Reklama
Banner

Nickelback aneb jak O2 aréna praskala ve švech

Email Tisk

200hud7. listopadu k nám poprvé zavítala kanadská formace Nickelback s Chadem Kroegerem. Pro svoji první pražskou návštěvu si vybrali O2 arénu, kde před nimi vystupovaly už i jiné zahraniční hvězdy, jako například Bon Jovi nebo Ozzy Osbourne, který navštíví O2 arénu znovu, a to 7. prosince se svojí nesmrtelnou legendou Black Sabbath.

 

I přes časové napínání dychtivých fanoušků jsme se všichni nakonec dočkali. Jako první se však ještě před Nickelback předvedla americká úderka Skillet s daleko rockovějším představením, musím říct. Ti nastoupili s pořádnými peckami a rozskákali tak celou arénu. Skillet se u nás taky u příležitosti prvního vystoupení Nickelback ukázali zdejšímu publiku jako novum. Soudě podle reakcí obecenstva je ani moc lidí neznalo. Po jejich odchodu z jeviště jsem však přede mnou i za mnou slyšel nadšené ohlasy a věty typu: „To bylo boží!“ nebo „Jak přijdu domů, musím si o nich na netu zjistit víc!“

Skillet potěšili i mnoho jedinců mužského rodu, protože mít v kapele dvě parádní ženský, není jediný důvod, proč by tomu tak být nemělo. Překrásná Jen Ledger sedící na pozici bicwomanky svým hlasovým projevem dostávala všechny do kolen.

hud

Nickelback pojmenovali toto svoje turné jako The Hits Tour, čehož se ujali i Skillet, jelikož pálili jednou hitovku za druhou. Hero, Monster, Awake And Alive, Sick Of It, Circus For A Psycho a další.
Po tomto kousku tedy již všichni nedočkavě volali, čekali a pískali po Nickelback. Ti nás však napínali až do posledního momentu extáze. Nicméně, v mezičase zkušení zvukaři příjemně hráli: Metallica – Seek And Destroy, Guns N‘ Roses – Welcome To The Jungle, Def Leppard – Pour Some Sougar On Me, pár pecek od AC/DC, Mötley Crüe a před samotným vystoupením hlavní hvězdy večera pustili na počest kapely Pantera legendární pecku Walk, při níž osolili zvuk ještě víc nahoru, takže kytarové pasáže, dnes již bohužel zesnulého, Dimebaga Darella se vám vrývaly do kůže, což někteří jedinci špatně rozdýchávali, protože přiznejme si, že většina fanoušků přišla na něco jiného. Já ale, protože jsem velice znalý, co se hudby a převážně metalových skupin týče, jsem si jejich výběr dokonale vychutnával a podupával do rytmu i s recitováním samotných textů.

Poté, co byla Walk asi ve své polovině, světla pohasla, rozsvítilo se pódium a na velkých obrazovkách se začaly promítat fotky a články Nickelback, po kterých nastoupila kapela s údernou skladbou Animals. Následovaly i další hity jako Far Away, Savin‘ Me, Lullaby, If Today Was Your Last Day, Rockstar, Gotta Be Somebody, How You Remind Me, Too Bad i jiné.

Dle výčtu skladeb můžete usoudit, proč Skillet podali lepší a hlavně tvrdší výkon. Nickelback pojali toto turné spíše podle očekávání svých fanoušků, a proto nezazněl třeba ani tribute Side Of A Bullet.

Avšak i přes všechny plusy a mínusy; kdy třeba v jedné písni ujela Ryanovi trochu nit, ale na konci písně po jásotu Chad zdviženým palcem na něj signalizoval, že je vše v pořádku a (skoro) nikdo si toho nevšiml, nebo že Peake nestíhal někdy s hlasem a výšky tahal dost agresivně a nepřirozeně, jsem si jejich výstup docela užil. Dle mého soudu ale Nickelback jsou svým stylem, co se tvrdosti týče, spíš již tvrdším popem, než rockem, jak tomu bylo v jejich slibnějších začátcích. Když máte ale základnu žen, hltajících váš vzhled a ochotných odpustit vám i nějaké ty koncertní chybky, tak proč to za ty peníze nedělat že?

Sečteno, podtrženo. Celkem dobrý koncert, i jsem si s Chadem pár songů zazpíval, když jsem stál v davu, ale co takhle příště dát jako jedničku Skillet a předskokana Nickelback?!

Jo, a ještě taková tečka na závěr. Pokud se budete chtít posilnit alkoholem na koncert do O2 arény, udělejte to radši už před vstupem do areálu. Ne že by tam bylo třeba drahé nebo hnusné pivo, ale proto, že dovnitř vás ochranka nepustí s pivem v ruce - asi se vedení bojí, že by se rockeři polili. Stejně tak s batohem – vy si totiž, chtě nechtě, ten batoh nebo větší bundu prostě musíte dát do šatny za 30 korun, jinak vás tam prostě nepustí. Tak se dělá byznys! Vyrejžujete na vstupenkách a ještě další penízky z vás vyklepou přímo na místě. On si člověk řekne: „30 korun, to není tak moc,“ ale vynásobte si to kapacitou arény.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 20

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Svět podle Vacátka: nejen nostalgie

zlociny a vasne pana vacatka kovarikovaVstupte do lepší společnosti! Kokainistka, penězokazec, kasaři, kapsáři, prostitutky, podvodníci… Potkáte je v knize Zločin a vášně za rady Vacátka. Autoři Blanka Kovaříková a

Divadlo

Bohémský Falstaff odstartuje v neděli divadelní přehlídku Ostrava v Praze!!!

ostrava v praze 200Jednou z nejznámějších Shakespearových komedií Veselé paničky windsorské odstartuje již tuto neděli 6. listopadu v Divadle na Vinohradech sedmý ročník přehlídky ostravských divadel. V hlavní roli bohémského rytíře Falstaffa, kter...

Film

Jarní smršť České televize: Dokument a publicistika

smrst200V první části našeho třídílného seriálu nazvaného „Jarní smršť České televize“ jsme představili stěžejní novinky z české a zahraniční hrané tvorby, jež se na kanálech České televize v současnosti již objevují, nebo jejich čas teprve přijde. V tomto díle...