Farářka Martina Viktorie Kopecká je v posledních dnech hodně vidět především díky její účasti ve Stardance. Před několika dny vydala však také knihu Deník farářky vycházející z jejího blogu.

 

 

Kniha obsahuje kapitoly ze života Martiny Viktorie Kopecké, které se odehrály během tří let. Jak vysvětluje v úvodu, tak jsou poskládány okolo dějové linky církevního roku, který nezačíná 1. lednem, ale časem adventu, dobou čekání a přicházení. Kromě adventu tak popisuje Vánoce, zimní liturgické mezidobí, postní čas, Velikonoce, svatodušní dobu a letní liturgické mezidobí a čas, než přijde nový advent.

„V knize najdete mé úvahy, vyprávění o cestách, zážitcích, které snad vymyslí jedině Bůh, o setkáních, která se mě dotkla, ale jsou tu i kázán a praktické poznatky ze života ženy – kněze, biblické citáty a fotky. Píšu také o papeži Františkovi, kterého jsem potkala několikrát v rámci posledních dvou let, abych se držela schématu církevního roku, vyprávím epizody s ním na přeskáčku. Najdete tu taky pár novinových článků a odkazy na mé povídání, které je dostupné online,“ popisuje farářka v úvodu.

Na Deník farářky jsem byla moc zvědavá, protože jsem postavu Martiny Viktorie Kopecké znala již z dřívějška z nějakých přednášek a její osoba mi byla sympatická. Zajímal mě pohled do jejího života i do jiné církve než té, jež jsem byla chvíli součástí. Všeho se mi dostalo a líbilo se mi, že se na stránkách knihy nijak nesnažila přesvědčovat, naopak popisovala a představovala se v naprosto „normálním“ a ne nějakém „božském“ či svatouškovském světle.

Biblická kázání nebo zamyšlení střídají popisy nejrůznějších útrap ze života farářky i ženy (v botách na operu se neběhá). Vše doplňují zajímavé ručně psané citáty a moudra („štěstí je heavy metal, ale někdy trochu punk“) a také fotografie hlavně z cest. Vše to dohromady takovým zvláštním způsobem funguje a jako čtenářku mě to moc bavilo. Také se u mě střídaly emoce: až jsem se dojímala z farářčiny radosti, když psala o papeži, často jsem se usmívala, nebo se zamýšlela u nějakých nových informací a cítila, že to tak má být.

Kniha mě přesvědčila o tom, že tato farářka je opravdu jedinečná osoba a pokud se s ní chcete poznat, můžete zajít na její kázání, nebo si pro začátek přečíst tento deník!

Martina Viktorie Kopecká je farářka Církve československé husitské. Narodila se v roce 1986 ve městě Louny, ale už pěknou řádku let jí pošta chodí do centra Prahy. Kromě teologie vystudovala také psychologii a speciální pedagogiku, aby k učení o Duchu přidala i lidskou duši (a neurofyziologii). Říká o sobě, že je věčnou studentkou, a tak v současné době pracuje na doktorské práci a dokončuje další psychoterapeutický výcvik. Už desátým rokem slouží Bohu i lidem v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a také v malé kapličce ve Strašnicích v Praze. V roce 2013 ji v Jižní Koreji zvolili do ústředního výkonného výboru Světové rady církví (World Council of Churches) a během svého osmiletého působení v úřadě v Ženevě zjistila, že ekumena, tedy mezicírkevní spolupráce a mezináboženský dialog, je její životní styl. Roli farářky překračuje – nebo spíše doplňuje – mnoha svými dalšími úlohami, třeba jako prezidentka festivalu Meeting Brno nebo jako Vyslankyně dobré vůle ČR.

Deník farářky
Autor: Martina Viktorie Kopecká
Žánr: osobní rozvoj, teologie, životopis
Nakladatelství: Mladá fronta (Albatros Media)
Rok vydání: 2021
Počet stran: 264
Hodnocení: 86 %

https://www.albatrosmedia.cz/tituly/77443587/denik-fararky/

< Předchozí		Další >