Banner

Jak jsme si užívali volného času

Email Tisk

volny-cas-v-ceskych-zemich 200Pánové Martin Franc a Jiří Knapík před nedávnem upoutali knihou Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948 - 1967, která byla postavena na abecedně seřazených heslech. Nyní vydali publikaci Volný čas v českých zemích 1957 - 1967, tentokrát ovšem pojednanou jako souvislý text rozdělený do několika kapitol, jejichž zaměření se od zevšeobecňujících úvah přesouvá ke konkrétnímu počínání jednotlivce.

 

Nejprve autoři vymezují dobové zakotvení zvoleného tématu, vracejí se až k těsně poválečnému období i poúnorovým excesům, přibližují tehdejší diskuse o volném čase i představy, že bude prožíván jednak kolektivně, jednak s důrazem na sebezdokonalování, neboť ideálem je výchova nového socialistického člověka, který uvědoměle přijme veškerou ideologickou indoktrinaci, jak příkladně ukazuje třeba budovatelská komedie Dovolená a Andělem (1952).

Státní zájem o trávení volného času se netýkal pouze dospělých, ale především dětí - právě na ně mělo být vhodně působeno, a to všemi dostupnými prostředky, počínaje účastí v (mimo)školních kroužcích, členstvím v pionýrské organizaci, pobytem na letních táborech a konče žádoucím dopadem médií, dětských tiskovin, rozhlasu, filmu a zejména postupně se rozmáhající televize.

Pisatelé si rádi vypomáhají odkazy na filmové či televizní pořady, které odrážely právě aktuální tendence - takže si dovolím poopravit informaci, že by první televizní inscenací pro děti byla Robinsonka, vysílaná počátkem roku 1956 (nikoli v únoru, jak uvádí kniha, ale již v lednu). Úplně první dětský pořad se nazýval O kouzelné harmonii a uváděl se o dva roky dříve, v květnu 1954. Podle Hofmanova scénáře jej natočil Milan Vošmik. A dodávám ještě, že ve stejné době, kdy k divákům dorazila Robinsonka, televize uváděla také Dobrodružství Toma Sawyera. Jenže to vše se odehrávalo v dřevních dobách televizního vysílání, kdy přijímač málokdo vlastnil, takže lze předpokládat téměř nulový ohlas.

volny-cas-v-ceskych-zemich TV

Kniha se soustředí na dva základní okruhy v konzumaci volného času - jednak na organizované a řečeno dobovou terminologií společensky prospěšné aktivity, jednak na individuální, ze zájmů daného jedince vycházející počínání. Dovíme se, jak se státní a stranické orgány pokoušely usměrňovat (a to po celou dobu trvání komunistického režimu) trávení volného času. Dovíme se, jak na vše, co se vymykalo zpod jejich kontroly, nahlížely s nedůvěrou.

Volný čas se vztahoval k několika časovým sférám: vedle prázdnin a dovolených to byly víkendy (až do uzákonění soboty jako nepracovního dne se vlastně jednalo jen o sobotní odpoledne a neděli) a konečně také každodenní volno po práci. Jsou zmíněny výpravy za památkami i k vodě, chataření a chalupaření, tramping, také cesty do zahraničí. A rovněž individuální koníčky: sběratelství, kutilství, modelářství. Ale nechyběly ani jevy vnímané jako negativní - nebyl to jen alkoholismus a kriminální jednání, spadalo sem rovněž chuligánství (z toho byli obviněni vyznavači západních tanců nebo nositelé dlouhých vlasů), ale třeba také náboženské aktivity.

volny-cas-v-ceskych-zemich dovolena

Důležitou položkou bylo (a vlastně podnes je) sledování televize. Právě kapitolu zkoumající postavení a vliv televize považuji za jednu z nejpřínosnějších. Ale opět: protože autoři čerpali z ne zcela důvěryhodných zdrojů, musím upřesnit údaje týkající se třeba televizních seriálů. Ve sledovaném období jich nalezneme daleko více než onu jmenovanou trojici (Rodina Bláhova, Tři chlapi v chalupě, Eliška a její rod) – mám na mysli nejen dětské pořady Klaun Ferdinand a Robot Emil, nejen cyklus Hrdinové okamžiku, ale také detektivní seriály Případy komisaře Mejzlíka a Vědecké metody poručíka Borůvky.

