Michael Conelly nás nikdy neomrzí!

Harry Bosch nedávno odešel od losangeleské policie. Měl k tomu pochopitelně své důvody, ostatně po více než pětadvaceti letech služby se neodchází jen tak pro nic za nic. V knize Ztracené světlo to sice není explicitně uvedeno, kdo však Harryho jen trochu zná, určitě si domyslí, že tento svérázný detektiv měl už nejspíš po krk neskutečné byrokracie, která se uhnízdila v dříve docela benevolentním vedení LAPD.

Los Angeles je obrovská městská aglomerace, v níž může sebemenší jiskra zažehnout požár rasových nepokojů. A právě strach z možného výbuchu násilí po nějaké zpackané policejní akci (vzpomeňme jen na případ Rodneyho Kinga!) způsobil, že z nejvyšších míst se začalo vyžadovat striktní dodržování zákonů a předpisů. Což o to, na tom by nebylo nic špatného, spíše naopak, ovšem když už policista nemůže ani zatknout drogového dealera, protože je černoch či hispánec, není se co divit, že ve sboru to vře a než by hráli roli bezmocných statistů, mnozí jeho příslušníci raději odcházejí…

Takže Harry Bosch, důchodce, užívající si bezstarostný život vysloužilého veterána na pláži na Floridě či v nějaké ještě atraktivnější destinaci? Ani náhodou! Zapíchnout odznak rozhodně neznamená stát se v tom samém okamžiku civilistou, kterému je srdečně jedno, co se děje ve světě zločinu. Harry dělával na vraždách a má za sebou spoustu úspěšně vyřešených případů, ale jak už to tak bývá, vzpomíná především na ty, které se mu objasnit nepodařilo. Zvlášť jeden jej dodnes trápí, protože ta vražda mladé ženy jej svou brutalitou šokovala a představa, že pachatel nebyl nalezen a potrestán, mu nedopřává klidu. A tak se rozhodne pátrat po něm na vlastní pěst.

Jedná se ovšem o záležitost starou už čtyři roky a Harry byl tenkrát navíc z případu brzy odvolán. Je tedy vůbec možné navázat po tak dlouhé době na vyšetřování, které skončilo ve slepé uličce a jehož spis dnes leží v regálech mezi nevyřešenými kauzami? Překážek, které se mu staví do cesty, je však mnohem víc – není to tak dlouho, co došlo k teroristickému útoku na newyorská dvojčata, po němž byly schváleny zákony, dramaticky rozšiřující pravomoci FBI na úkor policií jednotlivých států.

Harry Bosch je varován, aby od případu, který začíná rozplétat, dal ruce pryč, protože jde o záležitost, spadající do výlučné kompetence federálů. Co ale může mít dávná vražda společného s terorismem? 

V knize Ztracené světlo se nám její autor opět představuje ve své vrcholné formě. Tajemství jeho celosvětové popularity má celou řadu příčin – od dokonalé znalosti poměrů v losangeleském policejním sboru přes detailní povědomí o vyšetřovacích metodách a postupech až po takřka encyklopedickou zběhlost v americkém právním systému. Spekulovalo se o tom, jestli Connelly nebyl v minulosti policista či zda nemá v LAPD informátora, který mu dodává materiál pro jeho příběhy. Ať už je tomu ale jakkoli, tím hlavním, co tohoto autora přivedlo na samý vrchol obliby mezi čtenáři detektivek, je umění navodit pomocí jednoduchých literárních prostředků atmosféru magické uhrančivosti, jež je charakteristickým rysem všech jeho knih.

Troufám si říct, že Michael Connelly povýšil detektivní žánr z tzv. oddechové literatury do mnohem vyšších, totiž uměleckých sfér. V knize Ztracené světlo se tedy opět setkáváme se sympaťákem Boschem a s napětím sledujeme jeho buldočí úsilí zjistit pravdu o zločinu, který po tolika letech již nikoho nezajímá. Možná ale přece jen zajímá, ovšem nikoli proto, aby byl objasněn, nýbrž z přesně opačného důvodu, totiž aby na něm dál ležel prach zapomnění. Držme tedy Harrymu palce!

• Název: Ztracené světlo
• Autor: Michael Connelly
• Překlad: Jiří Kobělka
• Žánr: detektivka
• Nakladatelství: Slovart
• Rok vydání: 2026
• Počet stran: 362
• Hodnocení: 100%
• Odkaz na web: https://www.slovart.cz/knihy-v-cestine/beletrie/detektivky-thrillery/ztracene-svetlo.html?page_id=219942