Reklama

Šmakova dračí poušt je úrodná na velkolepé akční scény a speciální efekty

Email Tisk

elfka perexAkce a zas jen akce, Peter Jackson ždímá Tolkienova Hobita dokonale a posouvá humorně laděnou fantasy pohádku do rozbředlých vod amerických akčních velkofilmů.  Obecně se dá říci, že ve světě filmu platí jednoduché pravidlo. Úspěch rovná se peníze a vyprodaná kina. S tím souvisí i fakt, že podle této jednoduché logiky je nutné filmovou látku vytěžit až do mrtě. Dá se říci, že Peter Jackson v nejnovějším díle své středozemské kalvárie potvrdil toto pravidlo dokonale.

 

 

Všichni sice dobře ví,že Jackson točí filmy pro anonymní masu diváků lačnících po velkolepých akčních scénách a speciálních efektech, pokud tedy pomineme jeho začátky s Braindead či Vesmírnými kanibaly. Na druhé straně to, jak tento pravděpodobně doživotní vlastník monopolu na filmové adaptace Tolkienových knih zatočil s Hobitem zvedne ze židle i nejednu smířlivější dušičku. Pána prstenů vzhledem k celkově akčnějším a dospělejšímu charakteru literární předlohy, skousli snad všichni. Ale točit v podobném duchu i Hobita, který je ve své podstatě spíše takovou mírumilovnou pohádkou pro děti, to už je poněkud silná káva.

Není se ale čemu divit. Komerce vládne filmovému světu a prodeje táhne hlavně akce a hvězdné obsazení. To vše by se pak mělo, pokud chceme hovořit o úspěchu na úrovni, zabalit do lákavého trojrozměrného kabátku. A jak jinak přitáhnout do kin mladší generaci neseznámenou s jemnou poetikou Tolkienova literárního světa než na provařený obličejíček Orlanda Blooma. Pravověrný fanoušek Středozemě tak musí stisknout zuby a zamáčknout slzu nostalgie. A to především nad tím, že spíše než věrné převedení Tolkienovy knižní prvotiny na filmová plátna připomíná Jacksonův Hobit akční prequel k filmovému Pánu prstenů.

Stejně jako v případě svého předchůdce obsahuje i Šmakova Dračí poušt celou řadu vedlejších dějových linek a přidaných postav, po kterých byste v knižní předloze pátrali marně. V konečném důsledku nejnovější Hobit představuje poměrně obsáhlý úvod zasazující události předcházející pouti společenstva za zničením prstenu do širších souvislostí Tolkienova univerza. Do hry se tu tak vrací nejen lesní čaroděj Radagast známý z prvního dílu, ale i Sauron. Obě postavy jsou ale nakonec pevnou součástí Tolkienova světa a představují dobrou záminku pro to natáhnout děj poměrně útlé knížečky na třídílnou trilogii. Zamrzí snad jen to, že stejně jako v případě Pána prstenů, kde se Jackson rozhodl ostentativně ignorovat postavu Toma Bombadila, podobným způsobem zpracovává i Mědeda, jehož úloha v celém příběhu je v podstatě odbyta několika nic neříkajícími scénami. Jackson si zkrátka Tolkiena upravuje jak se dá k nevoli skalních Tolkienových fanoušků marně plačících nad McDonaldizací jejich oblíbeného spisovatele.

Avšak ani v tom, co si Jackson vytyčil, se jeho snímku nedaří působit více než pouze uspokojivým dojmem. Snad by ani nevadilo, že je Jacksonova Středozemě generickým fantasy světem v mnohém doslova připomínajícím nastavovanou kaši z převařeného Pána prstenů, která je divákům servírována stále do kola až do vymření i těch posledních zbývajících mozkových buněk. Problémem je však spíše Jacksonova snaha vytěžit z potenciálu literární předlohy co nejvíce ve snaze natočit akční blockbuster, který by ve svém důsledku připomínal a snad i překonal jeho středozemskou prvotinu..

Tam, kde se mu nedostává literárního základu, Jackson zapojuje inovaci. Především pak sází na akci a skřety kosícího Legolase, jehož akrobatické kousky vám zcela určitě přivodí nejeden ironický úsměv. Z Tolkienovy pohádky se tak jakoby mávnutím kouzelného proutku stává akční groteska strhávající literární předlohu do šedi filmové průměrnosti, v níž všudypřítomná vata nahrazuje obsah. Tento dojem nemůže zvrátit ani rozvíjející se emotivní vztah mezi trpaslíkem a elfkou, který s veškerým respektem k Tolkienovu světu působí nemístným a chvílemi až trapným dojmem. A taková je i Středozemě nahlížená očima Petera  Jacksona, průměrná, zbavená originality a mystiky. Ve své konečné podobě tak spíše než obdivovaný vzor zakladatele fantasy žánru připomíná degenerovaný odvar z jeho současných forem.

smakova Hpoust

Warner Bros, Entertaiment s.r.o.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JANA LANGEROVÁ


redaktorka, tvůrce soutěží, 26 let (Štír a občas Střelec)

  • pochází z malé vesničky Zádveřice a nyní žije s manželem v ještě menší Lhotě, která leží 13 km od Zlína
  • Jana je čerstvou absolventkou fakulty multimediálních komunikací v oboru vztahy s veřejností a pracuje jako tisková mluvčí festivalu Chillibraní
  • s K21 je spojená už sedm let, začínala jako editorka a vypracovala se až k zástupkyni šéfredaktorky, nyní domlouvá soutěže a píše pro radost hlavně do literatury a mluveného slova. Udržuje se tak v tempu, má přehled a plní si knihovničku skvělými tituly
  • ve volném čase kromě kulturních věcí také moc ráda zahradničí (zajímají ji bylinky i pokojovky) a vaří různé dobroty. S manželem se věnují geocachingu - hledají poklady po okolí, často navštěvují různé metalové koncerty a jsou s partou přátel. Aktuálně propadli speedmintonu!
  • a Janino motto:To od Johna Lennona: „Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“
Banner

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 23

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Nemám žádné jméno – ukradená autobiografie dívky vězněné v Terezíně

nemam zadne jmeno hilarovaNakladatelství Fragment poprvé českým čtenářům přináší knihu Nemám žádné jméno ověnčenou mezinárodními cenami a známou v západní Evropě, jejíž autorka česká spisovatelka a básn...

Divadlo

Divadlo Archa: Kdo je srab a kdo je hrdina aneb představení Vadí-nevadí.cz

arc 200V září a říjnu můžete zavítat do divadla Archa na dokumentárně divadelní inscenaci Vadí–nevadí.cz od autorů Jany Svobodové a Philippa Schenkera. Ti spolu s hudebníkem Janem Burianem a videoartistou Jaroslavem Hrdličkou postavili na náměstí...

Film

Eva Zaoralová se na celý život zasnoubila s filmem

altJe neuvěřitelné, že stále činorodá Eva Zaoralová (případně též Hepnerová), překladatelka, filmová publicistka a dlouhou dobu také umělecká ředitelka karlovarského filmového festivalu, se letos dožívá osmdesáti let. Na její poč...