Volný čas v českých zemích 1957 - 1967 přináší zajímavá zjištění, ale dovolil bych vznést jednu metodologickou pochybnost. Předestírané údaje se totiž převážně vztahují k (velko)městskému prostředí. Život venkova se ubíral jinými cestami - a vyvozovat nějaké závěry z průzkumu jedné jediné vsi (s. 94) považuji za pochybné. Především na vesnici neexistovala anonymita, všichni obyvatelé se navzájem znali a vyznávali obdobná pravidla chování a jednání, je doložitelný tlak na jejich dodržování.

Přežívaly tam odlišné návyky, dané nutností celodenně se starat o chovaná zvířata, nemluvě o "záhumenkovém" hospodářství. Téměř se nevyskytovala konzumace dovolené, volný popracovní čas ve smyslu "společenského" života se soustředil do hospody, na nedělní bohoslužbu, na sousedské návštěvy (chození "na hrátky"), případně na sportovní aktivity, v létě fotbal (čutání), v zimě hokej (bruslení). A jak se bavili důchodci, to mistrně zpodobňuje neprávem pozapomenutá tragikomedie Horký vzduch (1965).

Téměř odumřelo ochotnické divadlo, vytrácelo se muzicírování. Sledování televize nabývalo na mohutnosti až od konce 60. let. Kulturní zájmy směřovaly k únikové zábavě: tamní obyvatelstvo nezajímaly průhledy do jejich vlastní existence, nýbrž estrády či aspoň nostalgické písničkové cykly jako Babiččina krabička nebo Bejvávalo.

Teprve za normalizace nastoupí ztotožnění s ideologickými produkty zabalenými do jímavého melodramatu (Nejmladší z rodu Hamrů). Mentalita vesnice zůstává podnes málo prozkoumána, její poválečné osudy se zužují jen na násilné združstevňování, pominut zůstává proces adaptace na vnucené poměry, odrážející se mimo jiné i v tom, že po pádu komunistického režimu se málokdo vrátil k rolničení.

volny-cas-v-ceskych-zemich

Martin Franc, Jiří Knapík: Volný čas v českých zemích 1957 - 1967
Vydalo nakladatelství Academia. Praha 2013. 575 stran.
Hodnocení: 80 %

Foto: kniha, www.praha.idnes.cz, www.i60.cz



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Winton nebyl jediný, o dalších se tolik neví

zachrana perexDokumentární kniha Záchrana českých uprchlíků 1938 - 39 seznamuje čtenáře s dalšími čtyřmi lidmi, kteří v těchto těžkých časech pomáhali. Sir Nicholas Winton nebyl jediný.  Ale i jemu je v knize věnovaná samostatná kapitola.

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Přirozená cesta ke zdraví: Léčivé obklady a zábaly

lecive obklady 200Máte dost chemie a potřebujete zmírnit bolesti nejrůznějšího původu? Mladá fronta vydala knihu ideální pro vaše potřeby - Léčivé obklady a zábaly nejen z bylinek a tvarohu. Přírodní medicína zabírá často mnohem lépe, než kupa prášků ...

Divadlo

Největší příběh všech dob

Nejvetsi pribeh 200Hra Patricka Barlowa „Největší příběh všech dob“ (Greatest story ever told). Divadelní „road movie“ se vrací! Aneb všechny cesty vedou na Golgotu...

 

...

Film

Přijely Ostře sledované vlaky

vlak perexUž po čtvrté - bohužel s hlemýždím tempem jednoho titulu ročně - se obnovené premiéry dočkává klasické dílo české kinematografie, digitalizované, vyčištěné a vyrovnané v kontrastu i jasu. K divákům se tak dostává v podobě, v jaké se uvádělo při prem...