Ráj je román od nobelisty Abdulrazaka Gurnaha, jenž nám popisuje subsaharskou Afriku 20. století – události napovídají, že jde o dobu kolem 1. světové války – dobu kolonialismu, novodobého otroctví, ale také krásných setkání, kouzelné divočiny a střetávání různorodých kultur a nauk.

 

Ráj byl oceněn Nobelovou cenou za literaturu za rok 2021

Ráj od Abdulrazaka Gurnaha byl nominován na Man Brookerovu cenu a v roce 2021 byla kniha oceněna Nobelovu cenu za literaturu. Ale až teď má možnost český čtenář se seznámit s jeho prvním dílem v překladu. Sama švédská akademie se vyjádřila k ocenění Abdulrazaka Gurnaha: „Za nekompromisní a soucitné prozkoumávání dopadu kolonialismu a osudů uprchlíků rozpolcených mezi kulturami a kontinenty.“

Subsaharský bildungsroman aspiruje mnoha vrstvami kritického pohledu

Jde svého druhu o bildungsroman – napříč knihou se hlavní hrdina vyvíjí a formuje od dětství až do dospělosti, děj se tedy odehrává v rozmezí nespočtu let. Román se odehrává ve východní Africe – v dnešní Tanzanii v období kolem 1. světové války, kdy přichází velmi intenzivní koloniální politika také do Afriky.

Hlavní postavou je malý chlapec Júsuf, který je rodinou prodán „strýčkovi“, aby splatil otcovy dluhy. Po té je nějakou dobu v pobřežním městě, aby se později vydal na obchodní cesty se strýčkem Azízem. Doprovází jej na cestách a my s nimi poznáváme srdce afrického kontinentu se všemi jeho barvami i stíny. Gurnahův spisovatelský styl vyžaduje jistou trpělivost. Je velmi popisný a velmi květnatý, přesto zamlčuje některé zásadní věci, na které si čtenář musí přijít sám svou empatií. Putujeme s Júsufem po krajích a tajích dnešní Tanzanie, setkáváme se s džunglí, která nastoluje jiné zákony, potkáváme spolu s chlapcem zvláštní lidi, kteří mají vždy co nabídnout – od zkušenosti po netradiční radu – nechybí tu filosofie, intriky a tradice. Je to svět civilizovaných islámských obchodníků, kteří se setkávají s pohanskými kmeny Afriky vyznávající často animismus. Vedle sebe koexistuje islám, hinduismus i budhismus, monoteismus vedle polyteismu, nicméně do toho přichází z pozadí mocenské vztahy křesťanské Evropy, která se později stane koloniální velmocí.

Nejisté hledání ráje

Gurnah zde zobrazuje africkou společnost na pokraji koloniálních změn – do té doby se jednalo především o muslimskou kulturu na kterou měli vliv arabští a indičtí obchodníci a intelektuálové. Do tohoto světa pak postupně vtrhává cizorodá a na hony vzdálená kultura evropská. Nedá se říci, že by uplatňovaná nadvláda arabská a indská byla lepší než evropský kolonialismus (v této oblasti nejprve německý a později britský), ale kulturně se jedná o mnohem bližší společnost, než vzdálené myšlení osvíceného autoritářství, které vládlo v Evropě. Toto pak zapříčiňuje, že novodobý kolonialismus Evropy je surový a v mnoha ohledem násilnější a zkorumpovanější než arabské otrokářství a předchozí despotismus.

Evropský kolonialismus je totiž ve své podstatě nadřazenost modernity nad přírodou, a tedy i přinucuje svou mocí ostatní kultury k modernizaci a k „údajné“ civilizovanosti. V tomto smyslu pak může být „ráj“ chápán jako hledání minulosti, která nebyla idylická, ale nebyla také odtržená od přírodního smyslu. Rájem pak může být i prostá třpytivá tůň, převislé liány v zahradách a šťavnaté ovoce, které ještě není zatěžkáno kapitalistickým zdaněním. V kontrastu s civilizací spjatou s přírodou se civilizace produkující smradlavé továrny, auta, nenasytnost a bezohlednost lidí, zdá jako učiněným peklem.

V celém románu je v pozadí neustále cítit změna doby, změna paradigmatu, která přichází a to nás spolu s hlavním hrdinou zneklidňuje. I přesto román nechce aspirovat na nějaké historické paralely jako spíše na přiblížení pocitu, že politika je vždy politikou nadvlády a na dějiny jakožto jednotlivci nemáme až takový vliv, jaký bychom chtěli. I tak si však vždycky nějaké pozice volíme a žijeme podle nich. Podobně jako chlapec Júsuf, z něhož se stává dospělý muž.

Kulturní a rasová nadřazenost bílého muže

Román je plný rozporů, proměnlivý a plný různorodých identit, které se zvěčňují a přeměňují s dobou. Děj neustále teče a je v pohybu s tím, jak se mění dějinné události. Ráj čtenáři ukazuje, kolik různých aspektů může rasová nadřazenost mít – až s novodobým kolonialismem 18. století přichází rasismus v pravém slova smyslu a přináší mimo jiné obraz „ušlechtilých divochů“. Ukazuje do jakých oblastí kolonialismus zasahuje – od zpřetrhání vazeb s přírodou po vnucování koloniálního jazyka a jiného způsobu uvažování, který je dané kultuře zcela cizí. Gurnahův Ráj dává hlas utlačovaným a minoritním skupinám, které začínají být právě od slyšené. Další dimenzí jsou četné paralely s vyprávěním Koránu.

Román pokládá spoustu zajímavých a zvláštních otázek, na něž je těžké odpovědět a navíc odpovědi nejsou dány znalostí historie či specifickým poznáním, ale odpovědi leží v naší otevřenosti světu. Chce to totiž obrovskou sílu, hledat odpovědi a nechtít je ihned najít a možná i připustit, že žádná konečná odpověď neexistuje.

O autorovi

Abdulrazak Gurnah se narodil v roce 1948 na Zanzibaru. Jedná se o muslimského spisovatele, který své knihy píše v angličtině. V šedesátých letech vlivem důsledků postkolonialismu uprchl do Velké Británie, kde získal vzdělání. V dnešní době působí jako univerzitní profesor v Kentu, kde se zaměřuje především na vliv kolonialismu a postkoloniální myšlení. Jako romanopisec debutoval koncem osmdesátých let, nicméně se proslavil až románem Ráj z roku 1994. V češtině z jeho deseti knih vychází prozatím Ráj a kdyby Nobelovou cenou nebyl oceněn, s největší pravděpodobností by se k nám překlad jakékoliv jeho knihy nedostal.

Název: Ráj (Paradise)
Autor: Abdulrazak Gurnah
Překlad: Petra Nagyová
Nakladatelství: Prostor
Rok vydání: 2023
Počet stran: 248

https://eprostor.com/kniha/raj

< Předchozí		Další >