. Možná jde o nejmelodičtější kousek alba, rozhodně je groovy, a nejde zde o rychlost ale spíš o pocit, který píseň navodí. Skluz do technických vod zajišťuje Everlasting, která se pyšní mnoha vrstvami a překvapivými změnami. Předposlední Diabolus Est Sanguis se vyznačuje propracovaností, ale textově mi k hudbě moc nesedí. Závěrečná lehce atmosférická skladba nese jasný vzkaz: postupujeme dále!

Vltimas je uskupením tří zručných, známých a kreativních hudebníků, takže s jejich debutem jde vlastně o sázku na jistotu. Podmanivá technická extrémní hudba s nezaměnitelným vokálem jednoduše funguje a já vám ji vřele doporučuji k poslechu!

Název nosiče: Something Wicked Marches In
Interpret: Vltimas
Žánr: extrémní metal
Skladby: 01. Something Wicked Marches In, 02. Praevalidus, 03. Total Destroy!, 04. Monolilith, 05. Truth And Consequence, 06. Last Ones Alive Win Nothing, 07. Everlasting,
08. Diabolus Est Sanguis, 09. Marching On
Stopáž: 38:21
Vydavatelství: Season Of Mist
Hodnocení: 88 %

Zdroj foto/obálka: http://www.season-of-mist.com/bands/vltimas