I farářka může mít svůj blog (a knihu)
Banner

I farářka může mít svůj blog (a knihu)

Tisk

denik fararky 200Farářka Martina Viktorie Kopecká je v posledních dnech hodně vidět především díky její účasti ve Stardance. Před několika dny vydala však také knihu Deník farářky vycházející z jejího blogu.

 

 

Kniha obsahuje kapitoly ze života Martiny Viktorie Kopecké, které se odehrály během tří let. Jak vysvětluje v úvodu, tak jsou poskládány okolo dějové linky církevního roku, který nezačíná 1. lednem, ale časem adventu, dobou čekání a přicházení. Kromě adventu tak popisuje Vánoce, zimní liturgické mezidobí, postní čas, Velikonoce, svatodušní dobu a letní liturgické mezidobí a čas, než přijde nový advent.

„V knize najdete mé úvahy, vyprávění o cestách, zážitcích, které snad vymyslí jedině Bůh, o setkáních, která se mě dotkla, ale jsou tu i kázán a praktické poznatky ze života ženy – kněze, biblické citáty a fotky. Píšu také o papeži Františkovi, kterého jsem potkala několikrát v rámci posledních dvou let, abych se držela schématu církevního roku, vyprávím epizody s ním na přeskáčku. Najdete tu taky pár novinových článků a odkazy na mé povídání, které je dostupné online,“ popisuje farářka v úvodu.

Na Deník farářky jsem byla moc zvědavá, protože jsem postavu Martiny Viktorie Kopecké znala již z dřívějška z nějakých přednášek a její osoba mi byla sympatická. Zajímal mě pohled do jejího života i do jiné církve než té, jež jsem byla chvíli součástí. Všeho se mi dostalo a líbilo se mi, že se na stránkách knihy nijak nesnažila přesvědčovat, naopak popisovala a představovala se v naprosto „normálním“ a ne nějakém „božském“ či svatouškovském světle.

Biblická kázání nebo zamyšlení střídají popisy nejrůznějších útrap ze života farářky i ženy (v botách na operu se neběhá). Vše doplňují zajímavé ručně psané citáty a moudra („štěstí je heavy metal, ale někdy trochu punk“) a také fotografie hlavně z cest. Vše to dohromady takovým zvláštním způsobem funguje a jako čtenářku mě to moc bavilo. Také se u mě střídaly emoce: až jsem se dojímala z farářčiny radosti, když psala o papeži, často jsem se usmívala, nebo se zamýšlela u nějakých nových informací a cítila, že to tak má být.

Kniha mě přesvědčila o tom, že tato farářka je opravdu jedinečná osoba a pokud se s ní chcete poznat, můžete zajít na její kázání, nebo si pro začátek přečíst tento deník!

Martina Viktorie Kopecká je farářka Církve československé husitské. Narodila se v roce 1986 ve městě Louny, ale už pěknou řádku let jí pošta chodí do centra Prahy. Kromě teologie vystudovala také psychologii a speciální pedagogiku, aby k učení o Duchu přidala i lidskou duši (a neurofyziologii). Říká o sobě, že je věčnou studentkou, a tak v současné době pracuje na doktorské práci a dokončuje další psychoterapeutický výcvik. Už desátým rokem slouží Bohu i lidem v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a také v malé kapličce ve Strašnicích v Praze. V roce 2013 ji v Jižní Koreji zvolili do ústředního výkonného výboru Světové rady církví (World Council of Churches) a během svého osmiletého působení v úřadě v Ženevě zjistila, že ekumena, tedy mezicírkevní spolupráce a mezináboženský dialog, je její životní styl. Roli farářky překračuje – nebo spíše doplňuje – mnoha svými dalšími úlohami, třeba jako prezidentka festivalu Meeting Brno nebo jako Vyslankyně dobré vůle ČR.

denik fararky

Deník farářky
Autor: Martina Viktorie Kopecká
Žánr: osobní rozvoj, teologie, životopis
Nakladatelství: Mladá fronta (Albatros Media)
Rok vydání: 2021
Počet stran: 264
Hodnocení: 86 %

https://www.albatrosmedia.cz/tituly/77443587/denik-fararky/


 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Kamila Janovičová: Mám ráda hry, kde divák zakusí celou paletu emocí

Kamila Janovičová - fotograf Petr Chodura.„Miluju na divadle uvědomění si přítomnosti. Neopakovatelné tady a teď, propojení s kolegy, divákem a se sebou, kdy můžu sledovat přímou reakci na dění na jevišti. A když to všechno zaklapne, j...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Z archivu...

Čtěte také...

Nevěsta ze zámoří

Nevesta ze zamori 200Jak je u Hany Marie Kӧrnerové zvykem, je tato kniha opět brilantním dílem, plným lásky, romantiky, dobrodružství a napětí.

...


Výtvarné umění

Vzpomínky na Olympii – Ekecheiriá

altV roce 2012, kdy se konají Olympijské hry v Londýně, je velmi zajímavým počinem občanského sdružení Symposion projekt, jehož cílem je zdůraznit propojení sportovního soutěžení a kultury tak, jak bylo odnedávna pěstováno v antickém Řecku - um...

Divadlo

1000 věcí, co mě serou aneb zůstaneme kamarádi?

1000veci uvodkaUž je to 865 hejtů, co se na síti objevil blog 1000 věcí, co mě serou. Moderně pojaté fejetony, kterými nás povedená trojice oblažuje a nebojí se pojmenovat věci, které štvou obvykle i nás ostatní, ale nikdy jsme je nedotvořili do „věč...

Film

La Grande Bellezza

grande200Pri sledovaní filmu som sa stále vracala k novšiemu Sorrentinovmu filmu Mladosť, ktorý som videla ešte pred Veľkou nádherou. Nedalo mi to, navzájom ich neporovnávať a nehľadať medzi nimi paralely. Zatiaľ čo Mladosť na mňa pôsobila viac európsky (niel...