I když začala zpívat s otrokovickou rockovou kapelou GAIA teprve loni, i na aktuálním kapelovém albu nazvané Druhá múza přesvědčila o svém pěveckém talentu. Kromě toho je muzikální Bára Havelková nejen pohlednou ženou, ale i autorkou zajímavých písňových textů. "Naše písničky jsou hlavně o emocích, vztazích mezi partnery nebo o životních křižovatkách, na které se může dostat každý z nás. Jsou tedy ze života a může se v nich najít každý," tvrdí v rozhovoru zpěvačka. Čtenáři ať odpustí, že jí tykám, ale známe se docela dlouho.

 

Během jediného roku ses stala členkou skupiny GAIA. Kromě toho, že jsi začala zpívat s kapelou, se loni povedla řada koncertů, ale také CD. Jaký máš z toho pocit?
Pocit je to neskutečně neskutečný – jak se zpívá v jedné naší písničce Rychlík. Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu vystupovat na koncertech, a že dokonce vyjde CD, na kterém zpívám, považovala bych to za vtip. Práce na albu symbolicky pojmenovaném Druhá múza byla pro všechny dlouhodobá a náročná, ale ten investovaný čas a energie za ten skvělý pocit rozhodně stojí. Na naše album máme velmi příznivé ohlasy, o to větší radost z toho celá kapela má, je to pro nás ta pravá satisfakce.

Když jsem tě prvně slyšel, tak jsem nevěřil, protože jsem tě znal jako fotografku. Ale nebyl jsem asi sám, koho to překvapilo? Také by mě zajímalo, co na to tvůj manžel a tvé dcery?
Překvapení byli všichni kolem mě. Není divu, ono není obvyklé začínat pěveckou dráhu až po čtyřicítce. Většina příbuzných a přátel mi fandí a jsem moc ráda za jejich podporu. Moje dvě dcery jsou samozřejmě fanynky v první řadě. Když doma trénuju písničku, během chvilky se jim vryje do paměti a zpívají se mnou. Obě mají hudební sluch, starší dcera hraje na klávesy, takže když je nějaká slavnostní příležitost, vezmu kytaru a zahrajeme a zazpíváme si spolu. Manžel je velmi tolerantní a také u něj mám podporu. Když mě viděl a slyšel poprvé naživo zpívat na koncertě, byl dojatý a chválil mě. Na druhou stranu muzika zrovna nepatří mezi jeho hlavní koníčky, takže moje působení v kapele příliš neprožívá.

V kapela jsi nejen jako zpěvačka, ale také textuješ některé písně. Přišlo to náhle, anebo jsi k tomu nenápadně směřovala s tím, že jednou si své sny splníš?
Psaní textů je pro mě nová zkušenost, která mě moc baví. Na albu Druhá múza jsem spoluautorkou tří písniček. Je pravda, že jsem vždycky měla ráda češtinu, úpravu textů nebo hrátky s rýmy, ale ambice napsat vlastní písničku ve mně nebyly. To přišlo až s kapelou, kde jsem dostala prostor se jako textařka projevit. Velmi ráda a nadšeně jsem tuto výzvu přijala.

Co tě inspiruje či motivuje k textům písní, které zpíváš?
Naše písničky jsou hlavně o emocích, vztazích mezi partnery nebo o životních křižovatkách, na které se může dostat každý z nás. Jsou tedy ze života a může se v nich najít každý. Motivace k textu je pokaždé jiná a je ovlivněna tím, že se tvoří text na hudbu. Takže melodie a rytmus ve mně vyvolá nějaký pocit, od kterého se odrazím. Text pilujeme společně s kapelníkem Vladanem Vavrušou, někdy to jde samo jako po másle, jindy ho mnohokrát předěláváme, než jsme s výsledkem spokojeni.

Přiznám se, že mi tvůj hlas jde pod kůži. Trénovala či zkoušela jsi hodně, aby ty písně měly styl a ty sama či tvá kapela byla spokojená?
Než jsem do kapely nastoupila, neznala jsem ani jednu jejich skladbu. Postupně jsem všechny přezpívala a úspěšně si je „adoptovala“. Štěstí bylo, že bývalý zpěvák měl výš položený hlas, takže mi ty songy hlasově sedly. Pochopitelně, že mnohem bližší vztah mám ale k novým písničkám, na kterých jsem se autorsky podílela. Snažím se do nich vložit ten správný výraz, což se daří až po dlouhodobém tréninku. Jakmile si důkladně zafixuju text tak, že ho zpívám automaticky bez přemýšlení, teprve potom se můžu do písně náležitě položit, dostat do ní ty správné emoce a vychutnat si ji. A když mě pak někdo z fanoušků pochválí, že z písničky dýchá to správné procítění, je to pro mě velká odměna.

Baruško, jakou muziku jsi poslouchala v pubertě a jakou si dopřeješ nyní?
Mou nejoblíbenější zpěvačkou od puberty je jednoznačně Tanja. Mám doma její původní elpíčko, ty písničky znám dodnes nazpaměť a ráda bych si nějaký její song někdy zazpívala. Jinak si ráda poslechnu pop, rock i folk nebo metal, vlastně od každého žánru něco. Mými oblíbenými kapelami jsou U2, Cranberries, ze zpěvaček je to Madonna, Jana Kirschner, Anna K. nebo také Zuzana Navarová.

Těšíš se na dobu, až se všechno uvolní a kultura bude fungovat jako předtím? Pokud to tak bude, co by sis jako zpěvačka ráda dopřála?
Pochopitelně se s celou kapelou těšíme, až budeme moct znovu živě vystupovat. Bezprostřední reakce publika a energie, kterou od posluchačů dostáváme, se nedá ničím nahradit. Koncertní atmosféra nám moc chybí a věřím, že se letos živých koncertů dočkáme. Ale v současnosti naše kapela rozhodně nezahálí, jsme velmi aktivní na našem facebookovém profilu, pracujeme na dalších nových písničkách a chystáme se natočit hraný videoklip. A také se připravujeme na přezpívání některých songů v angličtině, to je další velká výzva. GAIA Otrokovice nechybí ani na všech obvyklých streamovacích platformách jako je Spotify, Itunes, Tidal nebo Deezer. Více o naší kapele najdete na těchto odkazech:

www.gaiaotrokovice.webnode.cz, www.facebook.com/gaiaotrokovice, www.youtube.com/channel/UCLMMQJbyjZQOzyEV6EAYvxw
www.bandzone.cz/gaia

Foto Bára Havelková a GAIA

< Předchozí		Další >